Článek
Nemám peněz na rozdávání, a tak nemám na to jezdit každý rok na lyžovačky, dovolenou v Chorvatsku a na všemožné festivaly. Nekupuji si drahé iPhony, nechodím do kaváren, nekupuji si značkové oblečení, ani nejím fast food.
Já zkrátka vyznávám jiné životní hodnoty. Jsem proto naprostá troska? Asi ano.
Nepiji alkohol, nekouřím, nevysedávám po barech, je se mnou něco špatně? Okolí si myslí, že ano.
Nikdy jsem nebyl u moře a na lyžovačce jsem byl kdysi na základní škole.
Ale není to ani tak jenom názor mých vrstevníků, i starší ročníky mě popichují a vysmívají se mi.
Je jim jedno, že se kvůli jedné podělané dovolené, jsou ochotni se třeba zadlužit.
Chtějí žít tady a teď, jako kdyby zítřek už nebyl.
Jaký je Váš názor na tento postoj.
