Článek
Nastoupíte do šaliny a první, co vás zaujme, je neuvěřitelná „obratnost“, s jakou mladí lidé balancují na jedné noze s batohem na zádech a mobilem v ruce. V jedné ruce s chytrým telefonem, ve druhé s kelímkem kávy z nejnovější předražené hipsterské či veganské kavárny.
Každý pohyb je přesně načasovaný, synchronizovaný s jízdou vozu, a vy přemýšlíte, jestli jste se nevědomky nestali svědky tréninku pro nějakou tajnou brněnskou soutěž ve stylu „kdo vydrží nejdéle stát na jedné noze bez držení“.
Pak tu máme ten fascinující jev, kdy se z autobusu či šaliny stává diskotéka. Každý má sluchátka, hudbu, která hraje nejen pro něj, ale i pro okolí. Rádi se o hluk rozdělí. „Sdílená hudba“ - řekl by asi pirátský radní.
Mládežník se pohupuje do rytmu, jako by se procházel po ulicích New Yorku či Petržalky, a ne seděl vedle vás v brněnské tramvaji číslo 12.
A když se jim omylem podíváte přes rameno na displej, uvidíte, že někdy nesynchronizují jen hudbu, ale i svůj Instagramový feed, kde lajkují příspěvky rychleji, než byste dokázali vůbec říct „Konečná, prosíme vystupte“. (autor vsunul do článku i trochu té protikomunistické propagandy, ale nikomu ani muk)
Ale nesmíme zapomenout na fenomén „mladí a expanze“. V Brně to znamená, že dva či tři mladí zaberou minimálně čtyři místa k sezení. Jeden se rozvalí jako doma na gauči, druhý si položí batoh na vedlejší sedadlo, třetí s lehkou netečností k okolí natáhne nohy přes uličku. A vy, unavení po práci, se skromně přimáčknete do jednoho volného místa vedle, přemýšlejíc, jestli by vám vůbec dovolili si sednout, kdybyste byli o pár let mladší.
O batozích zabírající další místa by se dal napsat celý další fejeton. V rámci fair-play dodejme, že to, žel, nedělají jen mladí, a že se to neděje jenom v čarokrásném statutárním městě Brně.
Stání ve dveřích
A co teprve, když přijdou na řadu dveře. Mladí lidé mají v Brně úžasnou schopnost stoupnout si do dveří. A tam stát s batohem na zádech celou cestu, a zavazet a zavazet.
Protože to tak nějak patří k jejich stylu. Dál netřeba rozebírat. Šetřím Váš čas.
Závěrem
Ale přes to všechno je jasné, že bez mladých lidí by brněnská MHD ztratila svou jiskru. Oni do ní přinášejí chaos, radost, energii a současně větší než malé množství té jejich typické mladické - pubertální netečnosti.
A možná, když se na ně podíváte z jiného úhlu, uvědomíte si, že to, co nám někdy může připadat jako drzost, je vlastně jen záblesk jejich svobody a života, který mají teprve před sebou.
Takže až příště nastoupíte do šaliny a vedle vás bude stát mladík/mladice s kávou v jedné ruce, mobilem v druhé, a batohem na zádech, zkuste to vzít s nadhledem.
Možná si uvědomíte, že i když mají své zvláštnosti, bez nich by ta jízda nebyla ani zdaleka tak zajímavá.
(autorský satirický fejeton).
