Hlavní obsah
Názory a úvahy

Krev není voda- největší nesmysl bořící lidskou důstojnost

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: https://pixabay.com/cs/photos/rodina-holding-ruce-rodi%C4%8De-d%C3%ADt%C4%9B-1866868/

V poslední době se rozmáhá velký nešvar, kdy s pokročilými technologiemi ve zdravotnictví čím dál častěji zjišťujeme, že naši rodiče nejsou tak „biologičtí“, jak by se na první pohled zdálo.

Článek

Najednou přijdeme na to, že otec není „náš“ otec a ta matka také není vždy úplně jistá. A jak s touto informací naložit? Najednou se otevírá „Pandořina skříňka“ rodiny. Člověk zjišťuje, že celoživotní „pravda“ je vlastně klam a začíná první fáze- tím je zklamání. Máme pocit, že nám rodiče celý život lhali a začínáme přemýšlet mnohdy až v dospělém věku, čí že to vlastně jsme a stanou se z nás pátrací psi, kteří se zakousnou a nepustí do doby, než zjistí tu pravdu.

Jakmile se po strnitých překážkách k vysněné pravdě dopátráme, nadejde den „D“. Máme se sejít s tím naším „skutečným“ rodičem. A pak přijde další fáze- opět zklamání. Sami sebe považujeme za to nejúžasnější stvoření, co mohlo vzniknout na této planetě, a máme pocit, že nám ten život musel dát pan a nebo paní dokonalí. Jenže pak nastane zrada- přijde k nám naproti někdo úplně nedokonalý se spoustou chyb a my nevíme, jak s tím naložit. Nechceme toho člověka odmítnout- vždyť nás přeci zplodil, ale na druhou stranu nechceme přijmout dotyčného chyby. Co pak s tím? Dostáváme se do trapné, neřešitelné situace, před kterou nás naši nejbližší celé roky chtěli ochránit tou strašnou „lží“. Ti naši nejbližší si většinou přejí, abychom vyrůstali a žili v lásce a bezpečí a snaží se nás ochránit před temným zlem, ale díky naší zvědavosti my tomu genetickému „monstru“ jdeme přímo do rány.

A najednou zapomeneme, kdo se o nás v dětství staral, kdo o nás pečoval, kdo nás miloval a bojoval proti všemu a všem, aby nás ochránil. Kdo s námi prožíval průšvihy puberty, první lásky, první úspěchy a neúspěchy. Kdo nám byl nejblíž a žil pro nás. Místo toho milujícímu člověku „vrazíme kudlu do zad“, když ho osočujeme, proč nám celý život lhal, a pak se začneme scházet s někým, před kým jsme měli být celý život uchráněni.

A má někdo pocit, že po mnohdy desítkách let života se do nás najednou „biologický rodič“ zamiluje a bude s námi budovat náš další život? Určitě ne, je potřeba spadnout z oblak.

Pro mě osobně je můj rodič ten, který mi celý život projevoval náklonnost a snažil se pro mě obětovat svůj osobní komfort, dával mi lásku a veškerou energii na to, aby do budoucna ten život byl jednodušší. Pravda, je to trochu klišé, ale celé roky to funguje.

Pro mě není rodič jenom spermie a vajíčko- to zplození je to nejjednodušší. Daleko složitější je pro toho druhého žít a to ne vždy se zadaří. Proto prosím nezatracujte své nebiologické rodiče- i tak vás milují a to je přeci to podstatné.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz