Článek
Zvykáme si na něj odmala. Malé dítě začne nevinně jíst piškoty, pak se přidají bonbónky a čokoláda, lízátka a dortíky. Pokračuje to i dál, však si ho někdy dáme rádi všichni, jenom rozšíříme obzor o jeho různé podoby. Je obsažen ve všech cukrovinkách, mají svůj název od něho. Sypeme si ho do nápojů, je v limonádách, zdobíme s ním moučníky, jednoduše si s ním přislazujeme život. Jistě si každý vybavíte nejméně deset různých podob cukru.
Odborné studie tvrdí, že cukr je daleko škodlivější než tuky. A mě to ani moc nepřekvapilo, protože jsem sledovala stravování své babičky, která si cukr dopřávala s mírou, zato mastila sádlem, které zapíjela pivem a svůj život prožila poměrně v pohodě, dokonce nikdy neměla ani cukrovku. O ní se sice říká, že není z cukru, že je onemocněním metabolismu, jenomže podle zásady „všechno souvisí se vším“, si myslím, že se nadměrnou konzumací cukru opotřebí i ta slinivka. Ale to je jenom moje laické uvažování. Všechno se přece používáním „ošoupe“, ne?
Dočetla jsem se totiž, že po požití cukru slinivka okamžitě vyloučí inzulin k udržení kontrolovaného množství glukózy v krvi. Při tomto procesu dojde k výkyvům hladiny cukru, což je mimochodem pěkná zrada při hubnutí, takže konzumace cukru není zrovna to pravé. Zdravá slinivka však naše dietní chyby inzulinem zachraňuje. Pak se začnou produkovat látky, které podporují záněty a ukládání tuku nejen pod kůží, ale rovněž uvnitř cév. Výsledkem je obezita a nemoci oběhové soustavy. Později pak přijdou na řadu další související problémy (jako například mrtvice). A o ně jistě nikdo nestojí.
Bohužel svou glykemii také řeším, proto mě zaujala kniha „Pravda o cukru“ autorky Jessie Inchauspé, která se zabývá vlivem cukru na organismus. Pojednává o výzkumu zaměřeném právě na vliv stravování ve vztahu ke glykemii a riziku civilních chorob. Ukazuje zajímavé souvislosti i tipy, jak škodlivému vlivu předejít. Autorka vysvětluje, jak se tělo chová po požití jednotlivých složek potravy (vláknina, bílkoviny, tuky, sacharidy), v jakém pořadí je vhodné je konzumovat a přínosy změny stravovacích návyků. Celou problematiku pak shrnuje do 10 jednoduchých pravidel, které doporučuje dodržovat nebo aspoň vyzkoušet.
Po přečtení jsem usoudila, že tato pravidla by mohla být řešením, které už pár let hledám, a tak jsem se rozhodla to vyzkoušet. Stačilo pár dní a dostavily se první pozitivní výsledky, které budu dále ověřovat, ale už teď jsem nadšená. Cukr mi ke štěstí fakt nechybí, ale kdyby ano, vím, kdy si ho můžu dát.
