Článek
Vlastně se nejedná o nic nového. Už v roce 1868 vyšly Nerudovy Knihy veršů a v nich báseň Dědova mísa. Pro připomenutí: Dědovi se třesou ruce a rozbíjí nádobí, jeho syn mu proto dělá dřevěné korýtko. Malý chlapec dává dobrý pozor, aby to i on uměl, až bude třeba. Syn si uvědomí své chování, s vyřezáváním přestane a svému otci líbá ruce.
Když jsem před řadou let začínala učit, používala jsem pokyny typu: Starší lidi pouštíme v autobuse sednout. Vždycky se rozvinula diskuse na téma: Proč? Na první nejjednodušší, připouštím ne příliš kvalitní argument, že je bolí nohy, odpovídala děcka, že je bolí nohy také. Diskuse prostě o ničem. Slova důchodce, senior nebo starší člověk pro děti nic neznamenají.
Místo úcty ke stáří dnes všude okolo vidíme jen zášť. Děti ve škole opakují to, co slyší doma, často se to moc hezky neposlouchá: Důchodci jen sedí doma, nic nedělají a stát jim stále přidává. Důchodci ráno zabírají místa u lékaře, proč nejdou později, když nemusí do práce. Důchodci se perou v supermarketech. Důchodci se stále hádají. Stojí stát peníze. Všude jen zdržují. Když se pak začnu doptávat, kdo jsou vlastně ti důchodci, začnou obracet. Děti jako většina těch, co znevažují seniory, si neuvědomují, že jsou to vlastně naše babičky a naši dědečkové. Když nahradíme slova důchodce a senior slovy babička a dědeček, postoje se rázem změní. Potom už dokáží vysvětlit, proč babi nebo děda jde k lékaři tak brzy nebo proč jim vše trvá déle.
Dnes, když s dětmi jezdím MHD a opakuji pravidla, mezi těmi nejdůležitějšími je: Babičky a dědečky pouštíme sednout. Takto formulované pravidlo bez připomínek přijmou, pochopí to, nediskutují.
Možná namítnete, co je mi do toho, ale je. Mezi základní cíle vzdělávání na základní škole podle státem tvořených Rámcových vzdělávacích programů mimo jiné patří:
- vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě;
- vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi;
Je škoda, že se tyto cíle nějak vytratily z běžného života a nejen ve vztahu k babičkám a k dědečkům.
Zdroje:
https://www.edu.cz/rvp-ramcove-vzdelavaci-programy/ramcovy-vzdelavacici-program-pro-zakladni-vzdelavani-rvp-zv/
