Článek
Hanka k nám na školu nastoupila do šesté třídy a od první chvíle bylo vše kolem ní jiné. Přišla s maminkou, která si sedla do lavice a čekala, co se bude dít. Nebývá to zvykem, ale budiž. V následujících dnech probíhaly seznamovací aktivity a Hanka opět přitáhla pozornost všech ve třídě. Zjistili jsme, že má dvanáct sourozenců, tedy včetně nevlastních. Taťka má jinou manželku, ne mamku. Hanka byla velmi komunikativní, ale spíše než se spolužáky bavila se s učiteli. Byla na okraji třídního kolektivu.
Situaci jsem začala rozumět až v okamžiku, kdy jsme chystali výzdobu pro Den české státnosti 28. září. Každý z žáků si měl vybrat, jak přispěje k výzdobě třídy. Tehdy Hanka odmítla malovat vlajku, protože oni neuznávají vlajku. Nevěděla jsem, kdo jsou oni. Vysvětlila mi, že patří ke svědkům Jehovovým, že bydlí kousek od Sálu Království. Rozpovídala se o svém životě. Taťka s nimi nebydlí, má jinou rodinu, ale stále se vídají při setkáních a modlitbách. Mamka pracuje pro svědky, ale peníze za to nedostává. Peníze jim posílají ze sociálky. Do školy k nám prý chodil i jeden její starší bratr – vlastní, ale jmenoval se jinak. Teď už s nimi nebydlí, odstěhoval se k přítelkyni a už mezi ně nesmí přijít. Kdyby ho potkala, tak se s ním ani nesmí bavit. Bratra si pamatuji, kdykoliv se stal nějaký průšvih, byl u toho. Jak se později ukázalo, dělal to rodičům naschvál. Každý prohřešek pak řešili ve společenství a on dostával veřejná napomenutí. Hana mi dál vyprávěla o životě v komunitě.
Vlajku samozřejmě malovat nemusela, ale došlo k dalším situacím, které jsme museli řešit. Naše vzdělávací programy neberou ohled na hodnotový systém různých náboženských skupin, tak ho musí brát učitelé. Problémy přicházely postupně ve výchově k občanství, nechtěla - nemohla se učit o státě a o jeho fungování, odmítala se bavit na téma Vánoce v angličtině, celoškolní projekt vánoční tvoření byl pro ni nepřijatelný, samozřejmě to samé se opakovalo na Velikonoce. Hanka na tyto akce nechodila.
Během diskusí v hodinách nebo při různých programech vždy dávala najevo své postoje a hodně se lišily od postojů jejich vrstevníků. Samozřejmě to bylo téma víry, dále rodičovství a životní styl. V jednom takovém programu zaměřeném na hodnoty měli žáci rozhodnout, komu by podali lék proti smrtelné nemoci. Vybírali mezi lidmi různého věku, společenského postavení, profese. Hanka by lék nedala nikomu, protože „Život teď nemá smysl“. V dějepise, zeměpise, již zmíněné výchově k občanství se probírají různá náboženství, když dostala prostor, aby promluvila o své víře, nedokázala k mému překvapení říct vůbec nic. Vyjmenovala jen to, co se nesmí.
Možná to bylo povahou, možná nedostatkem, ale Hana byla neuvěřitelně, to slovo je snad, shánčlivá. V jídelně si dávala přidat, brala si ovoce i za své spolužáky. Jakmile bylo něco zadarmo, brala domů mamce, ať už se jednalo o reklamní zubní minipasty po přednášce o dentální hygieně, nebo sešity či papíry, které na konci roku ve třídě zbyly.
Byla hodně zvláštní, chtěla pomáhat spolužákům, oni její pomoc odmítali. Chtěla se s nimi bavit, ale oni ji opravdu nikdy nepřijali. Vlastně jsme celý druhý stupeň dávali pozor, aby se nestala obětí šikany. Později jsem ji potkávala, jak stojí s časopisy u podchodu k supermarketu. Odpovědět na otázku, jak se má, mi však nemohla. To bylo proti pravidlům.
Více:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/svedci-jehovovi-2-0-aktivnejsi-a-setrivejsi-hnuti-ktere-trati-i-kvuli-sexualnim-kauzam-90369
https://magazin.aktualne.cz/kluc-jehoviste-vam-vezmou-osobnost-i-tvar-nekteri-jsou-nates/r~1340e880116211eca824ac1f6b220ee8/
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/svedkove-jehovovy-rozstrel-elen-cerna-sekta-cirkev.A240507_163328_domaci_mase
