Článek
Tetelila se čarodějnice, tetelila se blahem. Těšila se převelice na filipojakubský rej.
Bude se vznášet a tančit, s plameny ohně se přít. Kdo má asi lepší čaro-vlnění.
Tetelila se osůbka, tetelila se nadějí, že letos její košťátko všechny kolem udiví. A zapomněla chudinka, že udělá si ostudu, když kontrolu předletovou neudělá.
Za noci jasné, plné ohňů a tajemných jiskérek v trávě, dolétla právě včas na slet.
Čarodějky malé i velké se slétly ze všech stran. Ona se vznesla a plna radosti stoupala k nebi výš.
Metací výplet byl ale po záruční době. Koště ve výšinách se rozpadlo a ve dvou kusech na zem tvrdě dopadlo.
Tetelila se potlučená, utápěla se smutkem. Dostala cenu útěchy za optimismus veliký… šlapací kolo s mašlí, aby se starala navždy.
Promazat pedály, dofouknout duši a seřídit sedák tak jak se sluší.
