Článek
Oligarcha Andrej Babiš se ostatním stranám vládnoucím ve prospěch vlastnické třídy a na úkor ostatních velice hodí. Sám krátce po prvním volebním volebním úspěchu v roce 2013 při tiskové konferenci prohlásil, že „zabránil vládě levice u nás“ (a vedle něj stál nějaký matný, slaboulince sociálně-demokratický člověk jménem Sobotka).
V ostatních oligarchických médiích a od politických, mediálních i pseudoaktivistických vykonavatelů moci vlastnické třídy se potom rozšířilo povídání o tom, že je Babiš prý levicový. Tomu u oligarchy mohou věřit lidé spíše nepřemýšliví. S Babišem je to totiž velice podobné jako s ostatními oligarchy a jejich politickými a mediálními služebníky.
Kariéra pana Macury a „étos“ strany ANO
Pan Macura tedy poskytl rozhovor Akutálně oligarchy Bakaly. Čtenáři si povšimnou, že z něj vybírám pro nadpis jinou větu nežli Bakalovo Aktuálně, kde jsou zdůrazněny jakési „kajícné“ pasáže.
Evidentně má být vytvořen dojem, že pan Macura je něco jiného než velmi běžný pravicový politický kariérista. A možná mu nakonec dáme zapravdu, že v lecčem až příliš věří současné vládnoucí pravicové ideologii. V tom smyslu, že „podnikatelská“ řešení privátních kapitalistických aktérů (těch vyšších, jako je Bakala či Babiš, a nižších, jako je skoro, rád by, Macura) jsou lepší nežli regulace ze strany státu a výrazné přerozdělování bohatství.
Nevíme, kolik si pan Macura vydělal „bokem“ - jak to již v tisíci jiných případech vyplynulo na povrch. Kontakty pro svou další kariéru jistě získal. Ale do marketingového produktu oligarchy Babiše - o němž si prý neuvědomoval, že se jedná o marketingový produkt - prý vstupoval kvůli „étosu“. To je něco jako „hodnoty“, dnešní to reklamní slogan.
Leckdo by mohl zase jednou nabýt dojem komicky nekonzistentní úskoků a lhaní, ale čeští poddaní jsou ve „svých“ médiích zvykáni brát velmi vážně kdejaké politické herce a poslíčky vlastnické třídy. Takže slyšíme, že pan Macura uvěřil jednomu z oligarchů jeho slogany o tom, že Česko bude „štika v evropském rybníku“ a jiné podnikatelsko-rytířské slogany. Což nechce příliš štymovat se zbožným tónem o „étosu“. (Je to asi jako u jistého uskupení motorkářů, které se odívá do triček s Havlem.)
Ano jako „spíše levicová formace“?
Autor otázek rozhovoru, Martin Biben z Aktuálně oligarchy Bakaly, svým způsobem „nezklame“ a formuluje s převelice umným zakomponováním do dotazu: „Pak už vám tedy začalo být zřejmé, že se z ANO stává populistická, spíše levicová formace, což je zřejmě i příčinou úspěchu hnutí?“
Macura zde trochu zklame ideologii utvářenou pro „slušné a nepopulistické“ poddané ze „střední třídy“, když věc vyloží v její pragmatické banalitě: „My jsme si tenkrát s Petrem Vokřálem, se kterým jsme mnohé věci konzultovali, říkali, že chápeme, že je třeba nabrat hlasy šířeji, ale zároveň je nutné zůstat autentický i pro ty, kteří nás volili na začátku.“
U takových Pirátů to svým způsobem šlo z lehce opačné strany (a zdá se, že k podobnému mají nyní nakročeno Zelení). Zde by si někdo drzý pomohl pomyslet: A nejde stranám o získání co největšího počtu hlasů téměř jakýmkoli způsobem (včetně např. militarismu, rasismu, konzervativního sadismu) a není nakonec rozhodující, co strana reálně a prokazatelně dělá a jaký třídní zájem především zastává?
A byla ČSSD v době Zemana, ale i mnohdy později, nějak zvlášť „levicovou stranou“? Protože snad nelze příliš zpochynit Macurova slova o tom, že tehdy „si rybník rozdělily ODS a ČSSD“. Malý háček je v tom, že ODS je nyní hlavní strana „demokratů“ - kdežto ČSSD se dosud oligarchické nadvládě v médiích jevila jako příliš nespolehlivá (což se možná nyní změní). A háčků jsou ještě stovky. Například, že pan Macura hájí zrušení „superhrubé mzdy“, což zcela disproporčně pomohlo vysoce nadprůměrně vydělávajícím a prošlo to hlasy, ehm, ODS, ANO a SPD. Pan Macura se vymezuje spíše proti SPD než proti ODS (kterou platil i oligarchický nadřízený žurnalisty Bibena).
Již i Prchal projevil účinnou lítost
Macura mluví o „podnikatelském a pravicově liberálním étosu“ v začátcích působení ANO, kdy stranu podporovali vedle oligarchy Babiše ještě další zástupci vlastnické třídy. Připomíná, že to byla „doba, kdy ho podporovala spousta podnikatelů, namátkou Bernard, Jančura, Samaras a další“.
Je toho velmi mnoho, co pravicově-kariérně uvědomělý pan Macura (ani omylem) neřekne. Například, že Babiš je opravdu velice vyhovující „nepřítel“ ostatních „demokratů“ (pravicových stran vlastnické třídy) a že se do budoucna pro většinovou část vlastnické třídy rozhodně vyplatí mít někoho takového. A je zde již nejeden náznak - o nichž píši jinde -, že se může dát dohromady nějaké „ANO č. 2“. S velmi podobnou funkcí, snad trochu ještě lépe kontrolovatelné ostatní oligarchií. Ostatně jsou zde již příklady, kdy zafungovalo spojení staré (a částečně zdiskreditované) a „nové, neokoukané“ oligarchie při podpoře různých „Nadačních fondů nezávislé žurnalistiky“, ale i současných vládních stran a oligarchického prezidenta.
Kdoví, třeba se potom do - padesáté v pořadí - „obrozené pravice“ připojí zas i Martin Komárek nebo sám pan Macura. V naší zbožně-pravicové zemi může být komukoli odpuštěno. Koneckonců i Prchal už je zas na straně „dobra“ (čti: zisků), neboť své propagandistické služby propůjčil na Slovensku těm správným „demokratům“.
