Článek
Je snad jasné, že právě v reakci na současnou krvavou invazi Izraele se zmnoží teroristické útoky různě po světě. A budou se odvolávat na to, že jsou odvetou.
Mnozí mocní u nás i jinde rádi využijí příležitost ke znovuvyhlášení „války proti terorismu“, což v minulosti hrálo do noty různým Bushům i Putinům.
Pokračující válka na Ukrajině i v Palestině (a dále např. saúdská invaze do Jemenu, o níž se téměř vůbec nemluví) nás jako lidstvo provází na spirále směrem dolů. Ke stále většímu barbarství, hrubosti, fašismu. V delším horizontu ke světovému konfliktu s terminální jadernou válkou. V krátkodobějším horizontu k již teď masivně narostlému utrpení - a ziskům zbrojařů a bank.
Izraelský ultrapravicový premiér mluví o „ose zla“, k níž řadí Írán, ale nikoli ještě horší režim v Saúdské Arábii. Té i my čile prodáváme zbraně. Navíc se zde jedná o imperialistické soutěžení s Čínou, která začala iniciovat sbližování Íránu a Saúdské Arábie.
Český fašismus rozdmýchávaný „demokraty“
Sdílel jsem na Facebooku tuto zprávu (6:12):
Nezisková organizace Save the Children s odvoláním na dostupná čísla uvedla, že v Gaze za poslední tři týdny zemřelo nejméně 3195 dětí, což je více než jich běžně umírá v ozbrojených konfliktech po celém světě za celý rok. Loni jich ve 24 různých zemích podle zprávy generálního tajemníka OSN zemřelo 2985, rok předtím 2515. V roce 2020 dětí zabitých v konfliktech na celém světě bylo 2674.
A připojil k tomu otázku: „Ještě roztleskáváte, čeští spoluviníci masakrů?“
V reakci na to mi napsala osoba vystupující pod jménem Monika Barczi, jež má na profilovém obrázku izraelskou vlajku:
Je válka, ty palestinské děti to maji aspoň rychle za sebou. Měly dost casu Gazu opustit. Ty izraelské byly brutálně mučeny před zraky svých rodičů zvěří, která si nezaslouží říkat člověk a která moc dobře věděla, že následek bude vojenská odveta. Pokud jsi stále neklidný, doporučuji ti tydenní pobyt v Gaze. Jsem zvědavá, za jak dlouho by tam pseudohumanista tvého střihu přišel o krk. Prostě se nevyjadřuj k věcem, které neovlivníš a hlavně jim nerozumíš. Tady relativismus není na místě.
Myslíte, že by z paní Barczi měli čeští propagandisté a roztleskávači války radost?
Na poněkud chaotické vymezení dalšího komentující potom paní Barczi píše: „Co ty o tom víš ,ty tele, ses vyblil. A teď běž na základní vojenský výcvik , ať si vůbec můžem být v diskusi rovni. Papa.“
Je paní Barczi duševně nemocná, na hranici mentální retardace apod. - anebo je to nyní „normální“ reakce?
Máme to poměřovat četností reakcí v podobném duchu (i když třeba mnohem „kultivovaněji“ a taktičtěji formulovaných)?
Jako například David Matásek - ano, ten David Matásek z Orlíku - který je nyní „bílo-modrým jezdcem“ a též nevidí nic moc šokujícího a zavrženíhodného na výše citovaných obětech.
Další lidé podsouvají, zda také poukážu na izraelské oběti. Poukazuji: otevřete si téměř jakékoli médium. Na druhé straně lze doložit, že i „veřejnoprávní“ média jako Česká televize a rozhlas stojí jednoznačně na straně Izraele, zamlčují a bagatelizují jeho zločiny.
Je zde víceméně otevřené fandění pro brutální izraelskou vojenskou invazi a etnické čistky. Čeští občané toto fandění - či přinejlepším bagatelizaci - slýchají od svých představitelů. Někdo se vymezí vůči nejfašističtějším reakcím, ale základní linie zůstává potvrzena.
Své udělají armády českých komentátorů-propagandistů našeho mocenského tábora, jakkoli nespravedlivého a morálně zavrženíhodného. Ať už je to „expert“ (na pravicovou a ultrapravicovou nadvládu) Tomáš Pojar nebo populární osobnosti konzervativní moci jako Dana Drábová či zástupci „kulturní elity“.
Dílo dokonává údajná „levicová opozice“, jako je I. Kalhousová či Karel Dolejší, od nichž uslyšíte náznaky, že palestinské mrtvé není třeba brát stejně vážně jako izraelské (odporně hecující článek pana Dolejšího zde).
Válečné kroky B, C, D, E…
Zdá se nyní dané a později to snad půjde ještě lépe doložit, že v případě války na Ukrajině i té v Palestině bylo možné dosáhnout příměří a ušetření tisíců, ba desítek tisíců životů.
Na straně nepřátel českého (a „západního“) indoktrinačního aparátu, Ruska a Palestinců, rozhodně existují legitimní obavy, hněv, nedůvěra.
V obou případech se jedná o mnohem širší imperialistický konflikt, který rozhodně nelze obhájit jakoukoli věrohodnou a konzistentní etikou.
Je morálně zavrženíhodné roztleskávat pro vlastní „tým“ a vraždění toho druhého. A nakonec i politicky stupidní, protože se to obrátí proti roztleskávajícím pěšákům. Můžete se zeptat odvedenců do válečného dobrodružství na všech stranách.
Na Ukrajině se mimo jiné bojuje za převahu západního kapitálu a jeho zisky. Pro široké řady běžných lidí, zaměstnanců, není podstatný rozdíl, zda jsou v nuzných podmínkách vykořisťováni americkým, evropským, ruským nebo čínským kapitálem.
V případě Palestiny jde o politické zisky ultrapravicových sil v Izraeli a podobně ideologicky laděných spojenců po světě (včetně např. Orbánova Maďarska).
V obou případech se jedná o masivní zisky zbrojařů, spekulantů, bank a např. energofirem.
Pokud je toto pravdivé a určující, mají běžní občané (na rozdíl od vlastníků a jejich politických a mediálních poskoků) požadovat:
1. Uzavření jakkoli nestabilního příměří ihned
2. Řešení sporů na půdě mezinárodních organizací, především OSN
3. Používání vojenských mírových misí odsouhlasených co nejvšestranněji opět v OSN, v horším případě s garancí „třetích sil“, jako je Čína, Brazílie, Indie
4. Publikování ucelené dokumentace ke vzniku a vývoji dotčených konfliktů včetně počtu mrtvých, průzkumů veřejného mínění a co největšího počtu vládních dokumentů
5. Obnovení jednání a dohod o postupném odzbrojení, včetně odzbrojení jaderného
K tomu nechť se lidé organizují ve skutečně univerzalistickém a kosmopolitním (nadnárodním) mírovém hnutí a vedou politický boj ve stranách, odborech, publicistické činnosti, manifestační činnosti.
