Článek
Počet mrtvých civilistů nyní v palestinské Gaze šplhá k deseti tisícům, možná už je překročil, přičemž počty raněných jsou příšerné.
Za této situace se český premiér s několika ministry účastní akce „na podporu Izraele“, ministryně obrany žádá vystoupení z OSN a ostatní zástupci českého mocenského a indoktrinačního aparátu to bagatelizují.
Zde už by mohly být některé podobnosti s ultrapravicovou mocí v Rusku, ne?
Co si poddaní smějí myslet a co smějí říkat
Představte si, že by zástupci ruské moci řekli, že kdokoli upozorňuje na počty zavražděných ukrajinských civilistů, podporuje „kyjevské fašisty“, a dali najevo, že to je zrádce, kamarád teroristů, rusofob.
Nu, oni to říkají. Ale jak to máme u nás v Česku? Četli jste články takového „intelektuálního“ Jiřího Peňáse v Echu24 vytvořeném z peněz zbrojního oligarchy Ovčařího a nyní vlastněném oligarchou Španělem? Dozvíte se, že kdokoli demonstruje proti izraelskému vraždění civilistů (počty viz výše), je pravděpodobně antisemita.
Pak máte např. média oligarchy Lukačoviče, kde úřaduje takový pan Alex Švamberk, jímž se ještě budeme zabývat. Rovněž sem píše Alexandr Tomský, který jinde například vzývá italskou vládní neofašistku Meloniovou (opravdu, přečtete si to!). Jinde pan „demokratický ideolog“ - nebo jak byste vlastně popsali, jakou roli na Novinkách sehrává? - píše o tom, že „antisemitismus 21. století je levicový“.
Nemyslete si, ani ruská vládnoucí ultrapravice nemá ráda levici. Ani ta izraelská, která je u moci. A má různé ultrapravicové spojence různě po světě, kteří se i u nás dostávají do ráže (někdy do jakéhosi spastického záchvatu podlosti a zbabělosti). Pokouším se nyní na tomto blogu na Lukačovičově Seznamu publikovat článek (odkaz na archivní blog), jejž mi jakýsi editor nejdříve vrátil s tím, že o paní Černochové nemám psát - byť v citaci - jako o „odporné“ a že sousloví „izraelský státní terorismus“ je prý zavádějící. Změnil jsem tedy „odporná“ na „odpudivá“ (což pro mě vskutku je jak Černochová, tak Okamura) a „státní terorismus“ na „státní brutalitu“. Souhlasili byste? Ale to ještě „editorům“ Seznamu nestačilo. Prý mám vynechat i „státní brutalitu“ a „veškeré silné výrazy, týkající se konkrétních osob“ (asi kromě opakovaného označení mé osoby Danou Drábou za „antisemitské hov*do“). Tak uvidíme (odkaz potom možná bude fungovat zde).
Situaci hezky dokresluje dále např. role „levicové naděje“ (v patřičných mezích), Matěje Metelce. Tomu je nyní dovoleno psát krátké texty v Lukačovičově Právu a na Novinkách, ale nemusíte snad ani se zatajeným dechem čekat, zda se ve zmíněných médiích objeví také to, co - stále ještě opatrně - píše na svůj Facebook:
Nalepit si na profilovku vlaječku a začít dělat propagandu, považovat za skutečné jen utrpení těch, kteří patří k oné vlaječce, bagatelizovat problematické či odsouzeníhodné činy své vlaječky a těch, kteří se k ní rovněž hlásí, neschopnost říct: udělal jsem chybu, moc mě to mrzí, omlouvám se. A místo toho začít křičet: jejich omyly a prohřešky jsou větší než naše!, instrumentalizovat emocionálně zatížené pojmy jako „genocida“ nebo „lidské štíty“ a tvářit se, že všechno násilí může teď hned ukončit druhá strana, jen když přestane být „zákonné zlo“, tvrdit, že kdokoli nepodporuje moji vlaječku, podporuje „zákonné zlo“, to všechno je stupidní a odpudivé.
Čím jsou nabití pan Švamberk a pan Solovjov
V českém stále pravicovějším a stále více se oligarchizujícím mediálním prostoru se však objevily některé překvapivé výjimky. Kritický text bylo dovoleno napsat jakési Kláře Votavové na Aktuálně oligarchy Bakaly. A rovněž spíše estrádní a povrchní komentátor Biler napsal několik kritických poznámek k českému fandění Izraeli a nehoráznosti jednání ministryně Černochové (v některých bodech). Myslíte, že budou napomenuti a že dostanou do budoucna peníze od různých „Nadačních fondů nezávislé žurnalistiky“?
Různých kauz okolo potlačování kritiky Izraele se totiž najde mnohem více a je velice záhodné je dokumentovat. Na druhé straně je zde například avizovaný pan Švamberk taktéž z Novinek oligarchy Lukačoviče. Napsal několikátý článek de facto roztleskávající pro krvavou izraelskou „speciální operaci“ a bagatelizující utrpení palestinského civilního obyvatelstva.
Jeho nejnovějším šlágrem je kategorizace nezletilých obětí dle toho, zda jim bylo 13, 14, 15, 16 nebo 17, či méně. A podle toho, zda patří k „teroristickým organizacím“ (kde pan Švamberk stejně jako jiní jednak sloučí politické a vojenské křídlo Hamásu, ztotožní Hamás s něčím jako ISIS a „teroristu“ možná uvidí v každém - zcela poprávu naštvaném - hochovi s prakem).
Takže ze zavražděných civilistů po zpracování klávesnicí - páteří a hlavou? - pana Švamberka se stávají „členové Hitlerjugend“. Ruští propagandisté by zde mluvili o „zfetovaných fašistech“. A také o „spravedlivé odvetě“, o „obraně hodnot křesťanského/civilizovaného světa“, o „speciální (vojenské) operaci“. (A demonstrující za palestinské civilisty jsou pro pana Švamberka prostě antisemité.)
Pan Švamberk z Novinek se neobtěžuje myslet a ověřovat, když píše: „Zfanatizované hochy z Hitlerjugend, kteří padli, když se pokoušeli zastavit pancéřovou pěstí tanky, taky nikdo nelitoval.“ Zeptejte se pana Švamberka, zda byl v nějakém válečném konfliktu. A pak se zeptejte - nebo si proboha zběžně přečtete vzpomínkové knihy! -, zda náhodou neměl někdo problém vraždit nezletilé Němce, i když byli v Hitlerjugend!
Ale přece jenom to zde formuluji naivně. Myslíte, že pan Švamberk je v nějakém zvláštním rauši (z testosteronu či něčeho jiného)? Anebo jde zkrátka o vyjádření toho, odkud nyní fouká mocenský vítr? Východo-západní.
