Článek
Slýcháte o hrozbě vlastnictví médií oligarchou Babišem, o zákonech vztahujících se k jeho způsobu výkonu moci, ale nečtete o obecném problému oligarchické dominance v českém mediálním prostoru.
Prozradím vám, proč to tak je. Obrovskou, drtivou většinu českého mediálního prostoru mají pod palcem různí oligarchové a lidé vytvoření z jejich peněz. Dokonce i do zdánlivě „opozičních“ a „levicových“ médií sahá korumpující vliv oligarchie přes různé „Nadační fondy nezávislé žurnalistiky“ apod. Ani „veřejnoprávní“ média zdaleka nejsou prosta vlivu určujících vlastníků a vykonavatelů jejich zájmu na úkor ostatních.
Koho volí Kellnerová, Komárek, Křetínský, Babiš, Tykač, Barta, Vohánka, Dospiva, Valenta, Bakala, Žůrek, Zach, Dědek, Sekyra,Lukačovič, Kunovský, Tesař, Šmejc, Šoustal, Otava, Chrenek, Španěl, Ovčaří, Štěpánková, Rausnitz?
Koho myslíte? No přece asi „demokraty“, ne? (Pan oligarcha Babiš je „černá ovce“.) Jistě, volba je tajná, ale můžeme vycházet alespoň z toho, že oligarchové budou volit ty strany, které si platí? Zajisté je někdy stran více najednou. Třeba pět. Mrkněte se třeba na financování Spolku pro obranu liberální demokracie. Oligarchou Bartou se nyní nechává ochočit i sociální demokracie.
Nebo je pan oligarcha Barta (stojící také za současným prezidentem) přítelem pravicových stran hájících zájmy nejbohatších a současně sociální demokracie, která má teoreticky hájit protikladný mocenský a sociální zájem?
Elegantní syntéza „slušných“ a „středových“ Čechů
Můžeme i na české časopisy a média obecně uplatnit otázku, na niž by se vůbec nezdráhal odpovědět Bertolt Brecht v případě svých divadelních her? Tedy: co mají čtenáři po shlédnutí toho či onoho média dělat? Koho mají volit?
Budete souhlasit, že odpověď v případě takového Echa24 vytvořeného z peněz zbrojního oligarchy Ovčařího a nyní vlastněného oligarchou Španělem je jednoznačně: volit konzervativní pravicové strany? Konkrétně tedy Spolu, popřípadě její jádro v podobě ODS. Není to zcela zjevné, když si dáte dohromady, co Balšínkova parta píše?
Pak máte Taberyho partu. Nebo tedy Bakalovu. Bakala koupil podíl v Respektu už v roce 2006 a od roku 2009 je většinovým vlastníkem. Byl tedy ještě před Babišem. Ale pan Bakala je ten „hodný“ oligarcha, ne? Provozuje přeci jako nezištný samaritán Knihovnu Václava Havla a platil starší verzi „demokratických stran“ - tedy ODS, TOP 09 a Věci veřejné - dohromady téměř 30 milióny v roce 2010.
Brutálně vytřel podlahu s podvedenými nájemníky hornických bytů OKD, ale přece je to ten „hodný oligarcha“, ne? Proč se s ním tedy Respekt příliš nechlubil? Vždyť je to zářící symbol polistopadového „úspěchu“, ne? No, ale neslavný profit z Respektu už ho asi nebaví. Nebo se rozhoupal dlouholetý Bakalův šéfredaktor Tabery a další podřízení? Škoda, že o tom sami nemluví a nepíší.
Nemohli by se třeba ještě tito „hlídací psi demokracie“ a „investigativní novináři“ rozepsat na téma, o němž alespoň trochu bádal Jaroslav Kmenta (u něhož je zdůrazňováno především jeho bádání o Babišovi). Nebo o tom Taberyho parta napíše do budoucna? Cituji pasáž, která je i s odkazy obsažena na Wikipedii. Pokud se „hlídací psi“ osmělí, třeba si i koupím jedno číslo jejich nového Respektu:
Jméno Zdeňka Bakaly se často objevuje v knize Jaroslava Kmenty Kmotr Mrázek v souvislosti s privatizacemi finančních institucí v 90. letech. Podle Kmenty je z odposlechů patrné, že měl Zdeněk Bakala blízko ke špičkám českého businessu i politiky a využíval těchto známostí k prosazování svých obchodních záměrů, a to často i neetickým způsobem. Patrné to podle Kmenty bylo například v souvislosti s bojem o podíl ve stavebním podniku IPS, kdy majoritní podíl byl předmětem privatizace. Bakala v té době aktivně prosazoval prodej majoritního podílu finsko-švédskému stavebnímu koncernu Skanska. Na druhé straně stál Luděk Sekyra, jemuž s privatizací pomáhal František Mrázek. Podle policejních odposlechů obě strany využívaly svého vlivu jak na média, tak na politiky.[19] Z odposlechů je také patrné, že František Mrázek vnímal Bakalu jako hlavního konkurenta v prosazování svých podnikatelských aktivit. Podle Mrázka pocházel Bakalův vliv v politických a bankovních kruzích zejména z toho, že byl od roku 1999 ministrem financí Pavel Mertlík, který měl být podle Mrázka Bakalovým důvěrníkem.[19] Ve sporu o IPS měl mít Luděk Sekyra údajně na své straně politiky bez výkonné moci, zejména poslance za ODS. Bakala měl na své straně například ministra financí Mertlíka a guvernéra České národní banky Josefa Tošovského. Právě i z toho důvodu bylo lobování na straně Bakaly účinnější. Z odposlechů je také patrné, že byl Zdeněk Bakala v aktivním kontaktu s lidmi kolem Mrázka. Bakala měl zájmové skupině Františka Mrázka a Luďka Sekyry nabídnout úplatek 100 milionů korun za to, že odstoupí od zájmu koupit podíl v IPS.[19] Z boje nakonec vyšla vítězně Skanska. Druhým příkladem vlivného působení Zdeňka Bakaly na vrcholné manažery a politiky je pak podle Jaroslava Kmenty kauza okolo Investiční a poštovní banky.
Na jakou budoucnost se můžeme těšit?
To slovo „budoucnost“ v reklamní předvolební kampani Pirátů a STANU i nyní Progresivného Slovenska, jemuž Respekt tak fandil, je trochu jako „hope - naděje“ v reklamní kampani na Baracka Obamu, která byla oceněna marketingovými cenami a předstihla Coca-Colu i Apple.
Co myslíte: bude do budoucna Respekt stejným „středovým“ (s jasně pravicovou preferencí ve smyslu zachování mocenského statu quo) médiem, které se tváří jako ohromně svobodomyslné, „liberální“, ale zároveň si vždy došlápne na ty, kdo by představovali nějakou skutečnou levicovou alternativu? Nebo je ignoruje. (Pozoruhodný je zde vztah k takové Apoleny Rychlíkové a dalším pozérských žurnalistům kolem Alarmu a Deníku Referendum, kteří možná byli zpočátku kritičtí k pravicové nadvládě, ale nyní se jí dalekosáhle přizpůsobili a můžete je najít třeba na Lukačovičových Novinkách. Pan Tabery dokonce občas směrem k těmto ambiciózním ale nepříliš vzdělaným a poctivým lidem vyjadřoval žvatlavé sympatie, rozdělené i směrem ke Křetínského Topolánkovi).
Nevymkne se mladá generace z ruky?
Směšná česká zkorumpovanost (ta legální) se jistě občas musí potýkat s takzvanými „blbci“, kteří nepochopili, o co u nás skutečně běží, a občas dokonce v něčem trochu šťourají nebo zastávají etický postoj, který není čistým pokrytectvím a protimluvem. V Bakalově Respektu se je dosud dařilo držet na uzdě.
Ale budou mladší učedníci české pravicové „pokory a noblesy“ stejně konformní? Nevzepře se takový Štěpán Sedláček či Andrea Procházková?
Nebo nové „zaměstnanecké spoluvlastnictví“ a „investoři blízcí Deníku N“ dopadnou právě jako Deník N (placený z podobných peněz jako pravicová pětikoalice, NFNŽ, Petr Pavel) či Forum24, jež si jiný „zasloužilý šéfredaktor“ také částečně provozuje na sebe?
Nebojte, určitě zvítězí „pravda“ a „láska“!
