Článek
Do parlamentních voleb plánovaných na podzim 2025 zbývá něco málo přes rok.
Pan Bek z vládní strany STAN, která nyní používá slogan „staráme se o lidi“, nedávno znovu nastolil možnost školného.
Předtím mu Markéta Pekarová Adamová ze strany pana knížete Schwarzenberga vyčítala „populismus“, když slíbil navýšení rozpočtu na školství.
Spoluzakladatel TOP 09, Miroslav Kalousek, kritizuje pravicovou vládu zprava a prý možná založí novou stranu. Co myslíte: zachrání „demokracii“?
Nebo ji tedy není třeba zachraňovat, protože se to povedlo už této vládě? Nebo ji zachrání Piráti? Tím, že z vlády odejdou, jak navrhuje myslitel „demokratů“, pan Pehe v údajně levicově-opozičním Deníku Referendum, kde píše také o tom, že sice pirátský „ministr Lipavský si vysloužil uznání“, ale zároveň že Piráti „zřejmě ztratili nemálo mladých voličů, kteří na rozdíl od politického establishmentu u nás jsou k nepřiměřenosti reakce Izraele na teroristický útok ze 7. října loňského roku kritičtí“?
Nebo se „demokracie“ bude zachraňovat před Filipem Turkem, vůči němuž vrcholný kandidát Spolu pro eurovolby, Alexandr Vondra, konstatuje „programovou blízkost“ (čemuž se zase diví výše zmíněný pan Kalousek)? Nebo před SPD, s kterou ODS a ANO prosadily disproporční snížení daní bohatým v podobě zrušení „superhrubé mzdy“?
Nebo bude muset nastoupit Milion chvilek pro demokracii (jehož se v nedávném dopise táži na různé podstatné věci) a svolat zástupy občanů na Letenskou pláň?
Jaká bychom vlastně mohli formulovat kritéria pro hodnocení úrovně „demokracie“?
Ano, zatím existují formálně svobodné volby. Když se však podíváte na vlastnictví médií a obecně na moc nad českým veřejným prostorem, tak jaké myšlenky do něj podle vás spíše pronikají (ba jsou hypnoticky opakovány) a jaké jsou vždy pohotově utnuty (mám namysli např. toto)?
Smíme úroveň demokratičnosti té či oné společnosti vztáhnout také k rozdělení bohatství? To má pokračující tendenci ke koncentraci a vyostřování nerovností nad jakoukoli ospravedlnitelnou míru. (Může být někdo například stokrát chytřejší a výkonnější než někdo jiný? Desetkrát?)
Současná pravicová koalice navíc nesahá k žádnému významnému přerozdělovaní bohatství směrem dolů skrze podstatné zdanění bohatých a jejich zisků, tlačí dolů minimální mzdu atd.
Zároveň prokazatelně sílí tendence k potírání nepohodlných postojů (ať mně nebo vám sympatických, či ne), k diskreditaci demonstrací, k militarizaci společnosti, manipulaci skrze strach.
Je to všechno „demokracie“, protože tito političtí vykonavatelé vzešli z formálně demokratických voleb? To Babiš také, ne?
Vyslovme různá „tajemství“ o naší společnosti - i o sobě
Kolik procent nejobyčejnějších kariéristů je podle vás mezi současnými „demokraty“ (kteří například byli souhrnně sponzorováni oligarchickými vlastníky v rámci různých „spolků na záchranu demokracie“; obdoba toho v médiích)?
V politice je možné si vysoce nadprůměrně vydělat. A jaké zdroje příjmu máte vy, drazí čtenáři? Patříte k těm šťastlivcům, kteří dělají něco skutečně užitečného, nápomocného druhým? Nebo tedy pardon: jste skutečně „úspěšní“, ať děláte třeba něco, co je spíše nesmyslné, ba to přímo škodí?
Strach o živobytí do budoucna je myslím silně rozšířený - a opodstatněný. Zostřování globální konkurence, zánik pracovních míst v důsledku technologických změn a nejasné vyhlídky ohledně míst nových, rostoucí náklady na přežití (neřkuli důstojný život), klesající či stagnující reálné mzdy.
Toto vše spouští mocnou tendenci k ultrakonformitě, překotné poslušnosti vůči mocným, nebo spíše k upřednostnění individualistických a karieristických strategií.
Politická moc vyjádřená veřejnými funkcionáři tu prakticky nikdy není sama za sebe a sama o sobě. Je s ní svázán někdo nad a někdo pod. Nad jsou skutečně majetní a mocní lidé, pod tím je na státní moc navázáno docela dost lidí, kteří dostávají pozice v „poradních orgánech“, v té či oné reprezentaci státu, respektive jeho vládců, ale také ve všemožných „neziskových organizacích“, kterým přispívá na chod stát. To všechno zajišťuje značnou konformitu těchto lidí, kteří možná pár chvilek dne myslí na to, že naše společnost by mohla fungovat jinak.
Je jisté, že o „demokracii“ se zase bude hodně mluvit.
