Článek
Opět jsem byl stižen zácpou. Spolu s řadou dalších. Dokonce kvůli tomu měl zpoždění autobus.
Nakonec jsem i přes „svobodu“ autoobčanů - z nichž dobrá polovina měla pražskou espézetku a většina nikoho dalšího ve voze - dorazil jakž takž včas na další pochod Poslední generace, Extinction Rebellion a dalších za snížení rychlostního limitu na 30 km/h na většině městských komunikací (s některými výjimkami, zhruba jako v Paříži).
Rozumní mladíci od Pirátů
Něco po šesté jsme dle plánu vyrazili z Palackého náměstí, abychom po tomto nábřeží Vltavy vyšli v jednom jízdním pruhu k Národnímu divadlu, potom po mostě Legií a následně uspořádali piknik na Kampě.
Opět nás doprovázely gécojgy neboli chodidla a naštěstí se mezi námi našli i rozumní neextremističtí centristé, kteří rozháněli jak naše účastníky, tak ostatní podezřelé chodce, aby se chodidla mohla drát vpřed v celé své kráse - a svobodě, ovšemže. Tím, jak rozháněči chtěli dobro pro všechny, aniž by se to však dotklo jejich „demokratických“ nadřízených, mi evokovali cosi pirátského.
Proti všem jsme došli k Jiráskovu náměstí, kde nás jakýsi psohlavec obvinil z toho, že způsobujeme zácpy. I opodál Tančící dům nad tím obrátil oči v sloup. Coby osel zneužívaný „teroristy“ a „extremisty“ jsem na svých bedrech nesl gécojg a občasně se hrdě díval na dívky na chodníku, jež by ze sebe za trochu benzínu strhaly vše.
Omezit, či neomezit - to je, oč tu běží!
Viděl jsem, že chlapi sedící na zahrádce hospody naproti Mánesu byli dost zahanbení našimi pěšokárami. Možná to ve své kariéře nikdy tak daleko nedotáhnou. Vidím dokonce, že nám někdo směrem od Mánesa tleská.
Večerní slunko svítilo na naše ekoteroristické hlavy a my jsme se přesunuli postupně k Národnímu divadlu, procházejíce pak zahloubenou Divadelní ulicí, a dorazili jsme do jednoho z center pražské „svobody“: na Smetanovo nábřeží. Pochopíte, že zde nutně musejí jezdit rytíři naší ekonomiky svými esúvečky a sportovními auty - aby oslňovali podobně jako já svým gécojgem.
Nešli jsme odtamtud bohužel na Staroměstskou, respektive náměstí Jana Palacha, kde se celá autoidiocie ukazuje v plné kráse, přičemž se studenti dvou či více vysokých škol tísní na uzkých tramvajových ostrůvcích a uctivě potom čekají na přejití silnice, po níž se prohánějí velcí frajeři a frajerky. Kousek odtud máte budovu pražského magistrátu na Mariánském náměstí, odkud vycházejí různé nápady a zprávy, jak zatrhnout naše ústavně garantované protesty a vrátit Pražanům „svobodu“, již jsme jim uzmuli jak německé běsy na Palackého pomníku.
Čím více aut, tím více svobody - to dá přeci rozum!
Jda po mostě Legií - zpívaje si v duchu malou árii, jak básní další pražský chodec Nezval - optával jsem se řidičů a řidiček, jak jsou spokojeni se svým automobilismem, když vidí mnohem pokročilejší technologii v podobě gécojgu. V jednom momentě jsem dokonce odhalil všechny karty a sdělil, že pitomost mého chodítka má podtrhávat pitomost jejich městského automobilismu.
Co potom ještě říkat? (Napadlo mě jen přidat omluvu plebsu, do nějž jsem trochu najížděl na chodníku, že jedu na různá místa pro dortík panu Svobodovi a speciální kafčo panu Hřibovi.) Při cestě z manifestace jsem potkal v tramvaji známého, s nímž jsme probírali účinnost těchto protestů. Zajisté, měl pravdu v tom, že mnoho lidí mohou naštvat. Já jsem se potom snažil rozdělit naštvané občany do skupiny dočasně a permanentně naštvaných, mluvil jsem o tom, že protesty za třicítku chápu jako praktický „klín“ vrážený do zabijáckého českého a pražského konzervatismu.
Nejde pouze o snížení rychlosti jízdy při zachování všeho ostatního, nýbrž o celkové omezení autodopravy. Jde o rozpoutání debaty. Jde o technickou uskutečnitelnost kroků zpříjemňujících život. Jde o demonstrování toho, komu jdou na ruku „demokraté“ na magistrátu i v celém indoktrinačním aparátu, který bude hájit zájmy autolobby apod. A jde o klimatickou krizi, která opravdu není žádným vtipem. Co k tomu dále říci nad rámec mnohokrát řečeného a napsaného? Zapomínám na něco, milí čtenáři? Mýlím se totálně? I v tom, že pravděpodobně není lepší sedět tiše doma na zadnici a doufat, že to nějak dopadne?
