Článek
Nyní se „slušný“ prezident vymezuje proti pětikoalici bohatých zprava a do médií je kdykoli možné objednat „experty“, kteří posvětí - nebo ještě vyostří - kroky vlády ve prospěch uzoučké vlastnické třídy a na úkor téměř všech ostatních.
Žijeme ve společnosti obrovských majetkových a mocenských rozdílů mezi bohatými a chudými. Tento režim má některé formálně demokratické náležitosti, ale politické dění v něm je z drtivé většiny jednoduše koupeno nesouměřitelně bohatou vlastnickou, oligarchickou třídou.
Fakta o našem režimu, která se dají ověřit
Z nejrůznějších zdrojů, pomocí paralel se srovnatelnými státy apod. se nakonec můžete dopátrat toho, v jakéže společnosti to vlastně žijete a jak vypadá její mocenský vrchol. Přesně o to jsem se pokusil v nedávném článku o stavu české společnosti k roku 2023. Pakliže shledáte obecný popis tendencí i detailnějších podrobností pravdivým, můžete se zamyslet, kdy se vám z veřejných médií dostane takovýchto adekvátních popisů.
Mají vládci naší společnosti co tajit? Samozřejmě že ano! Pokud jste například 500 krát bohatší nežli bájný „průměrný Čech“, tak nechcete, aby se o tom příliš mluvilo. A zaplatíte si tedy média a žurnalisty, aby psali alespoň o nějaké (třeba srovnatelné) protistraně, překrucovali a zastírali skutečný stav, odváděli vaši pozornost k povrchnostem, obrázkům sportu, sexu.
Můžete to sledovat i na vývoji informování o sociologických datech v tzv. veřejnoprávních médiích. Která někdy přinesou podstatné zprávy, ale existuje neustálý boj o jejich přizpůsobení zájmům vlastnické třídy a jejích vykonavatelů. Podívejte se například na skomírající a podfinancovaný Statistický úřad. Sem tam se například z článků v takovém časopise Statistika a my vzděláte, ale je také dobré zkoumat, jakým politickým vlivům podléhá. Jinde v teoreticky společném „veřejnoprávním“ prostoru se ale nacházejí čistě propagandistické výmysly (srov. mou starší kritiku), pod něž může být podepsán třeba „seriózní“ Daniel Prokop.
Propaganda a indoktrinace v české společnosti
V mém výše odkazovaném přehledu české moci pro rok 2023 máte také rozepsáno vlastnictví českých médií. Zjistíte, že drtivou většinu má pod palcem ten či onen oligarcha. Tyto oligarchy potom najdete propojené s financováním politických stran, prezidentských kandidátů, různých think-tanků a indoktrinačních institucí.
Existuje bohužel poměrně málo veřejných údajů o tom, jaké peníze pobírají šéfredaktoři těchto oligarchických médií (od Balšínka přes Buštu po Taberyho) a výše postavení redaktoři. Faktem však je, že pokud novináři věří vládnoucí ideologii, není ani třeba je platit tak vysoce, protože si myslí, že se nějak vyšvihnout (navzdory statistice). I oni možná sní svůj „český sen“ - který je obdobou toho amerického.
Propagandistické koncepty „prokapávajícího bohatství“, „meritokracie“, „úspěchu“ apod. nedrží v konformitě se současným režimem pouze novináře. Někteří členové „servisní vrstvy“ bohatých jsou skutečně významně lépe placeni nežli prostředek společnosti. Ale u těch ostatních musíte pumpovat do hlav mnoho iluzí a zkreslení. Vezměte si například „střední třídu“. Kritickým zhodnocením dat zjistíte, že: 1) lze „střední třídu“ nafouknout do takových rozměrů nebo definovat tak mlhavě, že se do ní vejde leckdo a 2) že se ani potom většinou nenachází majetkově nikde „uprostřed“ společnosti, nýbrž spolehlivě někde v horní polovině, třetině, čtvrtině; jak ostatně vidíte na úvodní ilustraci popisující americkou sociální a mocenskou realitu před deseti lety (na základě tohoto videopřehledu; možnost titulků ve slovenštině).
A co ti dole?
Byli jste někdy nezaměstnaní? Máte takový plat, že po zaplacení nájmu vám zbyde nevelká menšina? Zkoušeli jste si někdy vyřídit příspěvek na bydlení? Ani se nenadějete a z vámi představované „střední třídy“ se dostanete přesně do této situace.
Není to příjemné. Sociální dno naší v souhrnu velmi bohaté společnosti je pěkně ošklivé. Při troše smůly pojdete na ulici jako pes (v USA je to ještě o něco horší). A co když se ještě držíte někde okolo „průměrné mzdy“ (na niž nedosáhnou 2/3 zaměstnanců)? Nebo jste na tzv. (majetkovém) „mediánu“, čili uprostřed společnosti. Co myslíte, že vás čeká? A nakolik lhostejní jsou vám ti pod vámi?
Současná ideologie a její lépe i hůře placení šiřitelé vám řeknou, že si nikdo nemá na co stěžovat a že „jsme bohatí“. V součtu všech je to pravda. Ale chápete alespoň trošičku, jak je bohatství a moc rozdělena? Dokážete se upřímně podívat sami na sebe, určit si, kde na společenské skluzavce se nacházíte a jaké máte šance vydrápat se výše?
A co ve volbách? Na základě čeho se vlastně rozhodujete? Chráníte „demokracii“ před jedním oligarchou a s těmi ostatními nad vámi, anebo čekáte pokrokovou politiku od oligarchy? Rádi si kopnete do těch pod vámi? Zvláště, pokud mají jinou barvu pleti? Chápete, že je to prastarý fašistický trik vás k tomu vyhecovat?
Chápete vůbec, v jaké společnosti žijete?
