Článek
Když se o nás mluví na poradách nebo v HR prezentacích, často slyšíme slova jako „neangažovaní“, „přelétaví“ nebo „nároční“. Generace Z, tedy lidé narození přibližně mezi lety 1997 a 2012, si za poslední roky vysloužila pověst pracovně nevypočitatelné skupiny. Jenže data i každodenní zkušenosti ukazují jiný obrázek.
Možná jsme prostě první generace, která si dovolila říkat nahlas to, co už dlouho cítí i mnozí z těch starších – že práce má mít smysl, vedení má být založené na dialogu a loajalita se nevynucuje, ale buduje.
Když smysl chybí, odcházíme
Podle Deloitte z roku 2024 potřebuje 83 % mladých ve své práci cítit smysl. Pro 40 % se to ale nenaplňuje. A právě tahle nerovnováha mezi očekáváním a realitou se stává zásadním důvodem, proč Gen Z odchází dřív, než by kdokoli čekal. Z průzkumu ManpowerGroup (2025) vyplývá, že 47 % mladých plánuje změnit práci během následujícího půl roku.
To nejsou malá čísla. Ale nejsou to ani známky rozmaru. Jsou to signály, že klasické pracovní modely nestačí držet krok s tím, jak se mění hodnoty a priority.
Co vlastně Gen Z chce?
Méně než třetina mladých zaměstnanců se podle Gallupu (2024) cítí v práci opravdu angažovaná. Zbytek funguje spíš v režimu „splnit a jít“, bez hlubšího napojení na tým nebo směřování firmy. To ale neznamená, že by mladí nechtěli pracovat. Chtějí – jen ne za každou cenu.
Pro Gen Z je důležité:
- Cítit, že jejich práce má dopad
- Být součástí prostředí, kde se komunikuje napřímo a s respektem
- Mít možnost růstu nejen ve smyslu kariérního postupu, ale i osobního rozvoje
- Pracovat v týmu, kde se důvěra nepodmiňuje odpracovanými lety, ale vzájemným respektem
A co se týče loajality? Ta se podle nás neváže na pracovní smlouvu, ale na smysluplné vztahy a kulturu, která dává prostor být sám sebou.
Nejsme těžcí na vedení. Jen potřebujeme jiný styl
Nejsme generace, kterou je potřeba „napravit“. Jsme generace, která funguje jinak – a v tom je zároveň výzva i příležitost. V GenZ Consulting to vnímáme denně. Když s námi firmy nehledají jen jak nás „udržet“, ale spíš jak s námi lépe spolupracovat, začnou se věci měnit rychle.
Přechod od hierarchického řízení k partnerství, od kontroly k důvěře, od fixace na výkon k péči o smysl. To jsou posuny, které sice vznikly v reakci na mladou generaci, ale z dlouhodobého hlediska prospívají všem.
Generace jako zrcadlo
Neznamená to, že Gen Z je bezchybná. I mezi námi jsou přístupy, které nejsou vždy ideální nebo udržitelně nastavené. Ale právě naše rozhodnutí – odejít, ozvat se, nepřistoupit na „normální“ – často ukazují, kde systém přestává fungovat.
A možná právě v tom je ta největší hodnota Gen Z: ne že přináší chaos, ale že nastavuje zrcadlo. A pokud budeme ochotni se do něj podívat, může to být začátek něčeho lepšího. Pro všechny generace.
Článek byl napsán za pomoci AI.
