Článek
Včera větší mapa. Dnes už hasicí přístroj nestačí
Povolební komunikace ANO měla ještě v sobotu klasický režim: Praha bolí, ale republika je velká a při dostatečném oddálení mapy pořád najdete dost modré barvy na oslavu.
Jenže o den později už Andrej Babiš vytáhl mnohem méně diplomatickou slovní zásobu.
Pražský výsledek označil za „totální prohru“.
A tím skončila fáze, kdy se dalo říkat, že to bylo jen trochu pod očekáváním, trochu slabší, trochu komplikované a vlastně docela zajímavé.
Ne. Tohle už je politický ekvivalent toho, když servisák otevře kapotu, chvíli mlčí a pak řekne: „Tak tohle nebude na stěrače.“
AKT I: z „jsme nejsilnější“ na „totální prohra“ za jednu noc
Na povolební tiskovce Babiš zdůrazňoval, že ANO je nejsilnější politickou silou v zemi a že celkově volby považuje za velmi dobré.
To nebyla lež. ANO skutečně získalo v celkovém součtu silný výsledek a v řadě měst vyhrálo.
Jenže Praha zůstala v celé mapě jako flek, který nejde přetřít ani silnějším fixem.
ANO tam skončilo čtvrté s něco přes čtrnácti procenty, přestože mířilo přes dvacet. A když se Babiše novinářka zeptala, zda je to prohra, už se s tím nepáral.
„Totální prohra.“
Politická komunikace tím dostala krásný dvoufázový update: sobota byla powerpoint, neděle servisní protokol.
AKT II: kdo nemaká, skončí. ANO objevilo performance review
Ještě zajímavější je, kam Babiš začal mířit uvnitř vlastního hnutí.
Podle něj si někteří lidé v ANO myslí, že jim stačí značka a před volbami jen vytáhnou logo ze skříně. Řekl, že neaktivní lidi, kteří čtyři roky nic nedělají, hnutí nepotřebuje.
Takže po volebním víkendu nepřichází jen sebereflexe. Přichází regulérní HR oddělení.
KPI: terén. Výkon: dveře, ulice, schůzky. Bonus: mandát. PIP plán: čtyři roky jste nic nedělali.
A závěrečný pohovor zřejmě povede Andrej Babiš osobně.
AKT III: Praha bude mravenčí práce. Takže konec velkých gest
Babiš zároveň pochválil pražského lídra Jana Hušbauera a řekl, že v něm vidí člověka, který může pražské ANO znovu vybudovat.
Použil přitom výraz „mravenčí práce“.
To je mimochodem nádherný kontrast ke kampani, která před volbami míří na velké billboardy, velké sliby a velké ambice.
Po volbách se z toho všeho stane mravenec.
Žádný politický buldozer. Žádný blitzkrieg. Prostě malý tvor, který si vezme drobek a jde. Pak další drobek. A další. Čtyři roky.
AKT IV: nejlepší věta? V opozici jsem vlastně rád
A tady přichází moje oblíbená povolební disciplína: fáze přijetí.
Babiš potvrdil, že ANO bude v Praze další čtyři roky v opozici. A dodal, že je za to vlastně docela rád.
To je politická verze situace, kdy vás nepustí na večírek a vy po chvíli řeknete, že jste stejně chtěli brzy spát.
Samozřejmě zároveň přiznal, že ANO ve vedení Prahy být chtělo. Jen se to nepovedlo.
Takže přesnější překlad zní: chtěli jsme tam být, nejsme tam, ale teď už v tom hledáme strategickou výhodu.
A upřímně? To je vlastně normální. Opozice vám dává čas znovu stavět značku, hledat lidi a čtyři roky ukazovat na chyby těch, kteří vládnou.
Jen je velmi klobásové sledovat, jak rychle se z nechtěného výsledku stane skoro terapeutický retreat.
AKT V: Praha prý uvěřila nesmyslům. Voliči mají vlastní software
Babiš zároveň hledá vysvětlení, proč Praha dopadla tak špatně.
Odmítá, že by ANO chtělo Praze brát peníze z účtů, a říká, že hnutí poškodila tvrzení o zásahu do městských přebytků a řeči o tom, že Praze vyhrožoval.
Tohle je samozřejmě legitimní politická obrana: říct, že soupeři nebo veřejná debata zkreslily váš plán.
Jenže volič je nepříjemné zařízení.
Nemá tlačítko „resetovat po vysvětlení“. Nemá povinnost přečíst 84stránkový program. A když mu něco v kampani zní špatně, může prostě zmáčknout jiné políčko.
Proto je po volbách vždycky lákavé hledat chybu v interpretaci voličů. Jenže volební urna reklamaci nepřijímá.
AKT VI: jedna prohra, tři diagnózy
Když si dáme Babišovy výroky dohromady, pražská diagnóza má tři vrstvy.
Za prvé: byl to špatný výsledek. Tentokrát už bez eufemismu.
Za druhé: část problému vidí v neaktivitě vlastní organizace. Značka ANO sama podle něj nestačí.
Za třetí: část viny přisuzuje tomu, jak byly před volbami interpretovány postoje hnutí k Praze a jejím financím.
To už je mnohem zajímavější než sobotní tiskovkové „celkově jsme vyhráli“.
Najednou tu máme skutečnou otázku: jak chce ANO v Praze vypadat za čtyři roky jinak než dnes.
FINÁLE: sobota byla spin. Neděle je servisní knížka
Za mě je ten posun docela zdravý.
Politik po prohře může donekonečna vysvětlovat, že vlastně vyhrál něco jiného. Nebo může říct: tohle jsme projeli a musíme něco změnit.
Babiš teď v Praze udělal obojí v rozmezí jednoho víkendu.
Nejdřív vytáhl mapu celé republiky. Pak ji přiblížil zpátky na Prahu a přiznal, že tam hoří červená kontrolka.
A politická KLOBÁSA tím konečně dostala pokračování.
Sobota: jsme nejsilnější síla v zemi. Neděle: Praha je totální prohra. Pondělí nejspíš začne mravenec.
