Článek
Co to jsou vzácné zeminy?
Jedná se o sedmnáct nepříliš známých prvků, mezi které patří všechny lantanoidy a také skandium a yttrium. V periodické soustavě prvků se většina z nich nachází až na spodním okraji tabulky a během hodin středoškolské chemie jsem o jejich existenci snad ani jednou neslyšel. Dost možná to ale bylo tím, že jsem u nich příliš nedával pozor, takže tohle chemické okénko raději uzavřu.
V současné době se bez těchto zemin neobejdou moderní technologie, spotřební elektronika, automobilový průmysl ani pokročilá vojenská technika, včetně amerických ponorek nebo nejmodernějších stíhaček F-35. Kupříkladu prvek neodym se ve slitině s dalšími kovy využívá při výrobě velmi silných magnetů, které se dají zmenšovat bez ztráty výkonu. Tyto magnety jsou pak hojně využívány v elektromobilitě nebo běžné elektronice.
Čínská dominance
Hlavním důvodem, proč se toto téma náhle objevuje na titulních stránkách zahraničních médií, je silný monopol, který si Čína v tomto segmentu udržuje. Podílí se na celosvětové těžbě z 69 % a kontroluje až 92 % vývozu zpracovaných surovin z těchto zemin. Podobnou převahu má i v případě dalších klíčových kovů, jako je lithium, kobalt či měď.
Ačkoliv bychom si pod pojmem „vzácné zeminy“ mohli představit něco opravdu výjimečného, ve skutečnosti se některé z těchto prvků v přírodě vyskytují častěji než například zlato či platina. Významná naleziště se nacházejí také ve Spojených státech, Brazílii nebo Austrálii.
V čem tedy spočívá problém? Především v tom, že způsob, jakým se tyto suroviny těží a zpracovávají, je extrémně špinavý proces. Například v případě neodymu připadá na jednu vytěženou a zpracovanou tunu materiálu více než 70 tun emisí CO₂. Spojené státy byly až do 90. let v tomto odvětví světovým lídrem, poté ale převládl názor, že je tato těžba příliš špinavá a měla by se přenechat jiným zemím.
Čína se na rozdíl od nich nikdy příliš nezajímala o ekologické dopady těžby a rafinace, zatímco Evropa i Spojené státy si mezitím s uspokojením připisovaly body za plnění klimatických cílů.
Mezitím Čína získala dominanci, kterou bude jen velmi obtížné dohnat. Dnes dokáže tyto zeminy produkovat nejen v masovém měřítku, ale také výrazně levněji než kdokoli jiný na světě. Díky desetiletím zkušeností navíc získala cenné know-how, jak s těmito surovinami efektivně nakládat — a s tím se se západními zeměmi pochopitelně nehodlá dělit.
Trumpova reakce
Čínská vláda se rozhodla otevřít otázku vzácných zemin poté, co se stala jedním z cílů Trumpových celních tarifů. Od 8. listopadu měla vstoupit v platnost omezení vývozu těchto surovin do Spojených států. Napětí mezi oběma zeměmi a hrozba obchodní války však byla zažehnána minulý čtvrtek po setkání prezidentů Trumpa a Si v jihokorejském Pusanu. Tam se oba lídři dohodli, že dojde k ročnímu pozastavení omezení vývozu vzácných zemin výměnou za snížení cel na čínské zboží.
Trump se o celém jednání vyjádřil jako o „úžasném setkání“, ve skutečnosti jde ale jen o oddálení problému a otázka zemin se může brzy opět stát hlavním tématem.
