Článek
Francie v poslední době není v příliš dobré kondici. Volby konané na začátku července ji uvrhly do politické nejistoty, ve které žádná strana nezískala dostatek křesel pro většinu v parlamentu a podle odborníků bude trvat dlouhé měsíce, než se zformuje nová vládní koalice.
Země se také zmítá ve společenské a ekonomické krizi, což vede k neustálým protestům a stávkám. Problematická situace panuje kolem mladé generace afrických přistěhovalců z předměstí, kterým se dlouhodobě nedostává příležitostí, a svojí frustraci si často vybíjejí v ulicích francouzských měst.
Dalším problémem současné Francie je čtyřnásobný nárůst antisemitských útoků za poslední rok. Jejich intenzita zesílila zejména po začátku války Izraele s Hamásem v říjnu loňského roku. Podle předsedy Rady židovských institucí Yonathana Arfiho jsme svědky omlazování pachatelů antisemitských činů. Izraelská média navíc v neděli oznámila, že část jejich olympioniků obdržela anonymní výhružky smrtí. Úkolem pro pořadatele tedy bude zajistit bezpečnost nejen židovských sportovců, ale i dalších účastníků olympiády a diváků.
Bezpečnost je jedním z hlavních témat každých olympijských her konaných od roku 1972, kdy bylo v Mnichově palestinskou teroristickou skupinou Černé září uneseno a následně zavražděno 11 izraelských sportovců. Pro pařížské hry navíc organizátoři přichystali bezpečnostním složkám „nemilé překvapení“ v podobě velkolepého zahájení přímo v centru města na řece Seině. Z původních 600 000 diváků, kteří měli tuto úžasnou show sledovat, se jejich počet sice snížil na „pouhých“ 300 000, přesto ale rozhodně půjde o velkou bezpečnostní výzvu. Pokud se vše povede podle plánu, spadne celé Francii obrovský kámen ze srdce.
Prezident Macron ještě letos na jaře oznámil, že pro případ nouze má Paříž připravený alternativní plán na uskutečnění ceremoniálu na národním stadionu Stade de France (kde proběhne slavnostní zakončení), týden před olympiádou ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byl tento scénář uplatněn.
Šéf pařížské policie Laurent Nunez vidí jako hlavní hrozbu her islámský terorismus, zároveň ale dodává, že nebezpečí mohou představovat také radikální ekologické skupiny, ultralevice nebo propalestinská hnutí. Na konci května byli v Saint-Étienne zatčeni dva lidé, kteří připravovali teroristický útok zaměřený přímo na olympijské hry a minulý týden ve čtvrtek útočník pobodal policistu poblíž pařížského bulváru Champs-Élysées.
V posledních letech se prakticky žádná olympiáda neobešla bez kontroverzí. Ani ta pařížská není výjimkou. Hlavním tématem, které rozdělilo účastnické země, se stala otázka účasti ruských a běloruských sportovců. Zatímco většina západních států se stavěla proti jakékoliv přítomnosti, Mezinárodní olympijský výbor v koordinaci s některými sportovními federacemi nakonec povolil jejich účast pod neutrální vlajkou.
Po vyloučení sportovců, kteří nesplňovali potřebná kritéria neutrality (podpora ruské invaze na Ukrajině či spojitost s ruskými či běloruskými bezpečnostními složkami) nebo byla jejich účast přímo odmítnuta jednotlivými sportovními federacemi, se jejich počet nakonec zúžil na „pouhých“ 15 Rusů a 17 Bělorusů.
Kdo ale vůbec nedostal šanci kvalifikovat se na olympijské hry, a už ji bohužel ani nikdy nedostane, je 488 ukrajinských sportovců, kteří zahynuli na bojištích nebo v ulicích své vlastní země. Ukrajinský olympijský výbor proto vyzval své sportovce, aby se v Paříži neutrálním sportovcům raději vyhýbali.
Dalším hojně diskutovaným tématem je čistota vody v řece Seině, kde Francouzi plánují kromě zahajovacího ceremoniálu pořádat také závody v dálkovém plavání a triatlonu. Vyčistit Seinu a umožnit v ní sportovcům i obyvatelům si poprvé po více než 100 letech opět zaplavat bylo pro organizátory velkým snem. Paříž z tohoto důvodu vynaložila zhruba 1,4 miliardy eur na vytvoření podzemního úložiště odpadních vod, to se však během červnových dešťů přetížilo a do řeky začaly znovu proudit fekálie.
Ačkoliv organizátoři neustále přesvědčují o kvalitě vody v Seině, což se minulý týden snažila demonstrovat starostka Paříže Anne Hidalgová tím, že si v řece osobně zaplavala, hygienci nadále varují, že voda stále není ke koupání vhodná. Zůstává tedy otázkou, zda nakonec soutěže v Seině opravdu proběhnou.
Přes všechny problémy a úskalí projevují Francouzi, stejně jako zbytek světa, o olympiádu obrovský zájem. Paříž na pořádání největšího sportovního svátku čekala přesně sto let. V roce 2005 soupeřila s Londýnem nejen o pořadatelství olympijských her v roce 2012, ale také o pozici prvního města, které bude pořádat olympiádu potřetí. O pouhé 4 hlasy nakonec v kandidatuře zvítězil Londýn, a uspořádal jedny z nejkrásnějších her historie.
Přestože mezi Velkou Británií a Francií už dávno nepanuje vzájemná nevraživost, rivalita mezi nimi stále trvá a Paříž od svého zvolení pořadatelským městem dělá vše proto, aby Londýn napodobila. Zda se jí to skutečně povede, se dozvíme již za několik dní.
