Článek
Nutri-Score: Jednoduchý průvodce výživovou kvalitou potravin
V každodenním shonu není snadné věnovat pozornost složení potravin. Právě proto vznikl systém Nutri-Score, který má lidem při nákupech rychle napovědět, jak výživově kvalitní produkt právě drží v ruce. Tento barevně odlišený štítek najdete na některých potravinách už i v českých obchodech. Ale co vlastně Nutri-Score znamená, jak funguje a proč se o něj tolik diskutuje?
Jak Nutri-Score funguje
Nutri-Score shrnuje výživovou hodnotu potraviny do jednoho písmena a barvy – od tmavě zeleného A po červené E. Výsledná známka vzniká na základě jednoduchého algoritmu: produkt získává body za nepříznivé složky (cukry, nasycené tuky, sůl, vysokou energetickou hodnotu) a kladné body za ty příznivé (bílkoviny, vláknina, podíl ovoce, zeleniny nebo luštěnin). Součtem se vypočítá výsledné skóre, které zařadí výrobek do jedné z pěti kategorií.
Hodnocení je standardizováno na 100 gramů nebo 100 mililitrů, aby šlo mezi sebou snadno porovnávat podobné výrobky. Díky tomu můžete například během pár sekund zjistit, která z několika snídaňových cereálií je celkově vyváženější.
Tabulka
Výhody Nutri-Score
Jednoduchost a srozumitelnost jsou hlavními přednostmi Nutri-Score. Barevné označení umožňuje rychlé rozhodování při nákupu bez nutnosti pročítat složité tabulky. Výzkumy v zemích, kde už Nutri-Score funguje (např. Francie, Belgie, Španělsko), ukazují, že lidé díky němu častěji vybírají potraviny s lepším výživovým profilem.
Podporu má systém i mezi odborníky na veřejné zdraví. Například hlavní hygienička ČR Pavla Svrčinová upozornila, že snadno pochopitelné značení může pomoci lidem s nižší výživovou gramotností lépe se orientovat v nabídce potravin.
Kritika Nutri-Score
Ani Nutri-Score však není bez kontroverzí. Kritici upozorňují na několik slabin:
- Zjednodušení výživy: Jedno písmeno nemůže postihnout všechny aspekty stravy. Nutri-Score například neřeší míru zpracování potravin nebo přítomnost aditiv.
- Paradoxy ve značení: Kvalitní parmazán či sušená šunka mohou získat špatné hodnocení (kvůli obsahu soli a tuků), zatímco slazené nápoje snižující obsah cukru uměle mohou vyjít lépe.
- Ignorace reálných porcí: Systém hodnotí na 100 g/100 ml, bez ohledu na to, jak velkou porci lidé běžně konzumují.
- Obavy výrobců: Některé tradiční výrobky by mohly být bez ohledu na kvalitu znevýhodněny, což znepokojuje například potravinářské svazy a některé členské státy EU.
Právě kvůli těmto sporům se Evropská unie v roce 2025 rozhodla odložit zavedení povinného Nutri-Score a zatím ponechává jeho používání na dobrovolné bázi.
Stav v České republice
V České republice je Nutri-Score zatím dobrovolné. K jeho propagaci se přihlásili například výrobci jako Emco nebo Danone. Za systém se staví Ministerstvo zdravotnictví i některé odborné společnosti (např. STOB – Stop obezitě).
Naopak Ministerstvo zemědělství a Potravinářská komora ČR vyjadřují obavy ze zavádění systému bez ohledu na specifika českých výrobků. Výsledkem je, že u nás Nutri-Score na obalech najdete zatím spíše výjimečně a hlavně u zahraničních značek.
Shrnutí
Nutri-Score je užitečnou pomůckou, která může lidem napomoci k rychlejšímu a informovanějšímu výběru potravin. Přesto je potřeba chápat jeho omezení: jde pouze o orientační nástroj, nikoli komplexní návod ke zdravé stravě. Skutečné pochopení výživy zůstává i nadále na každém z nás.
Zdroje:
- Bezpečnost potravin – bezpecnostpotravin.cz/clanek/system nutri score
- Česká televize – ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/nutri score podle eu
- Seznam Zprávy – seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika potraviny a napoj/oznaceni nutri score
