Článek
Školní stravování je popelkou našeho vzdělávacího systému. Se školním stravováním se setkáváme od tří let. Pokud bychom brali věkové rozmezí 3 - 15/16 let, tak se tímto způsobem stravuje 1 200 000 dětí v ČR. Proto je pro mě zarážející, jak je toto téma opomíjené. Hlavně v současné době, kdy jsou ceny potravin na svých maximech a někteří občané radši nakupují potraviny v zahraničí. Tak norma na jedno jídlo pro věkovou kategorii žáků 6 let je 36 Kč (pro 7 - 11 let je 20 - 50 Kč). Částka 36 Kč slouží pouze na nákup potravin na jednu porci, přičemž musí obsahovat polévku, druhý chod a nejlépe ještě salát nebo dezert. Finanční normativy platné od 1. 2. 2023 najdete zde.
Z tohoto pohledu je nutné před všemi jídelnami smeknout, protože především u malých jídelen, kde se nevaří stovky obědů denně, se jedná o každodenní kouzlení s cenou a kvalitou potravin. Dle mého názoru pokud chceme zastavit plýtvání jídlem, tak částka, kterou budeme platit my strávníci, musí být vyšší. Za poslední čtyři roky se zvedala dvakrát. Bylo by vhodné uvažovat o valorizaci, kdy by se ceny zvyšovaly dle trhu. Protože tento rok se nám stalo, že jsme zvýšili ceny stravného a další měsíc už nám to přestalo stačit. Potom není divu, že filé ve školní jídelně nevypadá jako ryba, ale jako čtvereček nebo kolečko. Vaří se z laciných těstovin a luštěnin. Chybí prostor pro vaření z kvalitních potravin, a to je dle mého názoru zásadní problém. Dle serveru jidelny.cz se průměrná cena oběda zvýšila o 12 Kč.
Dalším problémem je spotřební koš, který nám dává za úkol vařit z určitých surovin nebo něco omezovat. Takže se stane, že se uvaří dušená kapusta, hřiby atd. Kuchyň uvaří, žáci si jídlo vyzvednou v okýnku, sednou si ke stolu a odnesou vrátit. Nebylo by lepší, než žáky a všechny strávníky nutit do surovin, které nemají rádi, aby dostali to, co rádi mají? Chutě se vyvíjejí a přestože vím, že s hřiby má většina dětí problém, tak jim je každý měsíc servírujeme. To samé ryby, teda čtverečky, a kolečka. Kolikrát jste si v restauraci, hospodě nebo bistru objednali vepřový plátek s dušenou mrkví? Nebo kapustu? Byla v nabídce? Doporučení MŠMT pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách najdete zde. Hlavní problémy spotřebního koše jsou, že neřeší kvalitu (originální surovinu/polotovar), sezónnost nebo regionální produkty.
Pak je tu iniciativa Skutečně zdravá škola a já jsem za ní rád. Chtějí vařit jinak a myslí to dobře. Na druhou stranu, když jsem si přečetl rozhovor s jednou vedoucí ŠJ, která sdělila, že děti dostávají zapečené těstoviny se zeleninou nebo s uzeným tofu a s uzeninou jen za odměnu v létě, tak si říkám, že toto není cesta, kterou bych chtěl v naší školní jídelně jít. Celý článek najdete zde.
U nás chci vařit z kvalitních surovin, aby jídlo bylo jídlo a ne žádná náhražka. Přál bych si, aby naše paní kuchařky dělali vlastní těstoviny a aby byli častěji saláty, kompoty nebo jednoduchý dezert. Chci zavést nabírání si porcí formou bufetu. První přání je limitované zastaralou vyhláškou z roku 2005, kterou stanovuje MŠMT. Zdvojnásobme ceny obědů. Vždyť se takto stravují všechny děti. Stravujeme je blbě a je nám to skoro jedno. Vím, že jsou děti ze slabých rodin, ale těm pomůže buď stát, škola, sponzor nebo neziskový sektor. Druhé přání je limitované starým vybavením jídelen. To se naštěstí už mění. Co se ale nemění je výše mzdy. Ta je opravdu tristní. Třetí přání mohu uskutečnit já v naší školní jídelně s pomocí obce. Máme v plánu postavit novou jídelnu a v ní se budeme stravovat právě bufetovým způsobem.
V dnešní situaci je opravdu 36 Kč málo. Horní hranice 50 Kč u starších dětí je lepší, ale netuším na jak dlouho. Pojďme chtít víc, ať děti jí opravdové jídlo. Je jedno jestli bude klasické, vegetariánské, bezlepkové, ale ať je kvalitní!
