Článek
Nedostatek lékařů, zubařů, inženýrů a jiných vysokoškoláků v ČR.
Dnes od svého oboru adiktologie odbočím jen zdánlivě. Většinou se věnuji přímo problematice alkoholismu a jiných závislostí, ale nedostatek lékařů a adiktologů a jiných vysokoškoláků přímo ovlivňuje i léčbu závislostí.
Jedním z důvodů nedostatku lékařů, zubařů a adiktologů je i omezený počet přijímaných studentů na lékařské fakulty. Na jednoho přijatého uchazeče připadá více než čtyřnásobek přihlášených k přijímacím zkouškám. Důvod je jednoduchý. Kapacita lékařských fakult není nafukovací. Musí být zajištěný nejen dostatečný počet míst v posluchárnách, ale i dostatečný počet zkušených pedagogů a limitujícím faktorem je i omezený počet míst na pitevnách. Každý student lékařské fakulty musí složit zkoušku z anatomie, na kterou se mimo jiné připravuje i na pitevně.
Počty studujících Čechů a cizinců na vysokých školách
V České republice studuje na všech vysokých školách a ve všech oborech, nejen zdravotnických, celkem asi 300 000 studentů, včetně cizinců.
Český statistický úřad uvádí ucelené údaje o počtu studujících cizinů v ČR naposledy z roku 2021. V tomto roce studovalo v ČR celkem 52 109 cizinců. Z toho bylo 9 242 samoplátců, tedy studentů kteří si studium plně hradí a 42 867 cizinců studovalo v ČR zdarma. Jejich studium stojí ročně více než dvě miliardy korun.
Nejvíce zdarma studujících cizinců bylo Slováků - 21 750.
Dále zde studovalo zdarma 8 099 Rusů, 4 448 Ukrajinců, 2 561 Kazachstánců a 1 021 Bělorusů. Další národy jsou zastoupeny už jen ve stovkách a desítkách studentů.
Každý 7 vysokoškolský student je tedy cizinec studující u nás zdarma.
Proč u nás studují cizinci zdarma?
Řeč je o celém vysokoškolském studiu od prvního do posledního ročníku. Tedy ne o výměnných programech na několik měsíců.
Cizinci u nás studují ve dvou rozličných typech programů. Jako samoplátci, kdy si celé studium plně hradí a studuje se v angličtině, nebo jako běžní čeští studenti studují zdarma v českém jazyce.
Studium zdarma pro cizince je sám o sobě velmi vynikající nástroj. Je totiž oboustranný a umožňuje nejen cizincům studovat u nás zdarma, ale naopak i Češi mohou v dané zemi také studovat zdarma. Umožňuje tedy i Čechům studium v mnoha zemích světa. V současné době tyto dohody platí pro celou EU a mnoho dalších zemí.
Pro studium zdarma je mimo úspěšného složení běžných přijímacích zkoušek jedinou podmínkou prokázání dostatečné znalosti českého jazyka složením státní jazykové zkoušky na úrovni B2 - pokročilý. Tutéž jazykovou zkoušku musí prokázat Češi, kteří chtějí zdarma studovat v jiné zemi. Studium zdarma je vždy v jazyce dané země.
Výjimku z této povinnosti složení státní jazykové zkoušky před zahájením studia mají u nás Slováci. Ti totiž stále ještě mohou u nás studovat, psát písemné práce a skládat vysokoškolské zkoušky ve slovenštině.
Potud je vše naprosto v pořádku. Program studia zdarma v jazyce dané země umožňuje i Čechům získávat vysokoškolské znalosti v mnoha zemích světa a je jistě velkým přínosem i pro Českou republiku. Problém nastává s počtem cizinců studujících zdarma u nás a počtem Čechů studujících v zahraničí.
Počet Čechů studujících v zahraničí
Opět se jedná o plnohodnotný studijní program od a do z, ne o výměnné pobyty na několik měsíců.
Souhrnná statistická data o počtu zdarma studujících Čechů v zahraničí neexistují. OECD uvádí asi 12 000 Čechů studujících v zahraničí, ale to jsou všichni studenti včetně samoplátců, kteří si studium v zahraničí platí.
Na Slovensku studuje zdarma asi 5 500 Čechů. V ostatních zemích světa jsou to už jen stovky a desítky českých studentů.
Na jednoho českého studenta studujícího zdarma v zahraničí tedy připadají minimálně čtyři zahraniční studenti studující zdarma v České republice. Poměr je 1 : 4 v náš neprospěch. A spíše bude ještě vyšší.
Mnohé články uvádějí, jak je tento nepoměr pro nás výhodný. Zmiňují například, že až polovina Slováků po studiu u nás zůstává pracovat. A Češi by zde pracovat nezůstali takřka všichni? Z ostatních národů studujících zdarma v ČR se naprostá většina studentů po studiu vrací ihned domů a pro ČR nejsou žádným přínosem. Dalším uváděným kladem bývá propagace České republiky zahraničními studenty. A opravdu propagace České republiky v zahraničí vyváží nedostatek lékařů, zubařů, inženýrů a jiných vysokoškoláků v ČR? To nechám na uvážení každého z vás.
Co by se s tím dalo dělat?
Návrhy na úplné zrušení studia zdarma pro cizince opravdu nejsou na místě. Takové opatření by znemožnilo i Čechům studovat zdarma v zahraničí. A to snad nikdo soudný nechce. Problém je opravdu jen ve značném nepoměru studujících cizinců zdarma u nás a Čechů studujících zdarma v zahraničí. Tento nepoměr je minimálně 4 : 1.
70 % tohoto nepoměru tvoří jen dva národy Slováci s 21 750 studenty a Rusové s 8 099 studenty.
Pokud připočítáme ještě 4 448 Ukrajinců, 2 561 Kazachstánců a 1 021 Bělorusů dostaneme se už na 88 % nepoměru studujících cizinců u nás a Čechů v zahraničí.
Počty studentů z jiných národů studujících v Česku zdarma jsou už opravdu zanedbatelné a netřeba se jimi zabývat.
Bylo by řešením zavedí kvót?
Zavedení kvót, tedy omezení počtu studentů studujících zdarma v ČR z jednotlivých zemí, se jeví jako nejsnadnější řešení. Bylo by jistě okamžitě řešitelné pro Rusko, Kazachstán a Bělorusko. Jen by pro něj musela být politická vůle. Pro zavedení kvót studentů z Ukrajiny by doufám nehlasoval nikdo. Pomoc válkou napadené zemi je snad samozřejmost.
Dalším řešením by mohlo být zpřísnění jazykové zkoušky z češtiny na úroveň C1 - velmi pokročilý.
Úplně jiná situace je ale v případě Slováků. Zde přímé zavedení kvót nepřipadá v úvahu. Slováci stejně jako Češi jsou součástí Evropské unie a každý občan EU má právo na bezplatné studium ve všech členských zemích za podmínek dané země. A tady nastává kámen úrazu a zároveň možné řešení. Každá členská země EU si totiž může stanovit v jakém jazyce je studium zdarma. Všude v Evropě je to rodný jazyk občanů této země.
A v České republice stále ještě existuje historický anachronismus, přežitek slovenštiny jako uznávaného úředního jazyka. K rozdělení Československa došlo již před 30 lety. A slovenština jako úřední jazyk již ztratila svou potřebnost minimálně ve vysokoškolském studiu. Vyučování neprobíhá ve slovenštině, ale v češtině, tak proč by měli být vyučující povinni dokonale znát slovenský jazyk ve všech jeho nuancích? A zběžná znalost slovenštiny pro vysokoškolské práce doopravdy nestačí.
V otázce národnostních menšin je to jistě v pořádku. Podle Listiny základních práv a svobod mají národnostní nebo etnické menšiny právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku. Ale toto ustanovení se týká jednak jen občanů ČR, tedy ne Slováků ze Slovenské republiky a jednak má svá pochopitelná omezení. Nikdo také neočekává, že bude vysokoškolská výuka probíhat v romštině.
Jednoduchým řešením pro možnou regulaci počtu zdarma studujících Slováků v České republice by bylo okamžité zavedení českého jazyka jako jediného možného pro studium zdarma v ČR. Slováci by tedy museli složit stejně jako jiní cizinci státní zkoušku z českého jazyka, a pokud by byla zpřísněna na úroveň C1 - velmi pokročilý, nebylo by to tak snadné ani pro ně. Pro toto řešení by ale musela existovat dostatečná politická vůle.
Dá se předpokládat reciproční reakce Slovenska a zavedení stejných podmínek pro Čechy studující na Slovensku. Ale těch je na rozdíl od skoro 22 000 Slováků studujících u nás jen asi 5 500 a většina z nich by jistě ráda studovala na českých vysokých školách, ale nedostanou se na ně.
Reciproční reakce Ruska, Kazachstánu a Běloruska na zavedení kvót studentů jsou naprosto bezpředmětné. Počet Čechů studujících v těchto zemích není znám, ale jistě by ani zdaleka nepřekročil zavedené kvóty pro tyto země.
Jiným řešením, které by bylo naprosto rovnoprávné pro všechny studenty Čechy i cizince, by bylo zavedení povinnosti odpracování například minimálně 20 let v České republice pro každého vysokoškolského studenta studujícího v ČR zdarma. Nejen pro absolventy, kteří vysokou školu dokončili, ale pro všechny zapsané. A v případě nesplnění této podmínky zpětné doplacení plného školného. Z Kazachstánu by se školné po mnoha letech vymáhalo jistě těžko, ale ze Slovenska by to bylo jednodušší.
Toto řešení se jeví jako snadné. Umožnilo by českým absolventům vysokých škol pracovat v průběhu života i v zahraničí a získávat další zkušenosti a zároveň by eliminovalo cizince, kteří se nechtějí České republice upsat závazkem pracovat zde 20 let. Ale má i velká úskalí. Se snížením počtu Slováků a Rusů studujících u nás zdarma by zároveň došlo ke snížení počtu studentů z jiných států u kterých žádný problém není. Vážný problém s nepoměrem počtu vyměněných studentů je pouze se Slovenskem a Ruskem, potažmo s Kazachstánem a Běloruskem. Státy mimo EU lze snadno vyřešit zavedením kvót počtu studentů. Zákon s povinností odpracovat 20 let by mohl vyřešit problém se Slovenskem, ale zároveň by znamenal velké snížení počtu studentů z jiných států EU u kterých žádný problém není. A přiměřený nevelký počet studentů cizinců z různých států je pro české vysoké školství přínosem z mnoha důvodů. Například umožňuje českým spolužákům navázat přímé kontakty, nebo poznat kulturu a způsob výuky v jiných zemích.
Závěrem
Tento článek v žádném případě není nabádáním k jakékoli národnostní, rasové, nebo jiné nesnášenlivosti. Svět je krásný a barevný právě pro množství národů a etnik.
Je jen souhrnem dostupných faktů, která jsou čtenářům předkládána bez jakéhokoli úmyslu nějakou nesnášenlivost vzbuzovat.
A přináší možné návrhy částečného řešení nedostatku lékařů, zubařů, inženýrů a jiných vysokoškoláků v České republice. Vyřešení nepoměru studentů cizinců studujících zdarma v ČR a Čechů studujících zdarma v zahraničí v nepoměru minimálně 4 : 1 na poměr 1 : 1 , by ročně znamenalo bezmála o více než 30 000 vysokoškolsky vzdělaných Čechů z nichž většina by okamžitě začala pracovat u nás.
A 30 000 lékařů, zubařů, inženýrů a jiných vysokoškoláků ročně navíc by už jistě bylo znát.
Mgr. Radek Talpa adiktolog
Zdroje jsou uvedeny v odkazech v textu.
Hlavním zdrojem dat je Český statistický úřad
