Pokud si vaše malé dítě hraje s pindíkem, je vše v pořádku. Prochází falickým obdobím

Sigmund Freud jako první popsal důležité části psychického vývoje člověka od narození po dospělost a rozdělil je do pěti fází:

Každá z těchto částí lidského vývoje je důležitá nejen z hlediska získání dovedností, ale je nedílnou součástí rozvoje lidské psychiky. Objevování sebe sama a utváření si vztahu k sobě a ke světu. Orální a anální období již byly popsány v dřívějších článcích a stačí kliknout na odkaz. Třetí v pořadí je:

Název pochází z řeckého slova fallos a označuje penis. Falické období nastává po ukončení análního období a odehrává se asi mezi 3 - 6 lety. Zdroj potěšení dítěte se přesouvá z úst a análu k jeho genitáliím. Nejedná se jen o penis u chlapečků. Stejný proces se odehrává i u dívek. Ale nemusíte se vůbec lekat. S dospělou sexualitou, tak jak ji známe, to má pramálo společného. Jde vlastně jen o nácvik budoucího.

Dítě se v orálním období naučilo, že potěšení může přijímat ústy.

V análním období byl zdrojem jeho potěšení a moci konečník. Začalo a naučilo se ovládat nejen vyměšování, ale i schopnost odložit potěšení, nebo vyřešení frustrace.

Po zdárném dokončení análního období může začít objevovat své tělo a plynule přejít do falického stádia. Je to také období uvědomění si rozdílu mezi pohlavími a mnohých otázek týkajících se sexuality. Jak vznikají děti? Kde se berou a jak se rodí?

Děti si ve falickém období také často hrají s genitáliemi. To může být zdrojem nelibosti rodičů a dospělých. Tato nelibost může být nakonec zdrojem mnoha komplexů a frustrací v dospělosti. Dítě má získat v tomto období kladný vztah ke genitáliím obecně. Hra není opravdová a je jen nácvikem na dospělost. Ostatně při zdárném projití falickým obdobím kolem 6 roku tato fáze pomine a dítě se dostane do latentního období, kdy vše zdánlivě usne až do počátku puberty. Toto období je spojeno s několika fenomény:

V úplné zkratce se dá říci, že chlapec se platonicky zamilovává do matky. Poprvé jí začíná vidět jako ženu a nejen živitelku. Zároveň s tímto zamilováním do matky začíná prožívat rivalitu k otci. Začíná žárlit na náklonost matky k otci a na projevy lásky mezi nimi. Chlapec si nevědomě přeje zastat jeho místo. Vyhledává tělesný kontakt s matkou a projevuje zvědavost na její nahé tělo. Zároveň si je vědom obrovské převahy otce a prožívá

Chlapec má strach z převahy otce a podvědomě se bojí, že bude za svou náklonost k matce vykastrován. Při zdárném vyřešení tohoto vnitřního boje se chlapec vzdá náklonosti k matce a přidá se na stranu silného otce. Přestane být jeho protivníkem, ale přijme jej za svůj vzor. Tím získá na oplátku jeho mužnou sílu.

Vzdá se lásky k matce a identifikuje se s otcem. Tím získá všechny jeho atributy moci a mužné síly a přebírá mužskou roli v životě.

Je obdobou oidipovského komplexu u dívek. Dívka se zamilovává do otce a matku vnímá jako sokyni. Prožívá rivalitu s matkou a soupeří o přízeň otce. Vyhledává s otcem tělesný kontakt a projevuje zvědavost na jeho nahé tělo. Zároveň si je vědoma převahy matky a prožívá:

Je rovněž analogickou obdobou kastrační úzkosti u chlapců, ale dívky nemají strach z kastrace otcem. Po zjištění, že penis nemají, to podvědomě vyčítají matce, která jej rovněž nemá a nemohla jim ho dát. Při zdárném vyřešení elektřina komplexu přestanou s matkou o otce soutěžit a na oplátku dostanou a přijmou její ženskou sílu. Dojde k plné identifikaci s ženskou rolí.

Dítě, chlapec i dívka, by mělo mít možnost toto období prožít se všemi aspekty s co možná nejmenším omezováním.

Pro rodiče by neměla být potřeba dítěte hrát si se svým tělem a objevovat jeho skryté taje překvapením a už vůbec ne projevem nějaké nenormálnosti. Vše je naprosto v pořádku. Dítě musí mít možnost objevovat své genitálie. Nesmí cítit, že je to špatně. Na místě nejsou žádné zákazy a už vůbec ne projevy vyděšení, nebo hnusu.

Dítěti je jen třeba opakovaně vysvětlovat, že je to v pořádku, ale že se to nedělá na veřejnosti. Dítě si nesmí do dospělosti odnést pocit - komplex, že dotýkání se genitálií je nepatřičné a zdrojem nevole rodičů.

Stejně tak je pro dítě nesmírně důležité mít možnost zdárně si projít oidipovským nebo elektřiným komplexem. Pokud se chce mazlit s rodičem opačného pohlaví, má mu to být umožněno. Samozřejmě zde existují hranice. Objevování těla matky nebo otce má své hranice. A důležitá je i možnost boje s rodičem stejného pohlaví. Vše je formou hry a rodič stejného pohlaví musí vyhrávat. Dcera musí pocítit převahu matky a chlapec sílu otce. To vede ke konečné potřebě tuto sílu rodiče stejného pohlaví získat a vzdát se lásky k rodiči opačného pohlaví.

Pokud v rodině dítěte chybí otec nebo matka může tuto roli zastat jiná dospělá osoba z okolí dítěte. Jen musí být dítěti umožněno prožít výše popsané. Zažít platonickou lásku k dospělému opačného pohlaví a muset o ní bojovat s dospělým stejného pohlaví. Takže sedání na klín tetě, nebo strejdovi je jen přirozenou potřebou dítěte v určitém období.

Sigmund Freud svou teorii psychosexuálního vývoje postuloval před více než sto lety. Dnes už se ví, že chlapci mají v tomto období enormně zvýšenou hladinu testosteronu. Zdánlivě je jim to v období mezi 3 a 6 lety naprosto na nic, ale velká hladina testosteronu jim umožňuje prožít platonickou lásku k matce a bojovat s otcem o její přízeň. Bez něj by se nezamilovali a neměli sílu a chuť na boj. Navenek se to projevuje velkou zlobivostí kluků v tomto věku. Odmlouvají, neposlouchají a jsou vzteklouni. Kolem 6 roku s nástupem latentního období to přejde jako mávnutím kouzelného proutku a hladina testosteronu se vrátí na dětskou úroveň. Kluci začnou být zase hodní a rodiče to připisují svým výchovným schopnostem. Omyl, to jen příroda dobře ví, co dělá. K novému vzedmutí testosteronu a tentokrát už doživotnímu, dojde u chlapců s nástupem puberty. Tady už to nepřejde, jen se to časem a po dlouhých letech usadí.

U dívek je zvýšená hladina pohlavních hormonů analogická jako u chlapců, jen obvykle není díky daleko nižší hladině testosteronu tak viditelná v chování.

Zdárné projití falickým obdobím je nesmírně důležité pro dívky i pro chlapce. Zákazy, strach a nepochopení ze strany rodičů mohou mít velké následky v dospělosti dítěte v podobě skrytých komplexů, neuróz, úzkostí, sexuálních jinakostí a strachů v dospělosti. Ty nakonec mohou vést i k rozvoji závislosti všeho druhu. Pokud už k tomu dojde a v dospělosti má člověk některé tyto symptomy zdánlivě bez příčiny, řešení existuje. Jen povrchní přeučení chování a prožívání obvykle nemá dlouhodobý pozitivní efekt a strach, neurózy, úzkosti a paniky zdánlivě bez příčiny se vracejí. Dlouhodobě úspěšná pomoc spočívá v hlubinné psychoterapii a možnosti znovu si prožit falické období a tentokrát úspěšně. V dospělosti to není jednoduché a rychlé, ale jde to.

A samozřejmě je vše v pořádku, pokud si hrají i v pubertě. Je to druhé období objevování vlastního těla a získávání potěšení skrze vlastní genitálie.

Mgr. Radek Talpa adiktolog

Zdroje:

Cvekl, Jiří. Sigmund Freud. Praha: Orbis, 1965. 244 s.

FONAGY, Peter; TARGET, Mary. Psychoanalytické teorie. Praha: Portál, 2003.

Prochaska, J. O., & Norcross, J. C. (1999). Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi. Grada Publishing.

Riegel, K. D., Kalina, K., & Pěč, O. (2020). Poruchy osobnosti v 21. století: diagnostika v teorii a praxi. Portál.

SCHWARTZ, Joseph. Dějiny psychoanalýzy. Praha: Triton, 2003. 352 s.