Článek
Téma smrti
Čas od času přicházejí do ordinace pacienti s tématem smrti. Nemívají ani tak obavu ze smrti samotné, ale z dlouhého nedůstojného umírání, kdy už o sobě nebudou moci rozhodovat a budou plně odkázáni jen na péči jiných lidí. Plenky, přebalování, krmení hadičkou do žaludku a spousty jiných nepříjemných věcí. Tato představa sned není příjemná nikomu.
O smrti se v naší společnosti stále moc nemluví a hodně lidí nemá možnost svou obavu sdělit. Nemají to komu říci, nebo se stydí, že takové myšlenky vůbec mají. Pokud se odhodlají o svých starostech promluvit obvykle se setkají s bagatelizací: „ale na smrt máš ještě dost času“ a rychle se to zamluví. Neumíme se o smrti a umírání bavit. Někde hluboko v sobě se smrti všichni bojíme, a přitom je nedílnou a přirozenou součástí života.
Většina z nás se chce dožít co nejvyššího věku v aktivním zdraví a na konci života, když už to musí být, si přeje zemřít, pokud možno rychle a pokojně. A proč to tak vlastně není?
Dokud jsme při vědomí a při smyslech můžeme o sobě rozhodovat vždy.
Po celou dobu je myšlený stav, kdy už jsme opravdu na konci své životní pouti a nastal proces umírání. Medicína už nám žádným způsobem nedokáže pomoci vrátit nás k alespoň minimálně smysluplnému životu. Léčba už je jen prodlužováním umírání.
Dokud jsme při smyslech a při vědomí můžeme kdykoli podepsat negativní revers a odmítnout další podpůrnou léčbu. A pokud nastal proces umírání opravdu stačí přestat jíst i obyčejné léky na vysoký tlak, cholesterol, cukrovku, nebo mnoho jiných dalších léků, které nás udržují při životě a milosrdná přirozená smrt přijde mnohem rychleji. Nemusíme se dlouhou dobu zbytečně trápit, pokud nechceme.
Stejně tak můžeme dobrovolně omezit, nebo úplně zastavit přijímání potravy. Ono to zní hrozně, smrt hlady, ale tak to není. Při procesu umírání se velmi zpomalují všechny životní pochody v těle až se nakonec postupně zastavují. Člověk přestane mít chuť k jídlu a hlad naprosto přirozeně. Přestat jíst a nemít vůbec chuť k jídlu je naprosto přirozené. Naopak nepřirozené je nucené krmení sondou do žaludku.
Podepsáním negativního reversu nemusíme odmítnout úplně vše, ale můžeme si vybrat jaká léčba má být zachována. Většina lidí si přeje podávat tekutiny a léky proti bolesti v dostatečné míře. Mít žízeň a mít bolesti přirozené rozhodně není a podávání tekutin a léků proti bolesti je naprosto v pořádku. Ani jedna z těchto dvou věcí umírání neprodlouží, a naopak nám uleví. A proč se to neděje automaticky, nebo to nemohou rozhodnout příbuzní?
Nežijeme v Americe
Všichni to známe z amerických filmů. Někdo se dostane do kómatu, žije už jen díky přístrojům a sejdou se příbuzní, aby dali souhlas s odpojením od přístrojů.
To v České republice není možné. Vůbec nechci rozvíjet diskuzi, zda je to dobře, nebo špatně. Prostě to tak je. Česká historie, tradice a současný právní řád ochraňuje život nadevše a rozhodnout o ukončení léčby, byť by jen prodlužovala umírání, můžeme jen my sami.
A co dělat ve stavu, když už o sobě nemůžeme rozhodovat?
Stavů, kdy nemůžeme svobodně vyjádřit svou vůli a podepsat negativní revers může nastat mnoho. A mohou nastat i nečekaně například po nehodě, nebo náhlé mozkové příhodě. Může to být stav kdy vůbec nejsme při vědomí, například kóma, nebo jsme při vědomí, ale naše mysl je natolik zakalena, že už o sobě rozhodnout prostě nemůžeme. Pokud se to stalo a nejsme připraveni nemůžeme udělat už nic. Nikdo jiný to rozhodnout nemůže a lékaři nás budou udržovat při životě za každou cenu. Je to jejich povinnost. Nikdo z nich nemůže rozhodnout, že má být vaše léčba ukončena a vy můžete rychle a pokojně zemřít.
Naštěstí rozhodnutí můžeme udělat dopředu. Existuje téměř neznámá možnost s názvem Dříve vyslovené přání.
Dříve vyslovené přání je podrobně specifikováno v § 36 Zákona o zdravotních službách č. 372/2011 Sb. v pozdějším znění.
Kdy Dříve vyslovené přání sepsat?
Sepsat ho můžeme kdykoli v průběhu života a stejně tak jej můžeme v budoucnu měnit. Stejně jako třeba závěť. Je jen na nás, zda to uděláme hned, nebo později, nebo nikdy.
Kde Dříve vyslovené přání sepsat?
Dříve vyslovené přání musí mít určité náležitosti, aby bylo platné. Jednou z nich je potvrzení lékařem. Lékař stvrzuje, že jsme rozhodovali o své svobodné vůli a jsme si plně vědomi všech důsledků. Přání můžeme sepsat přímo u lékaře, nebo jej k němu přinést jen pro jeho potvrzení. Nemůže to být každý lékař, ale jen:
- Ošetřující praktický lékař. U praktického lékaře můžeme Dříve vyslovené přání sepsat kdykoli v průběhu života. A toto přání je platné pro všechny situace v něm uvedené. Tedy pro všechny obory medicíny. Toto řešení je nejjednodušší a nejlepší. Občas se může stát, že si praktický lékař nebude vědět moc rady. Přeci jen Dříve vyslovené přání není moc známé. Nenechte se odbýt. Praktik má povinnost vám sepsání umožnit. Můžete mu přinést manuál pro lékaře.
- Ošetřující lékař specialista. Ale tady pozor. Takto sepsané přání bude platit jen pro obor medicíny na kterou se daný lékař specializuje. Smysl to dává například u onkologa, ale je nesmyslné sepsat přání u zubaře. Přání sepsané u specialisty v jiném oboru platit nebude.
- Při nástupu, nebo v průběhu hospitalizace můžeme o Dříve vyslovené přání požádat kteréhokoli lékaře nemocnice. Ten je povinen zapsat vaše Dříve vyslovené přání do dokumentace. Přání sepsané v nemocnici zapsané do dokumentace musíte podepsat vy, sepisující lékař a další svědek. Ale opět pozor. Takto vyslovené přání bude platit jen pro tu jednu hospitalizaci v té konkrétní nemocnici. Nebude platit pro žádnou další hospitalizaci. Lze je doporučit jen pokud do nemocnice nastupujeme náhle a nemáme Dříve vyslovené přání potvrzené praktickým lékařem.
Dříve vyslovené přání potvrzené registrujícím praktickým lékařem platí vždy a lze je jen doporučit.
Co musí Dříve vyslovené přání obsahovat?
Na internetu najdeme mnoho vzorů a formulářů. A nebojte se, pokud nebude sepsané přání obsahovat všechny potřebné náležitosti, lékař by jej neměl potvrdit. Musí ho zkontrolovat, než jej podepíše.
Dříve vyslovené přání musí tedy obsahovat:
- Váš úředně ověřený podpis
- Vaše nacionále, jméno, adresu a rodné číslo
- Datum sepsání
- Kdy má být přání použito. Tedy měl by být co nejpřesněji popsán stav, kdy začne přání platit. Čím přesnější, tím lepší. Lékař, který na jeho základě bude rozhodovat, nesmí být na pochybách, zda uvedený stav již nastal. Například může být uvedeno: V případě bezvědomí - kómatu delším než měsíc, nebo v případě demence v pokročilém stádiu, nebo může být specifikováno jen obecně - v jakémkoliv jiném nepříznivém zdravotním stavu, kdy už nebudu schopen o sobě rozhodovat. Je jen a jen na vás co si budete přát zde uvést.
- Co se má stát, pokud tato situace nastane. Opět je dobré co nejpodrobněji zde napsat co má nastat. Co si přejete z léčby zachovat a co nemá být nadále použito. Například přeji si zachování podávání tekutin a léků proti bolesti v plné míře, ale nepřeji si dýchání za podpory přístroje, krmení sondou do žaludku a podávání jiných léků než proti bolesti.
Příklady jsou opravdu jen příklady. Je na každém, aby si zvážil, kdy má Dříve vyslovené přání začít platit a co se má začít dít, jaká léčba má být zachována a jaká ukončena.
Bude Dříve sepsané přání použito automaticky?
Bohužel ne. Pokud nastane situace uvedená v přání ošetřující lékař v nemocnici se o Dříve vysloveném přání nedozví automaticky. Neexistuje žádný centrální registr!
Řádně sepsané Dříve vyslovené přání, podepsané s úředním ověřením a stvrzené praktickým lékařem je třeba zajistit tak, aby bylo správně a včas použito. Tedy, aby se dostalo k lékařům, kteří o nás budou rozhodovat v případě, že o sobě nemůžeme rozhodnout. Lze to učinit několika způsoby:
- Přidat přání nahoru k ostatní zdravotní dokumentaci, kterou obvykle bereme do nemocnice v případě hospitalizace
- Mít kopii přání u sebe, například v peněžence. V tomto případě někdo musí posléze přinést originál.
- Uložit přání u osoby, které věříme. Nemusí to být příbuzný, ale měl by to být člověk, který přání předá lékařům v případě naší náhlé hospitalizace.
- Pokud se už v nemocnici léčíme s vážnou nemocí požádáme o uložení přání sepsané u praktika do zdravotní dokumentace v nemocnici. Pozor musí to být to od praktického lékaře. Přání vyslovené v nemocnici platí jen pro jednu hospitalizaci.
Způsobů jistě může být více. Bohužel centrální registr neexistuje a musíme se o to postarat. Ano, je to krajně nedokonalé, ale je to.
Musí být Dříve vyslovené přání respektováno lékaři vždy?
Jako u většiny věcí na světě i tady existují výjimky, kdy přání nemusí být respektováno, ale nejsou nijak závažné. Lékař nemusí vaše přání respektovat pokud:
- Není třeba je respektovat, pokud od doby jeho vyslovení došlo v poskytování zdravotních služeb, k nimž se toto přání vztahuje, k takovému vývoji, že lze důvodně předpokládat, že by pacient vyslovil souhlas s jejich poskytnutím; rozhodnutí o nerespektování dříve vysloveného přání pacienta a důvody, které k němu vedly, se zaznamenají do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.
- Nelze je respektovat, pokud by jeho splnění mohlo ohrozit jiné osoby.
- Nelze je respektovat, pokud byly v době, kdy poskytovatel neměl k dispozici dříve vyslovené přání, započaty takové zdravotní výkony, jejichž přerušení by vedlo k aktivnímu způsobení smrti.
- Nelze je uplatnit, jde-li o nezletilé pacienty nebo pacienty zbavené způsobilosti k právním úkonům.
- Nelze je respektovat, pokud nabádá k takovým postupům, jejichž výsledkem je aktivní způsobení smrti.
Dříve vyslovené přání nenahrazuje eutanázii!
Eutanázie je záměrné ukončení života. Ať už nazveme eutanázii, nebo asistovanou sebevraždu jakkoli hezkým a vzletným názvem, vždy to nakonec bude jen sebevražda, nebo v horším případě vražda.
Dříve vyslovené přání nesmí vést k záměrnému způsobení smrti, ale pouze k jejímu urychlení z naprosto přirozených příčin. A není to málo. Odpadají tak všechny etické rozpory pro všechny zúčastněné včetně umírajícího.
Eutanázii podáním, nebo umožněním podání pacientem, smrtelné dávky léků si jistě umí představit každý. Ale pasivní eutanázií by bylo i rozhodnutí lékaře o odpojení pacienta od dýchacího přístroje, aniž by to byla výslovně jeho vůle. Lékař by sám rozhodoval, zda má pacient žít, nebo zemřít. Příčinou úmrtí by byl zásah lékaře.
V případě, že lékař odpojí dýchací přístroj na základě Dříve vysloveného přání pacienta, tak jen respektuje jeho vůli a pacient zemře přirozenou smrtí na zástavu dýchání.
Tento článek rozhodně nemá být diskuzí nad schvalováním, nebo neschvalováním eutanázie. Je jen nabídkou legální možnosti, jak zemřít přirozeně rychle a důstojně z vlastní vůle.
Shrnutí na závěr
- Nikdo nemusí umírat měsíce a roky v nedůstojných podmínkách, ale je třeba včas vyjádřit svou vůli sepsáním Dříve vysloveného přání se všemi náležitostmi pro případ, že už nebudeme z nějakého důvodu moci o sobě rozhodovat.
- Je dobré si dobře promyslet a sepsat co má Dříve vyslovené přání obsahovat. Tedy co má nastat, aby začalo platit - V jakém musíme být stavu nemohoucnosti. A co se má stát v momentě, kdy začne platit - jaká léčba má být ukončena a jaká zachována.
- Promýšlet můžeme dostatečně dlouho. Pokud váš stav není akutní dejte si čas a k napsanému přání se několikrát vraťte. Je to zásadní rozhodnutí.
- Přání je nejlepší sepsat u registrujícího praktického lékaře. Takové má všeobecnou platnost a platí vždy. V případě, že přání nemáme můžeme o něj požádat i v průběhu hospitalizace, nebo lékaře specialistu, ale tato přání jsou omezena platností.
- Již sepsané přání můžeme kdykoli změnit. Stačí napsat nové s novějším datem, nebo původní odvolat u sepisujícího lékaře.
- Přání je třeba uložit tak, aby se v případě nutnosti dostalo k lékařům, kteří o nás budou pečovat na sklonku života.
Mgr. Radek Talpa adiktolog
Zdroje.
Informační portál umírání.cz provozovaný hospicem Cesta domů
Zákon č. 372/2011 Sb.
