Článek
Pro jednou si dovolím odbočit od adiktologie a věnovat se zadlužení každého z nás.
Kde se berou peníze na zvyšování platů státních zaměstnaců, důchodů a sociálních dávek?
Jistě, každého z nás napadne, že se vyberou na daních a odvodech. Poté je stát přerozdělí a vyplatí státním zaměstnancům, důchodcům a potřebným. Takto by to mělo být. A pokud tyto výběry daní a odvodů nestačí a politici chtějí rozdat více? Mají na to jednoduchý nástroj - státní dluh. A ten je snadno a tiše zneužitelný.
Populističtí politici vesele zadlužují tuto zemi a tudíž každého z nás. Za tyto peníze na dluh se bohužel kupují i hlasy voličů. Jak jinak lze nazvat navyšování příjmů určitých skupin obyvatel? Princip je jednoduchý. Zvýšíme platy státních zaměstnanců, například úředníků a učitelů. Zvýšíme sociální dávky. Zvýšíme důchody. No a budeme doufat, že tito lidé nás za odměnu zvolí. Vždyť toho pro tyto lidi děláme tak hodně. Stačí to ve velkých kampaních dobře zmedializovat. Nejsou na to peníze ve státním rozpočtu? Nevadí, půjčíme si. Ale o tom už se kampaně nevedou. O tom se mlčí.
Samotné zvyšování příjmů potřebných skupin obyvatel je jistě v pořádku a bohulibé. Ale co už v pořádku není, je toto zvyšování na dluh. Pojďme se na to podívat trochu podrobněji.
Vývoj státního dluhu 1993 - 2022
Na socialismus většina z nás, kteří jej pamatujeme, nevzpomíná úplně s nadšením. Ale jednu věc je třeba říci popravdě. Státní dluh před rokem 1989 takřka neexistoval. Komunisté hospodařili s vyrovnaným státním rozpočtem.
Po rozdělení Československa a vzniku samostatné České republiky v roce 1993 byl státní dluh 158,8 miliard korun. V té době měla Česká republika 10,3 milionů obyvatel. Zadlužení každého občana státním dluhem v roce 1993 tedy bylo přibližně 15 400 korun.
V průběhu dalších let státní dluh pomalu rostl až do roku 2013, kdy činil 1683,3 miliard. Mezi lety 2014 až 2019 dokonce došlo k malému snížení, spíše stagnaci.
V roce 2019 je státní dluh 1640,2 miliard korun.
A v roce 2020 státní dluh skokově stoupá o 20 % za jeden rok na 2049,7 miliard korun.
V roce 2021 je 2465,7 miliard korun. Za dva roky 2020 a 2021 státní dluh stoupl o více než polovinu. Podle ministerstva financí nelze toto skokové obrovské zadlužení celé přičíst na vrub pandemii covidu. Náklady na boj s covidem činily pouhou polovinu tohoto obrovského skoku zadlužení. Na co byla použita druhá polovina z obrovského skokového zadlužení? No právě v této době začalo drastické zvyšování výše zmíněných platů státních zaměstnanců, důchodů a sociálních dávek.
V roce 2022 byl státní dluh 2894,8 miliard korun a v České republice žilo 10,5 milionů obyvatel. Každý z nás byl tedy zadlužen státním dluhem 275 700 korunami. Od roku 1993 se dluh každého z nás zvýšil cca 18×.
Kdo to zaplatí?
Někteří se mohou naivně domnívat, že to zaplatí stát a jich se to netýká. Opak je pravdou. Zaplatíme to všichni. A platit to budou i naše děti a vnoučata.
Finance státu fungují jako finance rodiny jen v obrovském měřítku. Rodina má příjmy výplaty, nebo důchody a výdaje. Hospodaří s penězi které má. Pokud se zadluží bude to splácet z budoucích výplat a důchodů. Stát funguje úplně stejně. Má příjmy daně, odvody a má výdaje vše co platí včetně výplat státních zaměstnanců, důchodů a sociálních dávek. Pokud utratí více bude to splácet stejně jako rodina z budoucích příjmů. A také za dluh platí úroky stejně jako každý z nás.
Nezodpovědným populistickým politikům je to jedno. Oni to ze svého platit nebudou. Někteří z nich už ani nebudou naživu a každý z nás a našich dětí ještě bude tento státní dluh splácet.
Existuje snadné řešení?
Už nechceme další zadlužování. Zdroj: pexels.com
Ano, a je to opravdu velmi snadné. Stačil by zákon, který by do tohoto státního dluhu osobně zainteresoval politiky, kteří o něm rozhodují. Tedy aby se to dotklo jejich osobních financí. Jejich výplat.
Vláda každý rok navrhuje státní rozpočet, tedy předpoklad příjmů státu - výběru daní a odvodů a výdajů státu. Zároveň navrhuje výši státního dluhu. Tedy kolik si půjčí.
Státní rozpočet a státní dluh schvalují poslanci a senátoři.
A tady se přímo nabízí řešení. Stačilo by, aby každý člen vlády, poslanec a senátor, který hlasuje pro schválení státního dluhu byl povinnen odvést ze svého platu v daném roce 1 % za každých schválených 100 miliard státního dluhu.
V roce 2022 by tedy každý, kdo hlasoval pro výši státního dluhu 2894,8 miliard korun, zaplatil v daném roce bezmála 29% ze svého platu každý měsíc.
A stejně tak by členové vlády zodpovídali za případný schodek v hospodaření se státním rozpočtem na konci roku. 1 % za každých 100 miliard schodku.
V momentě, kdy by se zadlužování státu začalo přímo dotýkat výplat politiků, by si každý z nich jinak rozmyslel zda opravdu potřebujeme tak obří státní dluh.
Mgr. Radek Talpa
Zdroje:
Český statistický úřad
https://www.czso.cz/csu/czso/obyvatelstvo_lide
GEJDOŠ, Vlastimil. Makroekonomický vývoj ČR v roce 1994. Statistika. 1995, roč. 32, č. 7, s. 297-317. ISSN 0322-788X.
https://www.czp.cuni.cz/knihovna/undp/studie/17_Gejdos.htm
Ministerstvo financí ČR
https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/rizeni-statniho-dluhu/statistiky/struktura-a-vyvoj-statniho-dluhu
https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2022/cesko-ma-za-sebou-dva-roky-extremniho-za-44212
