Článek
Vždycky jsem si myslela, že poloha 69 je symbolem dokonalé rovnováhy – současné dávání i přijímání potěšení. Zdála se mi jako vrchol partnerské důvěry, otevřenosti a blízkosti. Jenže realita mě překvapila. Možná víc, než bych sama chtěla. A když jsme ji s partnerem konečně vyzkoušeli, místo extáze přišlo nepříjemné prozření.
Nešlo jen o tělo, ale i o to, co mezi námi (ne)funguje
Na co se těšíte, ale… pak přijde ticho
Ten večer měl být hravý, jiný, možná trochu bláznivý. Jenže sotva jsme se do polohy dostali, přišlo trapné ticho. Najednou jsem cítila víc tlak než vzrušení. Ležela jsem a místo soustředění na slast mi v hlavě vířily myšlenky typu: „Dělám to dobře? Co cítí on? Má vůbec zájem?“ Měla jsem pocit, že v tom nejsme spolu.
Asynchronie těla i zájmu
Zjistila jsem, že tahle poloha je krásná jen v momentě, kdy jsou oba partneři skutečně naladěni na stejnou vlnu. Jenže my nebyli. Já se snažila, chtěla jsem mu udělat dobře, ale z jeho strany přišla poloviční reakce. Fyzicky jsme sice byli blízko – ale psychicky dál než kdy jindy. A právě tahle paradoxní blízkost v tělesné poloze mi ukázala vzdálenost, kterou mezi sebou máme.
Když začnete přemýšlet v tu nejméně vhodnou chvíli
Ve chvíli, kdy si máte vzájemně dávat potěšení, já přemýšlela, proč mě to nebaví. Proč cítím tlak místo vzrušení. Proč se nedokážeme sladit. A proč vlastně máme v ložnici stále stejný vzorec – já dávám víc, on si jen bere.
Mluvili jsme. Konečně
Po tomhle večeru jsme si poprvé po dlouhé době vážně sedli a mluvili. O sexu. O očekáváních. O tom, že se necítím v rovnováze. A víš co? Možná právě díky téhle ne zrovna příjemné zkušenosti jsme se někam posunuli. Možná poloha 69 není zázrak sama o sobě, ale může být katalyzátorem důležitých rozhovorů.
69 vás může spojit – nebo otevřít rány
Nikdy bych neřekla, že právě tak ikonická poloha jako 69 mi otevře oči. Ukázala mi, že sex není jen o technice, ale především o duševním propojení. A když to propojení chybí, může i ta „nejdokonalejší“ poloha působit prázdně. Dnes už vím, že erotika není jen o tom, co děláme, ale s kým a proč. A někdy musíme narazit, abychom se konečně posunuli dál.
Zdroje: Autorský článek / Vlastní zkušenost
