Článek
Něco má ale lidský svět s tím psím hodně společného. A tím jsou pravidla. My se je učíme od dětství, zatímco psi je mají vrozené.
A stejně jako jsme si my zvykli na existenci nevychovanců a myslíme si o nich své, i psi žijící v lidské společnosti většinou tolerují naši lidskou neomalenost. Ne že by jim ale byla vhod.
Někdy ale nevychovanost hraničí s drzostí a otrávený úšklebek jako výraz nelibosti nestačí. Musíme se zkrátka ohradit, když nám někdo nevybíravým způsobem zasahuje do osobního prostoru. I v tomto bodě máme se psy mnoho společného.
Uvedu příklad. Představte si, že k vám na ulici přiběhne cizí člověk, podivně máchá rukama, něco nesrozumitelně vykřikuje a ještě vás začne drbat na hlavě. Co uděláte?
Kliďas překvapeně ucukne, většina mu důrazně vynadá a člověk se sníženým prahem tolerance tomu drzounovi dá pěstí. To stejné udělá i pes, jenom po svém.
Pojďme si tedy připomenout to, co většina z nás dělá při seznamování v lidském světě automaticky a bez přemýšlení. Čím větší úcta, tím okázalejší projev.
Pokud sedíme, vstaneme. Nebudeme přece podávat stojícímu člověku ruku vsedě, když k tomu nemáme závažný důvod. Proč? Abychom mu mohli pohledět zpříma do očí.
Pohled do očí není pro nás lidi jenom výrazem úcty, ale zdrojem prvních informací, stejně jako podání ruky. Leklá ryba a uštěpačné oči. Pevný stisk a rozhodný pohled. Nejistý nebo příliš sebevědomý hlas. První obrázek si uděláme během prvních vteřin.
Zkuste tohle všechno na psa a moc nepochodíte. Místo respektu si můžete zadělat na pěkný průšvih. V jejich světě totiž seznamování funguje úplně naopak.
Takže když už se potřebujete nebo chcete vetřít cizímu psovi do přízně, zapomeňte na dobré lidské vychování a udělejte to po jejich. Získáte si tím důvěru.
Jestli má pes s sebou páníčka, vždycky a bez výjimky začněte konverzaci nejprve s ním a teprve pak se pusťte do psího rituálu. Nejen kvůli tomu, aby vám byla interakce vůbec povolena, ale protože ke svému pánu má pes důvěru. Takže když jste jím schválený, budete to mít o to jednodušší.
Ruku psovi nenabízejte, to není k ničemu dobré, i když to většina lidí stejně dělá. Pes je totiž při setkání s cizincem ostražitý a napřažená ruka pro něj může znamenat výhrůžku. A rozhodně mu ji necpěte před čumák a nedávejte na hlavu. Vím, že ho chcete přátelsky poplácat, takhle tomu on ale nerozumí a je mu to minimálně nepříjemné.
Očnímu kontaktu se vyhněte a dívejte se jinam, třeba na páníčka. Přímý pohled do očí je totiž v psím světě vyhrazený těm, kteří už prošli výběrovým řízením a byli schváleni. Ti ostatní znamenají hrozbu a výzvu k boji. A vy se přece jdete seznamovat v míru, že?
Naklánět se nad psem také jeho důvěru nevzbudí. Vždyť vás vůbec nezná a netuší, jaké máte úmysly. Pozdravit se chcete vy, ne on. Takže pěkně do podřepu na jeho úroveň a nejlépe vedle něho, nikoli tváří v tvář. Nebo si s ním snad chcete poměřovat sílu?
Zbytek už nechte na psovi. Všechno, co potřebuje vědět, si o vás vyčuchá. Na vás je být v klidu, nesahat na něj a z jeho pohledu blbě nekoukat. Jste to vy, kdo se chce seznamovat, tak mu dopřejte chvilku v jeho vlastním režimu. Takhle neuvěřitelně jednoduché to je.
Pes se sám rozhodne, jestli stojíte za přízeň, vezme vás na milost nebo vás jenom strpí. Oni totiž také mají různé povahy a nátury, stejně jako my lidé. A také odlišné zkušenosti, o nichž vůbec nic nevíte. Některý pes je přirozeně společenský, jiný introvert a další prostě nedůvěřivý. Tak jeho rozhodnutí prosím respektujte.
Ano, jistě, slyším vás, když říkáte, že se váš mazlíček běží ke každému cizákovi pomazlit. Otázka je, jestli taky není tak trochu nevychovaný, když na každého kolemjdoucího skáče. To není roztomilé, to je protivné.
Ale řekněme, že váš pejsek nemá se seznamováním žádný problém a nechá se radostně od každého pohladit. To je ale jeho volba, nikoli povinnost.
Když už to s tím seznamováním myslíte ale opravdu vážně, posaďte se na zem a psa si vůbec nevšímejte. Zvědavě přijde sám. Může mu to sice chvilku trvat a třeba se i několikrát vrátí, ale klid a trochu času se vám vyplatí. Nestojí to vůbec nic.
Kdyby nic jiného, pamatujte, že kouzlo sedu je nepřekonatelné.
Můžete si ho vyzkoušet i jen tak pro radost, když se octnete v psí společnosti a je jedno, kolik chlupáčů kolem sebe máte. Sedněte si na zem a víc dělat nemusíte. Jenom dejte dobrý pozor, ať vás samou láskou neudusí.
