Článek
Ten, kdo psa nikdy neměl a netouží po něm, jenom kroutí hlavou.
Všudypřítomné chlupy
Vyprovázet návštěvy s omluvným pohledem na chlupy trčící z jejich kalhot a marné úsilí udržovat čistou podlahu je koloritem denního života se psem A to neustálé měnění povlečení, když s vámi pes spí v posteli jako ten můj! O autě ani nemluvě.
Do kategorie chlupů můžeme přihodit ještě nevyhnutelný smrádek, který zejména po dešti prosákne celým bytem, aniž bychom ho vnímali.
Štěkot
I ti nejklidnější psi si štěknou. Když se nudí, chtějí jít ven nebo kolem vašich dveří projde návštěva k sousedovi. Že vás zrovna bolí hlava? Tak to máte smůlu. A ještě máte s tím sousedem peklo, pokud váš pes trpí separační úzkostí a vy si potřebujete skočit na nákup. Zlatý klid bez psa.
Povinné vycházky
Co bychom dali za další ranní hodinku v posteli. Nebo kdybychom po večeři už nemuseli dělat vůbec nic, jenom lenošit a věnovat se svým věcem. Copak to jde? Bez večerní procházky zkrátka ne. Ať se vám chce, nebo ne. Pes a jeho potřeby se neptají, ani když máte teplotu a cítíte se mizerně.
Peníze
Kolik stojí měsíční žrádlo, sem tam pamlsek, všechny nezbytnosti jako obojky, vodítka, pelechy, hračky? A k tomu očkování, odčervení a návštěvy veteriny. A nemusí jít hned o velký zdravotní problém. To je pak teprve vítr v kapse.
A ještě možná zaplatíte cvičák, hlídání a nahradíte všechny věci, které váš miláček rozkousal a zničil.
Suma sumárum by to bez velkého počítání za rok určitě vydalo na jednu dovolenou u moře.
Nervy a špatné svědomí
Zdržíte se v práci, na večeři s přáteli nebo v koloně na dálnici a doma kromě chlupáče nikdo není. Špatné svědomí vám nedovolí soustředit se, užít si poslední skleničku a ze stojící kolony se vám chce brečet. Chudák je už dlouho sám a trpí. A vy taky.
A ty nervy na procházce. Aby radostí nepovalil batole, které se proti němu rozběhlo, aby se nepopral se sousedovic bestií, aby nevystrašil návštěvu, aby…
Na psovi v domácnosti není praktického vůbec nic. Jenomže on jednoho dne odejde do psího nebe a vám se zhroutí svět. Na vše výše jmenované zapomenete a zbyde jenom prázdno.
Čas truchlení není o úlevě, ale pak máte to nejhorší za sebou. A co dál?
Proberete pro a proti, nezbytně vezmete do úvahy všechna omezení a povinnosti, které z psí společnosti vyplývají. Ráno si pospíte, večer se od televize odkulíte rovnou do postele a zálibně si prohlédnete lesklou podlahu a koberec, ze kterého nečouhají zabodané chlupy. A třeba si neplánovaně protáhnete večírek až do rána.
Jenomže pak zjistíte, že ať děláte, co chcete, obklopujete se rodinou, přáteli, najdete si nové koníčky, stejně ve vašem životě něco chybí.
Nejhorší je vracet se domů. Nikdo vás radostně nevítá u dveří a uvnitř je divné ticho a prázdno.
Ve Velké Británii byl proveden velmi obsáhlý a detailní průzkum na téma motivace k pořízení psa, který zahrnoval jak současné majitele, tak i ty, kteří o tom teprve uvažovali. Otevřená otázka zněla: „Popište, proč jste chtěli, či chcete psa.“ V případě, že se nejednalo o jejich prvního psa a odpověděli kladně na dotaz, zda by si pořídili dalšího, byli dotázáni: „Proč byste chtěli dalšího psa.“
Z vyhodnocených dat vyplývá, a zřejmě to není žádné překvapení, že motivace pořídit si prvního psa se liší od rozhodnutí v psím rodičovství pokračovat. Co je ale překvapivé, je posun od víceméně sobeckých důvodů až po altruistické.
Společnost
Na prvním místě, a to pro všechny skupiny společně, převažovala motivace vlastního obohacení a role psů v jejich životě, přičemž v případě budoucích majitelů prvního psa byla představa více idealistická, na rozdíl od realistického pohledu současných majitelů.
Převážná většina tazatelů hledala v psovi hlavně společnost. Ať už na cestě životem nebo pro specifické aktivity, zejména fyzickou činnost, společnost v domácnosti nebo pro člena rodiny.
Emocionální pouto
Navázání pozitivního vztahu člověka se psem je dle průzkumu významným faktorem v rozhodování. Respondenti popisovali svoji touhu navázat pouto, zažít vzájemnou lásku a přátelství se svým psem.
Pro některé účastníky průzkumu znamenalo vlastnictví psa možnost milovat a poskytovat péči jiné bytosti. Jeden z účastníků odpověděl: „Mít psa znamená mít někoho, koho můžete milovat a starat se o něj.“
Zdraví a pohoda
Psi a aspekty jejich vlastnictví byly respondenty široce vnímány jako podpora lidského zdraví a pohody s očekávanými přínosy pro duševní i fyzické zdraví.
Pokud jde o duševní zdraví nebo pohodu, mnoho účastníků uvedlo, že psi byli žádoucí pro svoji schopnost zlepšovat náladu, mírnit pocity osamělosti, případně jim dát účel.
Pozitivní vliv psa na duševní zdraví byl někdy spojován se zvládáním konkrétního zdravotního stavu nebo nemoci. Úzkost a deprese byly běžně uváděné stavy duševního zdraví, které si účastníci spojovali s touhou pořídit si psa.
Pes je také často vnímán jako můstek do lidské společnosti, zejména při procházkách a dalších interakcích s ostatními psími majiteli.
Kvalita života
Kromě přínosů souvisejících se zdravím účastníci vyjádřili obecnější představu, že vlastnictví psů zvyšuje kvalitu každodenního života majitele. Často bylo hlášeno, že psi přinášejí nebo zvyšují zábavu nebo potěšení v životě majitele.
Jedna respondentka například uvedla: „Já a můj partner milujeme dlouhé procházky po venkově a se psem jsou mnohem příjemnější.“ Někteří tvrdili, že je život se psy nejen obohacuje, ale také „doplňuje“. Jeden účastník například poznamenal: „Když jste dříve vlastnili psy, kteří zemřeli, život je jako neúplná skládačka.“
Členové rodiny
Mnoho participantů průzkumu vyjádřilo důvody, proč si pořídit psa, které byly spojeny s jejich rolemi v rodinné jednotce. Psi byli široce popisováni jako „součásti rodiny“, přičemž někteří účastníci poznamenali, že pes rodinu „doplňuje“. Například jeden z nich uvedl: „…já a moje žena už máme děti, a tak jsme se rozhodli, že si místo dalšího pořídíme psa. Tím byla naše rodina dokončena.“
Není překvapením, že psa si pořizují i bezdětné páry, ať už z důvodu, že děti mít nemohou, nebo jde o jejich rozhodnutí psem dítě nahradit.
Z průzkumu také vyplynulo, že minulé vlastnictví psa nám nejenom poskytuje realistickou představu o tom, co pes dává nám, ale posunuje naše vnímání víc směrem k jejich potřebám a závislosti. Zatímco budoucí majitelé hledají zejména vlastní společnost a emocionální podporu, minulí vlastníci mají větší potřebu se o psy starat a ochraňovat je. Častěji proto také vyhledávají psy v útulcích.
Takže vy, kteří nechápete, proč my psí rodičové dobrovolně podstupujeme utrpení v podobě nepořádku, hluku, vyhozených peněz a možná i zbytečných starostí, vězte, že k tomu máme spoustu důvodů. Pár vydaných kaček nebo chlupů na saku je ve světle obohacení našich životů ničím.
A kdyby Karel Čapek neměl psa, nikdy by nenapsal Dášeňku.
