Hlavní obsah
Práce a vzdělání

AD#2: College Station a kampus

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Aleš Bartolomějev
21. 1. 20:51

Druhý díl Amerického deníku. College Station, můj nový domov. První dny na novém místě byly plné zařizování, objevování a zmatků. Bydlení, jídlo, škola, imigrační dokumenty a další úkoly čekaly.

Článek

Středeční ráno začalo na pizze a vodě. Po téhle parádní snídani jsem se vydal pěšky do školy na první orientační schůzku a rovnou otevírám první navigační chybou a pozdním příchodem. Je to dál, než jsem čekal, spletl jsem si míle a kilometry, všechno je tedy 1,6-krát dál. Navíc Mapy.cz offline nenašly číslo popisné, a tak jsem skončil na druhém konci univerzitního kampusu.

Schůzka se týkala imigračních dokumentů, formulář I-94 se totiž sám nevyplní, povolení k práci, pojištění, povinného a drahého, a fungování v USA. Základ úspěchu tvoří dodržování dvou základních pravidel - nezranit se/ neonemocnět a nenechat se zavřít/ deportovat. To se samozřejmě lépe řekne, než udělá… Samozřejmě ke každému pravidlu je slušná řádka historek o jeho porušení předchozími studenty - zlomená čelist, močení na veřejnosti, spaní na ulici a noci na záchytce. K tomu se nechystám.

Druhou půlku dostali na starost studenti a tak jsme hned z první ruky dostali hlavně tipy na hospody, bary, výlety, nákupy, sportovní akce a další rady pro zdárný průběh semestru. Večer jsme se potom sešli v Irish Pubu na setkání s našimi buddies. První americký burger a naprosté terno, dvoupatrový cheeseburger za 5$. K tomu Guiness a místní ležák, bohužel také za 5$ každý.

Ve čtvrtek jsem absolvoval první výpravu do obchodu. Pro Texas charakteristický supermarket HEB mám asi míli od domu, a tak jsem vzal na záda batoh a vyrazil. Původně pro nás škola připravila nákupní výlet, ale z kampusu bych to měl dál než si tam dojít jen tak z domu.

Stačilo jen dvakrát bez přechodu překročit čtyřproudovou silnici a dojít lehkou pustinou až k HEB. Uvnitř jsem popadl košík a prošel celý obchod jen tak orientačně a pak košík naplnil tak, abych to potom odnesl v batohu. Kromě jídla jsem koupil ještě hrnec a krabičku na zbytky. U kasy jsem požadavkem „Do batohu“ trochu znejistěl místní baličku nákupů, nicméně to vzala statečně a batoh se pokusila naskládat. Když byla v batohu asi polovina věcí, tak už se do něj nedalo nic dát, takže jsem vzal za vděk igelitkou a před obchodem si to přeskládal. Venku zůstal jen hrnec a chleba.

V neděli jsme měli prohlídku kampusu s povídáním o tradicích a historii školy, o tom více v příštím díle. Po dvou hodinách moje kroky směřovaly do školního sportovního centra. Už jsem měl trochu absťák a šel jsem si zalézt. Stěna menší, ale pro radost z pohybu naprosto dostačující.

V pondělí jsme měli orientační schůzku z fakulty, tím bylo organizaci učiněno za dost a mohla začít výuka.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz