Článek
Výběr předmětů byl náročný úkol. Nejdříve jsem si měl vybrat předměty z katalogu na webu. Vybral jsem co se mi zdálo vhodné, odevzdal spolu s přihláškou a za pár dní přišel mail, že si mám vybrat znovu, tentokrát ze zaslané tabulky. Překryv s mým předchozím výběrem byl minimální, takže jsem na základě dost omezujících prerekvizit (požadovaných předchozích znalostí) vybral jiné předměty a čekal až mi je můj akademický poradce zapíše.
Před Vánoci jsem měl zapsané dva předměty, tak jsem trpělivě čekal, až mi zapíšou všechno. Do WhatsAppové skupiny výměnných studentů mezitím chodily vyplašené zprávy lidí, kteří ještě nemají nic. Kompletní rozvrh jsem neměl ani v pátek před zahájením výuky a taky jsem začínal plašit, dostali jsme ale slib, že finální verzi dostaneme v pondělí na druhé orientační schůzce. Tam se podařilo domluvit další dva předměty a vyhnout se těžkému a nudnému předmětu obchodního práva. Výsledek tedy byl Mezinárodní obchod, Marketing, Podnikání a Ekonomický rozvoj.
První týden je možnost rozvrh dál upravovat, po absolvování všech úvodních přednášek jsem zavrhl Marketing a místo něj raději nabral předmět o chudobě a nerovnosti.
Ekonomický rozvoj je velká úvodní přednáška pro 200 lidí, přednášející je z Beninu a má silný přízvuk. Navzdory velikosti skupiny je tu snaha vést přednášku konverzačně a s vysokým zapojením studentů. To se ale nevyhnutelně podepisuje na tempu přednášky. Testování probíhá průběžně, píše se několik testů a kvízů.
Mezinárodní obchod je přednášen pro zhruba třicet lidí, konverzační formát funguje mnohem lépe. Přednášející je Estonka a ve Státech žije přes 20 let, takže přízvuk je mnohem slabší a je mi mnohem bližší. V průběhu semestru se píše pár testů a část známky tvoří prezentace a analýza aktuální události.
Podnikání je pro třicet lidí, velmi interaktivní, ale na rozdíl od jiných předmětů má hodně úkolů v průběhu semestru. Kurz je praktický, zpracovávají se případové studie, plány a další materiály společně s ostatními studenty.
Chudoba a nerovnost je opět kurz pro menší třídu. Hodnocení je na základě testů a zpracování analýzy zadaných dat. Základem je učení se opakováním kroků po přednášejícím, což je sice místy jak ze zvláštní školy, ale každý si opravdu zkusí celý postup a musí o datech přemýšlet.
Tohle je třetí univerzita, na které studuji, nabízím tedy srovnání mé zkušenosti s různými prostředími. Čistě technicky je hlavním rozdílem povinná docházka na všechny přednášky, což ani na MFF ani na NF není standard.
Navzdory silné snaze zapojovat studenty na českých školách tam převažuje jednosměrná komunikace informací a názorů od přednášejícího ke studentům. Oproti tomu A&M má snahu zapojit studenta do přednášek co nejvíce a generovat přidanou hodnotu oproti čtení knihy. Bohužel to ale vede spíše k tomu, že se přednášky zmateně plácají na místě a občas dokonce mají problém komunikovat základní myšlenky.
Výrazně silnější oproti českým školám je ale zapojení studentů do probírané látky. To probíhá právě ve formě diskuzí nad tématy a hlavně díky projektům, ať už těm vypracovávaným na přednášce, tak i těm zadaným na doma. Zároveň je tu tendence rozkládat známku do více komponent (několik testů, projekt, docházka, aktivita), což považuji za obrovskou výhodu oproti českým univerzitám, kde je občas standardem pouze závěrečná zkouška (občas s nevalnou vypovídací schopností).
Forma výuky je ovlivněna vyšší časovou dotací, kdy kurzy, které bych označil za srovnatelně náročné, mají v USA dvojnásobnou časovou dotaci (a dvojnásobné kreditové ohodnocení). Osobně preferuji spíše intenzivnější kurzy. Školné, které tu studenti běžně platí, by mi bylo trochu líto zaplatit za čtyři roky této výuky, ale na výměnný pobyt je to skvělá zkušenost.