Článek
Proto s ní chtěl trávit co nejvíc času. Jenže ona měla svůj život a nehodlala ho jenom kvůli němu zahodit. Muž ji v mnoha ohledech vnímal jako silnější a vyspělejší. Měla svou koučku, jezdila na ženské kruhy a pracovala na sobě. V jejich vztahu ji vnímal jako tu větší.
A ona mu začala dávat jasně najevo, že je s ním nespokojená, že by na sobě měl pořádně zamakat a svoje nejistoty a slabiny si někde vyřešit. Muž tedy začal hledat, nejdříve objevil moje podcasty, ty mu dávaly smysl, a proto se rozhodl i pro osobní spolupráci.
Začali jsme pracovat na jeho sebevědomí a on se začal ve vztahu krok za krokem narovnávat, stoupal si do svojí síly, začal hájit svoje hranice, uznávat svoje potřeby, přestával být závislý na její pozornosti a přítomnosti.
Začal být ve vztahu víc opravdový, sám sebou. Ačkoli mu na začátku vztahu jeho partnerka předhazovala, že by se měl změnit, zesílit a probudit se… když se to začalo reálně dít, už z toho nebyla tak nadšená.
Když muž začal vystupovat z role hodného kluka a objevovat svou sílu, začalo to v ní aktivovat její potlačené strachy a pocity ohrožení. Najednou už to nebyla ona, která měla navrch. Když ve vztahu přestávala mít navrch, přestala se tam cítit bezpečně.
Na začátku jí vadila jeho závislost a „slabost“, teď jí začala vadit jeho nezávislost a síla. Ve skutečnosti se jí to, že na ni a jejím přijetí byl závislý, docela líbilo (minimálně podvědomě).
Pro ženu bylo na určité úrovni výhodné mít vedle sebe muže, který nestál ve svojí síle. Dávalo jí to pocit moci, bezpečí a jistoty - neublíží mi, neodejde a bude tu pro mě, když já budu chtít. Svým způsobem ho měla pod kontrolou.
S jeho proměnou se ale staré vztahové pořádky začaly hroutit a to do jejího prožívání vnášelo strach a tendenci to vrátit zpátky.
Najednou to byla ona, která se začala bát, že by o něj mohla přijít, když by ještě více zesílil a nabyl vnitřní svobodu.
Začala muži vysvětlovat, že to, jak se mění, není správné, že by to měl dělat jinak. Začala ho chlácholit, že už se změnil dost a že už se dál snažit nemusí, že už to stačí a že to oni dva spolu teď zvládnou sami. Že už by na naše konzultace neměl chodit.
Muž to ale nevzdal, nepřestal růst, pořád chodí a maká na sobě. I jeho partnerka se postupně s jeho transformací sžila a sama si prošla a prochází vnitřním procesem proměny. Oba jsou už teď mnohem spokojenější než dřív.
Všimněte si, jak může být nebezpečné svou proměnu hodnotit očima ženy (nebo kohokoli jiného). Můžete dělat věci správně, můžete růst, narovnávat svou sílu a důstojnost a lehce se může stát, že vám někdo řekne - to se mi nelíbí, neděláš to dobře, měl bys to dělat jinak a já vím jak.
Co pak uděláte?
Pokud byste sami sebe měnili jen/hlavně kvůli svému vztahu, ženě a jejímu přijetí a ocenění, existuje reálná šance, že byste jí uvěřili a poslechli a nenápadně krok za krokem byste svou vnitřní proměnu zastavili … a zase byste byli ti hodní kluci, co vyžadují od svojí ženy souhlas a potvrzení a nechtějí si to s ní rozházet. Ze strachu, abyste nepřišli o vztah, byste ztráceli sami sebe. (Bude si pak takového muže žena vážit?)
Proto je tak důležité mít na vědomí, že tu změnu děláte hlavně pro sebe a kvůli sobě. To vám pak umožní vnímat víc sami sebe a v určitých důležitých momentech se opřít o svoje nové sebevědomí, svoje poznání, svou pravdu, o to, co vy cítíte ve svých kostech, ne co vám říká někdo jiný.
Postavit se pevně a jasně za sebe a vytrvat na cestě a ustát to, i když se objeví nesouhlasný nebo kritický hlas. Jen pro jistotu - neříkám tím, buďte slepí a hluší k tomu, co vám vaše žena říká, ale v první řadě vnímejte sami sebe, hledejte autoritu uvnitř sebe - ne v partnerce.
Buďte na cestě vnitřní proměny kvůli sobě a pro sebe, přestaňte naplňovat cizí představy, jací byste měli být, objevte, kdo ve skutečnosti jste, probuďte svou dřímající sílu.
Na úplný závěr - tento text není namířený proti ženám, jeho smysl leží úplně v něčem jiném. Mohli bychom v celé situaci muže a ženu prohodit a výsledek by byl stejný.
Chceš taky přinést do vlastního prožívání a vztahu změnu?
