Článek
Také vaše touhy a cíle. Každá rodina má svůj vlastní matrix tvořený myšlenkami, představami a přesvědčeními o tom, jaký je svět, zda je dobrý nebo špatný, jací jsou lidé a jací byste měli být vy a co byste měli dokázat, abyste byli dost a měli hodnotu.
Matrix vyžaduje mentální kontrolu a poslušnost, proto od prvního kontaktu začne formovat vaši osobnost k obrazu svému.
Říká - budeš v pořádku, budeš dost, budeš mít hodnotu, jen když splníš moje nároky a představy. Budeš takový člověk, jakého tě chci mít. Jen tak ti dám lásku, pozornost, přijetí, bezpečí a uznání. Od prvního kontaktu matrix říká - nejsi dost, nejsi úplný, něco ti chybí, něco s tebou není v pořádku.
V matrixu i kvůli matrixu jste se začali vnímat negativně a jako plní chyb, jako ti špatní, nedostateční. Matrix vás zahltil představou, že tak jak jste, nejste OK, že se kvůli tomu musíte změnit, opravit a vylepšit, abyste byli milovaní, dobří a správní.
Nainstaloval do vás vir sebe-zavržení a ne-sebelásky. Vzápětí vám začal říkat - předej mi svou sílu, opravdovost, energii, osobní moc a svobodu, podřiď se mi a získáš lásku i přijetí zpátky a úspěch k tomu.
Protože jste se do matrixu narodili, zcela automaticky jste všechny jeho „pravdy“ převzali za své a začali se s nimi identifikovat, věřit jim a řídit se jimi. Citlivost = slabost, muži jsou slaboši, ženy jsou emotivní hysterky, děti musí být poslušné, peníze kazí charakter, dřina = úspěch atd atd.
S matrixem nebojujte, boj nefunguje, boj matrix jen posiluje. Jak chcete vyhrát nad iluzí, nad přeludem nad výplodem mysli? Přesto, že se zdá tak skutečný, tak hmatatelný, tak opravdový … je to jen matrix. To, co ho dělá tak mocným a silným, je vaše pozornost, vaše životní energie, kterou do něj neustále investujete. Stalo se to tak automatickým jako dýchání.
Živá bytost zrozená do matrixu nemá jinou možnost než mu začít věnovat svou plnou pozornost. Nemůže udělat nic jiného, než se mu plně odevzdat. Matrix za to slibuje první poslední, ale jsou to jen lži. Štěstí, láska, smysl ani hlubší naplnění v matrixu neexistuje.
Je tam především boj o štěstí, hon za láskou, usilování o smysl a touha po naplnění. V matrixu neexistuje láska, skutečná láska, která přichází zevnitř. Matrix je pohřebiště nenaplněných přání. Nic víc. Zlatá klec z mosazi.
Co dělat?
To nejrychlejší by bylo - nevěnovat mu žádnou pozornost. Tady ale mnoho lidí skončí, protože „nevěnovat pozornost“ je pro člověka moderního tak vzdálené, že to lidská mysl pochopí jako ignoraci, potlačování a utíkání pozorností jinam. Ale to není nevěnovat pozornost. Je to jako se snažit nemyslet na růžového slona uprostřed místnosti. Čím víc se ho snažíte ignorovat, tím víc na něj myslíte.
Nevěnovat matrixu ani gram svojí pozornosti může být na začátek hodně velký záměr. Schůdnější může být si matrix začít nejdřív uvědomovat a začít ho vědomě pozorovat. Jeho velikost, hloubku i šířku, jeho moc, jeho chapadla a háčky.
Začít zkoumat vlastní myšlenky a emocionální stavy, zkoumat způsob, jakým sami sebe hodnotíte, jak se sami na sebe díváte, co si o sobě myslíte a co k sobě cítíte. Je to láska a přijetí? Pokud ne, tak co přesně? Kde jste k tomu přišli? Proč základem vašeho prožívání není přijetí a láska? Co tomu brání?
Pravda je to, co osvobozuje. Pravda je to, co je - realita. Někdy k ní vede cesta přes hluboké uvědomění, co všechno pravda není - co a kdo nejste. Co všechno jste se naučili a převzali z matrixu, ale co ve skutečnosti nejste vy. Dítě není špatné nebo čímkoli provinilé, když mu rodiče nedají tolik lásky, kolik potřebovalo. V matrixu to bude ale dítě, které nenaplnění svých potřeb uvidí jako svou chybu a důkaz svojí špatnosti.
Obraťte se do svého nitra a dobře se podívejte, že žijete v matrixu. Osobní a rodinný, který tvoří společenský, který tvoří kolektivní lidský matrix. Ne všechno, co matrix vysílá je pravda, ne všemu je dobré věřit, ne vším je dobré se řídit.
Zkoumejte, z čeho byl a je vytvořený váš vlastní osobní i rodinný matrix a jakou identitu jste si v něm začali tvořit, čemu všemu jste začali věřit, co všechno z něj začali přebírat. Jakou masku jste pod jeho vlivem začali nosit a proč.
To je důležité, abyste to všechno mohli začít odkládat a od tíže matrixu se osvobozovat. Pak můžete víc a víc vnímat pravdu a skutečnost. Svoje pravé já, svojí opravdovost, podstatu, esenci - na tu je celý matrix krátký. Neumí jí zničit, ani se jí jakkoli dotknout, umí vás jen přinutit na ní zapomenout, pošpinit ji, popřít jí, den co den jí ve svých hlavách shazovat a potlačovat.
Pravdivá podstata každého z vás to ale přežije, možná někde hluboko uvnitř, ve stínu, zapomenutá a osamělá … ale přežije. Jako semínko čeká na první vláhu, aby mohlo vyrašit a z matrixu vyrůst. Ta vláha je vaše bdělá pozornost a přítomnost.
Stejně jako semínko dokáže roztrhat skálu i síla lidského ducha umí proniknout všemi iluzemi a omezeními a rozkvést a naplnit svůj pravý potenciál. Pamatujte ale - matrix není někde venku. Nelze se z něj odpojit někde venku. Už samotná představa odpojení se není přesná, protože to implikuje akt směřující někam ven. Neztrácejte čas bojem proti systému.
Osvobození je akt ryze vnitřní. Uvědomění si svojí živoucí podstaty je vnitřní cesta. Pamatujte taky, i když vás matrix formoval skrz vaše rodiče, učitele a autority, oni ho ale nestvořili, matrix je mnohem starší, prastarý. Oni nejsou viníci a ani vy nejste viníci toho, že jste se do něj narodili a že v něm teď a tady jste. Na druhé straně jen vy máte zodpovědnost za to, zda v něm také umřete nebo uskutečníte vnitřní revoluci.
Nebojujte s ním. Všimněte si ho, prozkoumejte ho, obejměte ho a přijměte. Přestaňte ho krmit, nedávejte mu sami sebe. Pronikněte do prostoru za matrixem. Nemá smysl mu dávat svou energii ve formě pohrdání, odporu, nenávisti, ale ani mu neodevzdávejte svou osobní moc, sílu a svobodu za příslib úspěchu.
Prožijte a vyjádřete všechno, co ve vás je. Vneste světlo do svých vlastních temných koutů s pochopením a laskavostí. Postavte se pevně za sebe. Buďte bdělí a obezřetní, nenechte se opít rohlíkem, matrix rád chlácholí, že je to vlastně docela dobré, že je to v pohodě. Nespokojte se s názorem mysli nebo ega. Jděte hlouběji až do srdce a nahlédněte, co je pravda a co ne, co je skutečné.
Co když vás matrix potřebuje víc než vy jeho?
Vy jste se totiž narodili do matrixu, ale on se také narodil uvnitř vás, existuje ve vás. Je to váš osobní matrix, potomek rodinného, společenského a kolektivního matrixu. Proto jakákoli snaha směřující ven nebude fungovat.
Vy jste totiž mnohem víc než matrix. Vy jste mnohem víc než vám matrix říká, než co jste se v něm o sobě naučili. Jste mnohem víc než komplex myšlenek. Matrix je tvořen z myšlenek, vy ne. Matrix vás připravil o citlivost, sílu a svobodu. Ale jen naoko. Všechno to pořád máte v sobě, jen to čeká, až to znovu objevíte a přijmete.
Uvědomujte si svůj osobní matrix, i ten vztahový a rodinný a všechny další. Pátrejte a prozkoumávejte ho. Vnášejte do něj světlo svého uvědomění, svou životní sílu a pozornost. Dobře se dívejte a vnímejte z jakých myšlenek a „pravd“ je vytvořený. Co je jádrem, ze kterého vyrůstá. Matrix je sice hodně tvrdý, ale ve skutečnosti také hodně křehký a neodolá vaší upřímnosti a otevřenosti, neodolá vaší lásce, která ve vás je a vždycky byla.
Matrix je jako sen, jen blázen by bojoval se snem, moudrý člověk se z něj probudí. Spíše se začne postupně probouzet tak, že si vůbec uvědomí, že spí, že v matrixu je a on je v něm. To otevírá cestu dál a hlouběji. Cestu k vnitřní svobodě. Když začnete chapadla matrixu poznávat, když ve vás začne hořet chuť a odvaha po vnitřní revoluci a životní proměně, po lásce, smyslu, po rozvinutí svojí síly a opravdovosti … matrix vás začne volat zpátky, bude vám slibovat přesně to, co vám kdysi vzal a co vám tak chybí a bude vás strašit, když ho nebudete poslouchat, nikdy toho nedosáhnete.
Bude na vás volat - usiluj o uznání a peníze, usiluj o lásku a vztahy, usiluj o moc a kontrolu … bez toho nejsi NIC, nikoho nebudeš zajímat, skončíš sám. Jakoby matrix byl váš nejlepší přítel, ale je tasemnice nejlepší přítel člověka, ve kterém žije?
Mě osobně - víc než cokoli jiného - zajímá a přitahuje to NIC - ten prostor za matrixem. Ta tichá prázdnota uvnitř plná klidu, přijetí a lásky. Plná jasného vědomí a pravdy „já jsem dost“ a postupně zůstává jen ryzí „já jsem“. Tak v sobě nacházím útočiště, prostor, ve kterém mohu spočinout a být tady a teď. V jediném okamžiku, ve kterém proudí život a radost.
Jediný moment, ve kterém můžete vnímat svou podstatu, smysl i naplnění.
Vše existuje jen teď.
