Hlavní obsah
Zdraví

Rakovina je hra

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Alex

Ono se řekne chemoterapie. Ale zobejte to x týdnů, krabičku denně!

Někdo hraje čistou hru, někdo se snaží blafovat. Náš životní styl, to je taktika hry.

Článek

Rakovina je hra, ve které všichni máme vsazeno. Hrajeme o kvalitu života a výhrou je čas. Vím, o čem mluvím, protože patřím k těm, kterým lékaři pomohli přežít. A také jsem potkal oba typy hráčů, včetně těch, kterým je způsob hry nastaven geny, nebo vnucen někým třetím. Tím bývá zpravidla stres. S geny člověk moc nenadělá. Musí se naučit žít s tím, co mu příroda, rodiče, nadělí. Se stresem se dá něco dělat, ale jeho příčinu si zpravidla uvědomíme, až když už lítáme po doktorech. To zpravidla bývá na průšvih, diagnózu - rakovina, zaděláno. Osvědčenou příčinou bývá mentální manipulace, účinné je také domácí násilí. Jsou to krajní situace, ale opravdu jsem se takovými pacienty setkal. Proto jsem dal na radu pana doktora a naslouchám svému tělu a snažím se respektovat jeho nápovědu. K občasné nelibosti mého okolí, protože já mám rád procházky, jízdu na kole, což okolí akceptuje, ale mé tělo holduje sportu, běžně označovaného gaučink. Jiný lékař, paní doktorka, mi zase přikázala (!), každý den si udělat nějakou radost. A někomu jinému udělat radost. Nebo alespoň vyvolat úsměv na jeho tváři. Tohle to pravidlo štěstí jí prý naservírovala Helena Růžičková. A podle toho, jak je ta paní doktorka pořád happy, funguje to. Ostatně, právě psaním, jakkoli je, či není, čtivé, se o to snažím také.

Také jsem potkal šprýmaře, kteří „na ty doktorské rady“ vyzráli. Ovšemže si byli vědomi rizik svého počínání, ale … proč to nezkusit, že!? Tak například Víťa, dej mu Pánbůh věčnou slávu, jako jídlo respektoval maso. Jen maso. Když jsme mu k řízku nabídli krajíc chleba, odbyl nás s tím, že „… vždyť ten řízek už je v chlebu obalený!“. Poznámku, že by měl omezit tuky, odbyl tím, že „… doktor říkal, že mám omezit červené a jíst kuřecí a ryby, více bílého masa. A slanina a bůček přece jsou bílé!“ a bylo vymalováno. Omezit bílý chléb a jíst výhradně tmavý, Dušan „vyřešil“ nákupem domácí pekárny. Do bílé mouky nasype nějaké barevné koření, otruby, či jak tomu říká, a výsledkem je … tmavý chléb. Co na tom, že je plný lepku, že? Ale nejvíce zabodoval Zdeněk. Tomu lékař doporučil omezit živočišné tuky a nahradit je rostlinnými, jak je ostatně obecný trend. Co udělal Zdeněk? Poslechl. A zvykl si. Alespoň tvrdí, že na řepkovém oleji si už i slaninku opéká.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám