Článek
V moravské obci Rudka, nedaleko Kunštátu se nachází Jeskyně Blanických rytířů. Unikátní dílo inspirované českou historií.
Ze Starých pověstí českých víme, že uvnitř hory Velký Blaník odpočívá vojsko s patronem země České svatým Václavem a čeká, až bude českému národu nejhůře. Ve chvíli, kdy bude naše vlast v největší tísni, rytíři uvnitř se probudí z hlubokého spánku a pod vedením patrona české země vyrazí proti nepřátelům, porazí je a v Čechách nastane opět klid a mír. A proto i Morava má takové své vojsko v Jeskyni Blanických rytířů, přestože je od památné hory Velký Blaník vzdálena vzdušnou čarou 120 kilometrů.
Jde o uměle vyhloubenou pískovcovou jeskyni, mající několik místností a chodeb, ve kterých jsou do skály vytesány sochy blanických rytířů, svatého Václava, tří legionářů a vchod do jeskyně hlídá impozantní vytesaná socha lva. Z 14 metrů vysoké sochy prezidenta Masaryka, která byla před jeskyní, zbyly pouze boty. Tato socha musela být kvůli probíhající nacistické okupaci odstraněna. Tou dobou šlo o nejvyšší sochu ve střední Evropě.
Původní autor zemřel mlád na tuberkulózu v 29 letech
Stanislav Rolínek, čalouník a nadaný sochař samouk nejprve u kopce Velký Chlum vytesal v pískovcovém lomu hasičskou sekerkou a půlkou nůžek na stříhání ovcí plastiku dívčí tváře. V lesích u obce Bořitov vytvořil sousoší husitských osobností v nadživotní velikosti. Dílo vzbudilo v okolí velký zájem a psalo se o něm v roce 1927 v celorepublikovém tisku.
Pak dostal příležitost u Kunštátu v roce 1928 vytvořit velkolepou sochu našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Předlohou autorovi pro takové dílo byla obyčejná padesátihaléřová poštovní známka s T.G.M. a později i fotografie. Socha byla odhalena na desáté výročí vzniku republiky 28. října 1928. Sám Masaryk o svém pomníku věděl, přesto ho však za svého života nikdy neshlédnul.
Rolínek následně pracoval na jeskyni s rytíři. Ti největší, strážci svatováclavské koruny měří přes 3 metry. Vchod do jeskyně střeží mohutný kamenný lev. Zajímavostí je, že autor skutečného lva nikdy neviděl a pracoval jen podle obrázku. V roce 1931 však bohužel Stanislav Rolínek podlehl na následky dlouholeté nemoci a sochy v rytířském sále museli podle jeho návrhů dokončit jiní.
Burianova rozhledna v Rudce, v popředí socha Masaryka, která byla zničena za druhé světové války německými okupanty
Co nezničili nacisti, zničili komunisti
Ze sochy T.G.M. zůstaly dodnes jen ty boty. Nacistický diktát zakazoval jakékoli zobrazování nebo připomínání Masaryka a první republiky. Proto místní nechali nejprve sochu zazdít a na jejím vršku postavili atrapu cihlového domku, aby nebyla socha odhalena. Jenže nacistům přišlo udání a místním bylo sděleno, že socha musí být zničena. Ti se rozhodli k dalšímu riskantnímu kousku a celou, 14 metrů vysokou sochu T.G.M. rozřezali a jednotlivé kusy ukryli a zakopali po okolí. Před koncem války se i tohle provalilo a úřady nechaly kusy sochy zničit.
Sochy tří legionářů uvnitř jeskyně, které však již nebyly dílem původního autora Rolínka, pro změnu zničili komunisti, protože se jednalo též o prvorepublikový symbol. Dnes už je k vidění jen replika sousoší legionářů.
Areál jeskyně s rozhlednou
Okolí jeskyně je v současné době upraveno jako park, který je i galerií pod širým nebem. Mladí sochaři zde v rámci mezinárodních sochařských symposií postupně vytváří nové sochy a navazují tak na práci Stanislava Rolínka. Na kopci hned za jeskyní stojí kamenná Burianova rozhledna vysoká 18 metrů, ze které je za dobré viditelnosti možné zhlédnout Jeseníky, Krkonoše a Pálavu. Součástí areálu je nyní i tzv. Smyslová zahrada, která započala roku 2009 a původně měla být určena pouze pro nevidomé a zrakově postižené. Jde o rostliny výrazných vůní, zajímavé hmatem nebo chutí a hmatové i zvukové prvky. Seznámení s přírodou všemi smysly. Návštěvníci se mohou se zavázanýma očima pokusit hmatem a čichem rozeznat rostliny, orientovat se pomocí zvuku potůčku, anebo hmatem poznávat různé přírodní materiály.
Jeskyně Blanických rytířů má dodnes velmi působivou vlasteneckou historii, i když ti rytíři uvnitř jsou pouze sochami, a ne bájnými bytostmi z Jiráskova díla. Je to především neoblomnost autorů sochařů a místních, kteří svými počiny tehdy přispěli k širšímu věhlasu naší první republiky a dokázali se postavit proti nacistickým okupantům.
Zdroje:
