Článek
V čem jsme už dnes dobří?
Přesun kamionové dopravy na koleje nebude mít dopad pouze na snížení emisí oxidu uhličitého, ale zlepší také celkovou kvalitu vzduchu a dopravní situaci napříč světem. Česká republika může hrát v tomto přechodu významnou roli díky pozici 4. největšího globálního vývozce železničních vozů a jejich součástek. V této oblasti už před námi zůstávají jen Německo, USA a Čína.
V loňském roce se vyvezly z Česka železniční vozy v hodnotě 66 miliard korun. Na rozdíl od celkové průmyslové produkce, která meziročně klesla o 1.4 %, vzrostl vývoz kolejových vozidel o 2.3 %. Zaměřit se na tyto produkty dává smysl i skrze neustále rostoucí poptávku například v Indii a dalších zemích Asie.
Druhou oblastí spojenou s přechodem na udržitelnou ekonomiku, ve které má Česko silnou světovou pozici je výroba Li-On baterií. V současnosti se používají jako jeden z nejlepších způsobů skladování elektrické energie. Nalézt je můžeme například v elektromobilech, telefonech i další drobné elektronice. Mělo by nás tak těšit, že jsme 8. největším světovým exportérem baterií.
Příležitost také můžeme vidět v největších zásobách lithia v Evropě, které lze nalézt v Krušných horách v oblasti Cínovce. Vláda v letošním roce rozhodla o tom, že se jedná o ložisko strategického významu. Pro další rozvoj této průmyslové oblasti tak máme i slušný surovinový základ.
Vlakové vagóny jako součást českého růstu
Co čeká český průmysl v budoucnosti?
Podle Exportní strategie České republiky z pera Ministerstva průmyslu a obchodu tvoří export 75 % veškerého českého HDP. Bez přehánění tak lze říci, že jsme na něm životně závislý. Dává tedy smysl orientovat se na oblasti, které rostou rychleji než ostatní a skýtají i výrazný budoucí potenciál pro zvyšování životní úrovně celého státu.
Výrazný nárůst, i podle Mapy příležitostí, můžeme sledovat právě u vývozu průmyslových výrobků spojených s přechodem na udržitelnou ekonomiku. Odvětví orientující se na zboží spojené s bezemisní budoucností rostou téměř o 10 % rychleji, než ty klasické.
Přestože v České republice máme pokryté téměř všechny možnosti výroby elektřiny z vodních zdrojů, jsme 8. největším vývozcem turbín právě pro vodní elektrárny. Celkový růst exportu se zde pohybuje na úrovni 18 % a zabíráme téměř 4 % celkového globálního trhu. Orientovat se tak můžeme na výrobu specifických produktů pro obnovitelné zdroje elektřiny i na úložné systémy založené na Li-On bateriích či jejich další vývoj a výzkum, jako v případě společnosti HE3DA.
U energetiky ještě zůstaneme, neboť od minulého roku hraje Česko významnější roli v oblasti modulárních jaderných reaktorů. A to díky vstupu společnosti ČEZ do výrobce těchto nukleárních elektráren, společnosti Rolls-Royce. Samotný vlastnický vstup do britské společnosti je odůvodňován příležitostí pro hospodářský růst, který leží v široké aplikovatelnosti této technologie. Se zapojením modulárních reaktorů počítá i Státní energetická koncepce. České vysoké učení technické se věnuje vývoji v této oblasti již přes 10 let a na katedře jaderných reaktorů vzdělává stovky dalších expertů.
Jaderná elektrárna
Přivede nás Zelený kšeft k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou?
Podle Mezinárodní energetické agentury bude od roku 2027 průměrný růst celosvětové spotřeby elektřiny kolem 4 % ročně. Držet se našich dosavadních nabitých zkušeností v oblasti vodních elektráren a bateriových systémů, stejně jako ještě zde nezmíněných elektrických rozvaděčů, může znamenat urychlení růstu české ekonomiky. Přidáme-li k tomu pak rozvoj vědy a výzkumu například právě zmíněných modulární reaktorů, můžeme se udržet i nad průměrným evropským růstem ekonomiky.
Můžeme si tak zajistit cestu pryč od pověstné montovny Evropy a dostat se k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou. Doposud významnou část našeho exportu tvoří automobilový průmysl, ve kterém jsme jen dodavatelem, nikoliv finálním tvůrcem produktů. Příkladem toho je i náš vývoz elektrických aut, v němž přesahujeme globální trend růstu. Spoléhat se však nadále na automobilový průmysl pro nás může být zrádné kvůli narůstající roli Číny v této oblasti. Další geopolitické změny tomuto průmyslu v dnešní době také příliš nenahrávají.
Překážkou za rychlým rozvojem těchto slibných oblastí však může být vysoká energetická náročnost, drahá elektřina i zdražující emisní povolenky. V případě, že se nám podaří tyto nástrahy překonat, můžeme využít opravdového potenciálu růstu nejen v Evropské unii díky zelenému kšeftu, ale i za jejími hranicemi.
