Zahrady, které chladí

Kromě volnočasového a turistického využití, kdy se stávají příjemnou oázou v přehřátých a přeplněných městech mají celou řadu dalších, často neviděných, funkcí. Začal bych od jedné z nejdůležitějších, jež může hrát ještě větší důležitost v kontextu přizpůsobování se měst na klimatickou změnu a dramaticky se zvyšujících teplot.

Botanické zahrady jsou totiž podle výzkumníků z britského Globálního centra výzkumu čerstvého ovzduší hlavním hráčem v ochlazování přehřátých měst. Jejich dopad může být vyšší než například u mokřadů, zelených stěn, parků, či dokonce stromů v ulicích. Dokážou totiž snížit v průměru teplotu v okolí až o 5 °C. Parky se pohybují průměrně okolo ochlazení o 3.2 °C a stromy v ulicích nám prostor ochladí v průměru o 3.8 °C. A v tropických dnech se každý stupeň počítá.

Tento nedávno potvrzený pozitivní vliv botanických zahrad si ale v ničem nezavdá s jejich dalšími přínosy. Jedná se například o to, že díky dlouholeté praxi si jejich zaměstnanci a výzkumníci drží potřebné know-how pro svou lokalitu a nepřeberné množství bylin, keřů a stromů. To se dá využít v mnohých aplikacích, ale také například při městském lesnictví. Využití také najde ve výzkumu adaptace rostlin na klimatickou změnu a její vliv na všemožné druhy zvyklé na pestrou škálu podmínek. Botanické zahrady tak nejsou jen místem odpočinku a ochlazení, ale i cenných znalostí, jež jsou díky nim neustále rozšiřovány.

Nezpochybnitelný pozitivní vliv mají botanické zahrady také například na čištění vzduchu a vytváření tak aspoň o trochu zdravějšího městského prostředí. Výzkum z Číny, kde se o čistém vzduchu v některých městech rozhodně hovořit nedá, potvrzuje významné snížení prachových částic i dalších polutantů díky zeleni ve městech. Zelené prostory (uvnitř měst i mimo ně) mají také pozitivní vliv na psychické zdraví lidí, který je čím dál více popisován.

Botanické zahrady hrají také podstatnou společenskou roli, se stále rostoucím počtem návštěvníků, která se ročně dá vyčíslit skrze zhruba 500 milionů návštěvníků, kteří do zahrad zavítají a tráví v nich volný čas. V některých místech zaznamenávají botanické zahrady rekordní roky návštěvnosti anebo se dokonce stávají nejnavštěvovanějšími atrakcemi. Tento trend má pozitivní vliv na samotný provoz zahrad, neboť pomáhá zvyšovat nejen povědomí, ale také zisky, které poté umožňují lepší a širší péči i výzkum.

Botanické zahrady by tak neměly stát bokem, pokud se jedná nejen o adaptaci na klimatické změny, ale také na zdraví či volnočasové vyžití. Jejich plánování a tvorba ovšem nejsou a nemohou být jen nahodilou činností, ale pečlivě promyšlenou prací i v kombinaci s dalšími prvky, které mohou města ochlazovat a dopřát nám tak spokojenější a kvalitnější život. Složitost a dvousečnost některých prvků si uvědomují i sami provozovatelé a zaměstnanci botanických zahrad, což například ilustruje i jedno ze vznikajících čísel odborného žurnálu zaměřeného právě na problematiku turismu v botanických zahradách.