Velké klimatické projekty zaměstnávají miliony lidí napříč kontinenty

Téměř osmkrát delší než celá česká dálniční síť a široká jako Praha. Takových rozměrů má dosáhnout Velká zelená zeď v Africe, kterou sází miliony lidí. Tento projekt, který započal už v roce 2007, si klade velké množství ambiciozních cílů. Mezi ně patří bezpochyby adaptace na změnu klimatu, ale také preventivní kroky předcházející zhoršování životní situace v oblasti Sahelu. Jelikož tato oblast leží v přímém sousedství Saharské pouště, je v zájmu tamnějších obyvatel zabránit jejímu rozšiřování, k čemuž může přispět právě mohutná výsadba stromů.

Ruku v ruce s tímto velkým lesním útvarem jde také zlepšování tamnější přírody jako celku. Velká zelená zeď pomůže v krajině zadržovat vodu, vytvoří podmínky vhodné pro pěstování potravin v takzvaném formátu agrolesnictví a ovlivní tak životy milionů lidí, kteří by postupem času byli nuceni toto místo opustit. Sázení je ovšem pozadu oproti plánu. Původní rok dokončení měl být 2030, letos je však dokončeno „pouze“ 30 %. Jedná se tak o 30 milionů hektarů, které byly obnoveny k červnu letošního roku podle agentury Reuters.

V oblasti žije přes 400 milionů lidí, kteří mohou být významně postiženi oteplujícím se klimatem a již v dnešní době se potýkají s nízkou životní úrovní a regionálními konflikty, což může způsobit velkou migrační vlnu. Klimatické aktivity v Sahelu zahrnují také spolupráci velkého množství tamních obyvatel a mají tak směřovat k větší provázanosti, spolupráci a tvořit mírovější prostředí.

Samotné zalesňování je impozantním projektem, který plní titulní strany novin. Nejpřímější vliv ovšem na životy lidí bude mít možnost zajistit si dostatečné množství obživy. K tomu dopomohou léty ověřené zemědělské a agrolesnické metody, které reflektují složitost tamních podmínek. V průběhu kolonizace se však téměř všechny vytratily. Nyní se díky aktivitám Velké zelené zdi zase navracejí a stanou se s největší pravděpodobností jedním z odkazů tohoto projektu.

V třicátých letech sužovala Ameriku velká nezaměstnanost a jedním z řešení bylo zavedení programu tzv. Nového údělu (New Deal). Americký prezident Franklina Delano Roosevelt se snažil nezaměstnanost řešit také založením Civilních sborů na ochranu přírody (Civilian Conservation Corps), do kterých se zapojilo několik milionů mladých mužů. Sbory přinesly, kromě zvýšení zaměstnanosti, také výrazné úspěchy jako zastavení růstu pouštních oblastí (např. vysázením více než 2 miliard stromů) nebo vybudování přes 200 000 km silnic a železnic napříč Spojenými státy.

Administrativa Joe Bidena se inspirovala nejen názvem, ale i charakterem této iniciativy a spustila své Climate Corps (Klimatické sbory). Ty nebudou čítat tak vysoká čísla zaměstnanců a půjde primárně zapojení mladých lidí. Těm poskytnou pracovní uplatnění a zkušenosti v nově se rozvíjejících oborech. Sbory budu dosahovat velikosti několika desítek tisíc členů.

Jak uvádí tisková zpráva Bílého domu, jedním z hlavních cílů je poskytnout mladým dovednosti spojené s oblastmi uhlíkově čisté energetiky, ochranou přírody a klimatickou odolností. Budou tak bojovat obnovováním přímořských mokřadů proti ničivým povodním. Nebo změnou lesního hospodářství předcházet rozsáhlým lesním požárům, jejichž dopady se vyčíslují v miliardách dolarů. Věnovat se budou také tomu, aby pomáhali domácnostem hledat a implementovat energeticky úsporná řešení pro jejich domácnosti, a tak zlepšovat jejich životní úroveň.

Členové Klimatických sborů se budou věnovat šesti oblastem, které mají přímé dopady nejen na klima, ale i na každodenní životy Američanů. Celková částka vynaložená na tento projekt by měla do roku 2031 dosáhnout 8 miliard dolarů.

Obří nadnárodní projekty plní stránky novin v případě úspěchů, neúspěchů, ale i v případě jakýchkoliv změn či oznámení. Na jejich pozadí se ale odehrává spoustu dalších změn na národních úrovních, které se za těmito velkými projekty lehce ztrácí. Například to, že Čína v roce 2023 zapojila do sítě 3× více výkonu solárních panelů než celý zbytek světa nebo nárůst prodeje elektrických aut, který se dostal na 18 % všech prodaných nových aut v minulém roce.