Článek
Podle vědců procházíme dalším, šestým, hromadným vymíráním. Dotýká se to nejen živočichů ale i rostlin, hub a všeho živého. Někteří vědci zase tvrdí, že ale problém není tak vážný. Podle nich může označování současné situace za šesté masové vymírání ohrozit pověst biologie ochrany přírody a vědu jako celek. Proč se ale vůbec tedy o pestrosti druhů bavíme?
Proč na biodiverzitě záleží?
Svět je komplexní místo. Koneckonců i my sami jsme chodící ekosystém - jen v našem těle najdeme kolem 39 miliard bakterií, na kterých jsme závislí. Co ale může znamenat, když některý z prvků odstraníme? Představit si to můžeme na oblíbené hře Jenga věže. Když odstraníme jednu z kostiček, zdánlivě se nic nestane. Pokud pokračujeme dále v odstraňování, narušujeme celou stabilitu a v jednu chvíli se celá věž zřítí.
Stejně je to s přírodou. Když z ní odstraníme jeden druh, narušíme komplexní a propletené sítě, kterým říkáme ekosystémy. To může vést k narušení odolnosti a rovnováhy. V krátkodobém hledisku se nic podstatného zdánlivě stát nemusí. Ale může to vést také k velkým problémům v případě zhroucení celých provázaných struktur.
Konec konců, kdo neslyšel o přemnožených druzích např. v českých lesích, kteří ztratili své přirozené predátory? Narušili jsme přírodní pestrost, odstranili predátory a proměnili krajinu jen pro pár druhů, které nyní musíme díky stovkám a tisícům myslivců lovit, abychom předešli nepříjemným dopadům.
Ne vždy to ale jde. Některé úbytky druhů (např. korálů či hmyzích opylovačů) mohou mít fatální dopady a velmi ohrožovat samotnou naši existenci. Nedostatek opylovačů může vést k dramatickému ohrožení naší potravinové produkce. A víc úlů na střechách prosklených budov to nezachrání.
Korálový útes
V současné době máme již dostatek vědeckých důkazů, abychom mohli tvrdit, že vizuální, čichové i hmatové kontakty s přírodou mají velmi pozitivní vliv na naše zdraví. A právě z těchto poznatků můžeme vidět, že přírodní pestrost je klíčovým prvkem i pro náš lidský blahobyt a zdraví. Tyto fakta skvěle ilustruje i na datech Kathy Willisová z Oxfordské univerzity ve své knize Laskavá příroda.
Proč by biodiverzita měla zajímat nás v Česku
Naše krajina střední Evropy se rok za rokem stává stále méně pestrou. Za posledních 40 let zaznamenáváme drastický pokles populací polního ptactva (o více než 30 % za posledních 40 let). Stejně jako jsme přišli o 75 % objemu veškerého hmyzu.
To jsou důsledky, které můžeme přímo vnímat. Ve městech o trochu hůře poznáme absenci bzučící přírody než na vesnicích. Nicméně ztráty jsou to takové, že je lze za jeden život zaznamenat při jedné vycházce. Spousta dalších se děje daleko od nás, ale s přímým vlivem na nás. Změny v oceánech jako oteplování či acidifikace vedou k úbytku živočichů v mořích a ohrožují šanci na důstojný život pro stovky tisíc lidí, což opět ovlivní i nás, například nárůstem ekonomické migrace.
Příroda a její pestrost ekosystémů je klíčová pro náš každodenní život a její proměny může být těžké pozorovat z kancelářských budov či výrobních hal. A obzvláště pak, když přímou práci v zemědělství vykonává v Česku pouze 170 tisíc lidí. Ztráta kontaktu s přírodou nás tak může mylně vést, mezi všemi problémy, které každý den řešíme, k domnění, že se nejedná o tak zásadní věc.
Co si z toho vzít?
- Pestrost v přírodě je důležitá a pomáhá udržovat komplexní a provázané systémy v rovnováze.
- Úbytek druhů můžeme intenzivně vnímat přímo kolem nás. Během jednoho života ho můžeme zažít velmi výrazně i ve svém okolí.
- Biodiverzita není jen abstraktní pojem – je to funkční infrastruktura našeho světa. Její úbytek přímo ohrožuje stabilitu systémů, na nichž závisí naše potravinová bezpečnost, zdraví i ekonomická odolnost.
- Příroda jako taková se přizpůsobí a přežije i v mnohem chudší podobě. Skutečným rizikem není konec přírody, ale ztráta stability prostředí, která umožňuje náš současný standard života. Pokud překročíme určité prahy, spustíme procesy, které nás připraví o bezpečí a blahobyt, na které jsme zvyklí.
Kvetoucí pole
