Článek
Velké lány, které v České republice obhospodařujeme, jsou prokazatelně na škodu. Nejen lidem, úrodě ale také zvířatům. Úbytek ptáků v krajině kvůli nim pozorují vědci už přes 40 let, během kterých jsme přišli až o třetinu ptačích druhů. Dokazuje to i studie z roku 2021 nebo zprávy z Akademie věd. Pestrost druhů však v krajině umíme podpořit skrze zakládání rybníčků, remízků, sázení lesů, pěstování různorodých plodin a snížení používání průmyslových hnojiv. Zkrátka nástrojů pro zvrácení současného stavu máme dost. A na spoustě z toho se intenzivně pracuje.
Solární elektrárny jako lék na ubývající druhy
Podpořit větší druhovou rozmanitost zvířat v krajině však mohou i fotovoltaické elektrárny. Ano, ty zlé, fotovoltaické parky, zabírající cennou ornou půdu. Zjištění, že solární parky podporují pestřejší druhovou skladbu ptáků na zkoumaném území, přinesl slovenský tým v časopise Journal of Environmental Management v letošním lednu.
Trochu starší studie také ukazuje, že solární elektrárny mohou mít pozitivní vliv i na ubývající počty opylovačů v krajině. Pestřejší krajina je tedy nezbytným předpokladem pro navrácení rozmanitosti do našeho okolí. Potvrzením může být například i rozhovor s experty v pořadu Laboratoř na Českém rozhlase:
Důležitá je rozmanitost krajinných prvků, ne velké lány jedné polní plodiny, které zemědělec několikrát ročně postříká fungicidem a herbicidem, je tam mrtvo.
Elektrárny však nestačí do krajiny prostě jen plácnout
Solární elektrárny jsou momentálně ve velkém množství obhospodařovány pouze s vidinou zisku z elektrické energie a bez většího ekologického rozmyslu umísťovány do krajiny. S konceptem agrovoltaiky v Česku zatím jen koketujeme např. pod taktovkou Výzkumného ústavu zemědělské techniky.
Agrovoltaika v představách umělé inteligence
Pokud ovšem budeme s jejich dopady a vlivem na krajinu počítat, můžeme vytvořit další krajinotvorné prvky, které mohou narušit současný způsob velkých lánů a přinést do krajiny ještě větší pestrost a opět ji tak vdechnout život s chladnějšími místy a hmyzem, který je potravou nejen ptactva.
Samozřejmě to má spoustu náležitostí, které musíme zohlednit - nejedná se o fotovoltaiku v brownfieldech, ani o fotovoltaiky postavené na loukách či plochách, které sami o sobě mají potenciál pro velkou pestrost.
Samotné řešení tak není zastavět celá česká pole fotovoltaickými panely, ale s rozumem přistupovat k proměně krajiny po vzoru okolích států. Například rozdělit krajinu na menší části, do kterých umně můžeme zakomponovat i solární parky. Ty mohou s náležitou péčí a dobrou přípravou podpořit pestrost divoké přírody, jak ostatně konstatují i slovenští vědci ve svých závěrech výše zmiňované studie.
