Článek
S přibývajícím věkem začínám oceňovat výhody doby po Novém roce. Všichni jsou tak přehlcení svátky, hostinami a davy lidí, že se vám členové rodiny a přátelé neozvou celé týdny. Což je vzhledem k některým výživným příbuzným jedině dobře. Žádné přepadovky výřečných tetiček ale konečně v klidu vypité kafe! Žádné nakupování ve stresu, ale pohodové procházení lednových slev. Za něco se ty peníze, které jsme našli v obálkách pod stromečkem utratit musí, ne?
Vánoční atmosféru, jsem letos cítila ze všech let snad nejméně. Svátečního ducha zřejmě ubil narůstající cynismus. Jediné, co bylo ve vzduchu, byl všudypřítomný konzum. Kam se podělo dlouhé lámání si hlavy nad tím, co by ten druhý chtěl, co má rád, co ho potěší?
V minulých letech jsem měla dárky nakoupené v říjnu, s láskou vybírané, s pečlivostí balené. Cukroví se začalo péct týden před první adventní nedělí. Stejně tak se připravily filmy s vánoční tématikou včetně pohádek a každý večer až do Štědrého dne jsme měli jasný program.
Místo podcastů jsme poslouchali koledy a vánoční písničky snad ve všech dostupných žánrech od všemožných interpretů. Od Elly Fitzgerald přes Snoop Dogga po Michaela Bublé. Ke konci adventu už se pak jen napekly vánočky, nazdobil stromek a bylo. Ozdobený domov nám vždy vydržel minimálně do půlky ledna, a to jsem kolikrát smlouvala, aby mi rodina povolila další týden světýlek a ozdob.
A letos? Advent profrčel tak rychle, že jsem mu nestačila ani zamávat. Po večerech jsem se patlala s cukrovím a veškerá moje nechuť se na nich pěkně podepsala. Vosí hnízda vypadala jak hroudy hlíny a v Rafaelo kuličkách bylo tolik kokosu, že jsem jim přezdívala dusivky. Začínala jsem mít choutky jako Grinch. Vánoce sabotovat a někam se zavřít o samotě jen se psem. Němá tvář, dobrá tvář. Vánoční nálada na bodu mrazu.
Už na Nový rok jsme proto sklidili stromek a modlili se, ať už nás toho cukroví někdo zbaví. Ať už proboha nikdo nepřijde poklábosit a ať nám koledy vlezou na hrb. Třeba tento rok vzkřísíme vánoční atmosféru zase koncem října. Spíš ale zůstane pohřbená s ostatními. S duchem Velikonoc, Valentýna, Halloweenu a dalších svátků, na které naše cynická doba zanevírá.
