Článek
Dnes jsem takový hovor zvedl. A místo aby to skončilo klasickým „ne, děkuju“, zůstal jsem na lince. Chtěl jsem pochopit, jak to dělají. A dobře jsem udělal… i když přiznávám, chvíli jsem cítil lehké mravenčení u páteře.
Dneska mi zazvonil telefon. Neznámé číslo. Normálně to položím… stejně je to minimálně „výhodná nabídka“, maximálně pokus prodat mi něco, co nepotřebuji. Ale tentokrát jsem měl takový pocit, že to zvednout mám. A tak jsem zvedl…
Na druhé straně milý ženský hlas s ukrajinským přízvukem… fakt, ten jazyk znám moc dobře… profesionální, uklidňující, skoro až „pečující“. Oznámila mi, že jsem si před lety založil investiční účet a mám nárok na bonus 250 EUR.
Ano. Bonus. Už tady jsem se pousmál… jediný bonus, co si u nás na dědině pamatuju, je z hospody. A ten bývá tradičně do mínusu, ne plus. Ale zvědavost vyhrála, tak jsem poslouchal dál.
A pak paní přešla do vyšší ligy… ve skutečnosti tam máte 250 000 Kč.“
V tu chvíli se člověk neubrání … mozek udělá malý cvak, protože čtvrt milionu je zkrátka čtvrt milionu. Jenže já vím jedno… kdybych někde zapomněl 250 tisíc, sakra bych si vzpomněl.
Paní pokračovala vstřícně, s takovou jistotou a „starostlivostí“, že to skoro znělo, jako kdyby mi opravdu chtěla udělat radost a osobně mi ten čtvrt milion donést domů.
A tady je ten háček, přátelé…
Jinými slovy… otevřená brána k SMS, bankovní aplikaci, souborům, kontaktům, fotkám, heslům… prostě ke všemu.
Tak jsem ji nechal mluvit. Hrál jsem „technického nemehla“:
„To nejde… já to nějak nemůžu najít… ještě jednou prosím?“
A jak jsem čekal… z milého hlasu se pomalu stávala netrpělivá syčící telefonní linka. Ten přechod je fascinující… z pečující dámy na člověka, který by vás nejradši uškrtil datovým kabelem.
A pak jsem to řekl přímo…
„Vím, že se chcete dostat do mého telefonu, účtů a dat. To, co nabízíte, je podvod.“
Chvilka ticha… taková ta, kdy i vzduch čeká.
A pak uraženost, výhrůžky finančním úřadem, daněmi, pokutami… a nakonec nádherný ukrajinský slovník… který…nechci být zaujatý…
A víte, co bylo největší ironie?
Seděla u toho moje drahá polovička. Celou dobu poslouchala a nakonec jen pronesla…
„Prosím tě, už to vypni, mám tu práci a tohle mě…“
A měla pravdu. Tak jsem to ukončil. Ne kvůli té druhé straně na telefonu… kvůli mé drahé polovičce.
Proč tohle píšu
Protože tihle lidé nejsou naivní. Nevolají jen „babičkám“.
Mají scénář, psychologii, taktiku. Pracují s emocí, zvědavostí, napětím. A stačí jeden moment, jeden klik… a všechno, co jste roky budovali, může být pryč.
Tohle není přehánění. Tohle je realita dneška.
A co si z toho odnést?
Když vám někdo nabízí peníze, o kterých jste nikdy neslyšeli… není to štěstí, je to návnada.
Když má někdo potřebu „pomoci“ vám k penězům přes aplikaci na dálkové ovládání telefonu… to není pomoc, to je skládání lopaty na váš účet.
A hlavně… když máte vedle sebe někoho, kdo včas řekne:
„Vypni to.“
…držte si ho/ji. To je ta nejlepší ochrana, jakou člověk může mít.
takže jak a co?
Dnes to byl jen telefonát, který skončil mým zavěšením a cizí nadávkou v uších.
Zítra to může být někdo jiný, kdo tomu podlehne a přijde o peníze, soukromí i klid.
Proto sdílím tenhle příběh
Aby až vám někdo nabídne „zapomenuté peníze“, nevyskočilo srdce radostí… ale zdravým rozumem.
Ne všechno, co zní dobře, je pravda.
A ne každý, kdo volá, chce pomoct.
Buďme o krok napřed. A než klikneme… zeptejme se sami sebe.
Opravdu mi někdo jen tak vrací peníze?
Nebo mi chce vzít ty moje?
Někdy je lepší zůstat u toho našeho hospodského „bonus do mínusu“.
Aspoň víme, za co jsme ho zaplatili.
Anketa
Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/internet-a-pc-bezpecnost-prehledne-nejcastejsi-podvody-jak-je-odhalit-a-nenechat-se-okrast-40526683
Zdroj: https://nukib.gov.cz/cs/infoservis/aktuality/2222-upozorneni-na-podvodne-telefonaty/
