Článek
Tato slyšení bývají ostrou zkouškou a mohou naznačit, kterým směrem Síkela své komisařství povede. Ačkoli se v posledních měsících mluví o jeho portfoliu především jako o možnosti posílit evropské geopolitické a obchodní zájmy, Síkela by neměl zapomínat na udržitelný rozvoj jakožto cíl sám o sobě.
Často zmiňovaný důraz Síkelova portfolia na obchodní zájmy částečně pramení z celkově konzervativnějšího přístupu nové Evropské komise v čele se staronovou předsedkyní Ursulou von der Leyen. Ta v Síkelově pověřovacím dopise neskrývá důraz na evropskou prosperitu a bezpečnost, kterých má být dosaženo především díky investičnímu programu Global Gateway, který má v zemích mimo EU konkurovat čínské iniciativě Belt and Road.
Právě program Global Gateway byl v českém mediálním prostoru často skloňován poté, co se Česku nepodařilo vyjednat statusově významnější portfolio typu obchod. Aby se zmírnilo zklamaní z nenaplněného slibu o „silném ekonomickém portfoliu“, začal samotný Síkela i premiér Fiala rámovat komisařství pro mezinárodní partnerství a zejména program Global Gateway jako příležitost pro české firmy a cestu k posílení evropské ekonomické bezpečnosti.
Tento přístup k portfoliu mezinárodního partnerství ale může být v praxi problematický. Ihned po zveřejnění jmenovací dopisu Síkely se ozvala silná kritika nevládních rozvojových organizací, dle kterých von der Leyen mísí dohromady obchodní zájmy EU, geopolitiku, a snahu omezit migraci a vše prezentuje pod hlavičkou mezinárodní rozvojové spolupráce. Ideální projekt financovaný z peněz Síkelova komisařství by tak měl vybudovat novou infrastrukturu v některé z afrických zemí, zároveň přinést zakázky evropským firmám, omezit vliv Číny v regionu a ideálně ještě zajistit, že díky nové infrastruktuře místní nebudou toužit po migraci do Evropy.
Takto komplikované programy s mnoha vedlejšími motivy jsou ale často neefektivní a podobná kritika se již zvedá i proti vlajkové lodi Síkelova portfolia, tedy programu Global Gateway. Nedávno publikovaná zpráva „Kdo profituje z Global Gateway“ vyhodnotila, že dosavadní fungování programu je netransparentní a neumožnuje dostatečné hodnocení efektivity jednotlivých projektů. Uvedla také, že sám program může mít řadu nežádoucích dopadů v cílových zemích od zvýšení zadlužení po negativní dopady na životní prostředí. Zároveň se objevily případy již realizovaných projektů placených z Global Gateway, v rámci nichž byly financovány indické nebo čínské firmy.
Před Síkelou tudíž bude stát klíčový úkol, a to sice skloubení velmi rozdílných priorit a vyvážení obchodních zájmů s agendou mezinárodního rozvoje. Jeho dosavadní zkušenosti z bankovnictví a Ministerstva průmyslu a obchodu napovídají, že přirozeně blíže bude mít k obchodní a investiční agendě. Další nápovědou k Síkelovu přístupu by mohly být i jeho psané odpovědi na otázky europoslanců, které se dotazovaly mimo jiné i na to, jak Síkela zvýší zatím velmi nízkou transparentnost programu Global Gateway a jak do něj aktivně zapojí cílové země a cílové komunity. Síkelovy psané odpovědi ale zůstaly velmi vágní a o jeho představě o fungování komisařství mnoho neprozradily.
Středeční slyšení bude příležitostí pro evropské poslance vyžádat si od Síkely jasnější stanoviska. Ačkoli se pozornost většiny světa bude zaměřovat na výsledky prezidentských voleb v USA, v Evropském parlamentu půjde o důležitou diskuzi, která ovlivní směřování evropské rozvojové spolupráce na roky dopředu. Přestože se spojení obchodu, geopolitiky a rozvoje zdá lákavé, provedení bývá problematické a často přináší mnoho nežádoucích dopadů na rozvojové země. Jozef Síkela by měl ve středu dokázat, že komplexní dynamice mezinárodního rozvoje rozumí a že je schopen různorodé priority efektivně a transparentně sladit.
Autorkou je Kateřina Velíšková, analytička Asociace pro mezinárodní otázky.
