Článek
Jednotlivé členské státy navíc dosud nesdělily svoje preference ohledně toho, který z časů si přejí do budoucna zachovat, zdali letní, nebo standardní (zimní). Prozatím tedy v EU zůstává zachován režim každoročního střídání.
Proč bylo vůbec střídání času zavedeno a kde všude dodnes funguje?
První zdokumentovaná myšlenka v tomto duchu bývá přičítána americkému státníkovi a přírodovědci Benjaminu Franklinovi. Ten na konci 18. století ironicky poznamenal, že kdyby lidé vstávali a chodili spát dříve, snížila by se tím spotřeba svíček jako zdroje světla.
Prvním místem, kde byl za účelem energetických úspor letní čas skutečně zaveden bylo v roce 1908 kanadské město Port Arthur. Prvními státy byly v roce 1916 tehdejší císařské Německo a Rakousko-Uhersko. Jejich cílem bylo snížení spotřeby energie v podmínkách válečného hospodářství. I když se k nim později přidaly další země, většina z nich po skončení války střídání času opět zrušila.
Letní čas byl poté ze stejných důvodů znovu zaváděn v průběhu druhé světové války a následně v časech energetické krize v 70. letech. Například v tehdejším Československu bylo pravidelné střídání letního a zimního času zavedeno nařízením vlády v roce 1979.
Přehled států se zavedeným letním časem (2013). Zdroj: wikimedia
V poslední době se od střídání času obecně ustupuje a s výjimkou většiny Evropy a Severní Ameriky platí pouze v několika málo státech světa. Důvodem je především omezený efekt tohoto opatření.
Podle metaanalýzy, kterou v roce 2017 zveřejnila trojice výzkumníků z Karlovy univerzity a která byla založena na datech ze 44 dílčích studií, činí průměrný odhad úspory elektřiny ve dnech trvání letního času pouze 0,34 %. Úspory jsou přitom největší v zemích vzdálenějších od rovníku, zatímco v subtropických oblastech se spotřeba energie v souvislosti se zaváděním letního času naopak zvyšuje.
Znázornění celkové úspory energie v době přechodu ze zimního na letní čas a znázornění jednotlivých faktorů, které se na této úspoře podílejí. Zdroj: Enectiva
Jaký je efekt střídání času v České republice?
Podle analýzy, kterou provedla společnost Enectiva, lze v době, kdy dochází ke změně času, sledovat snížení spotřeby energie o přibližně 6 %. Problémem je, že zdaleka největší část tohoto poklesu je podle Enectivy zapříčiněna přirozeným prodlužováním dne v důsledku změny sklonu zemské osy, respektive střídání ročních období. Změna času se podle tohoto modelu podílí na celkových úsporách pouze z cca 5 %. Reálná úspora tedy přibližně odpovídá odhadu výše uvedené metaanalýzy.
Z pohledu úspory energie je střídání času v našich podmínkách prakticky neobhajitelné, neboť jeho efekt je zanedbatelný.
Autor textu: Oldřich Sklenář , analytik Výzkumného centra AMO, kde je členem klimatického týmu.
