Článek
Jarmila Nygrýnová se narodila v Plzni a svou sportovní cestu začala v místním lehkoatletickém oddíle v Blovicích. Už ve 14 letech přešla do TJ Škoda Plzeň, kde se začala formovat jako výjimečná dálkařka. Její talent se projevil brzy – v roce 1970 se v Paříži stala juniorskou mistryní Evropy, což byl první velký krok k její úspěšné kariéře. Největší úspěchy sbírala Nygrýnová na halových mistrovstvích Evropy, kde získala dvě zlaté medaile, tři stříbrné a jednu bronzovou. Na venkovním mistrovství Evropy v Praze v roce 1978 vybojovala bronz s výkonem 669 cm. Kromě toho získala zlato na světové letní univerziádě v Římě a stříbro v Sofii. Třikrát reprezentovala Československo na letních olympijských hrách. V Mnichově 1972 skončila dvanáctá, v Montrealu 1976 a Moskvě 1980 obsadila shodně šestá místa. V Moskvě skočila 683 cm, což by v Montrealu stačilo na zlato, ale v roce 1980 se medaile rozdávaly za skoky přes sedm metrů. Její český rekord 689 cm, dosažený v roce 1982, je dodnes nepřekonán, což svědčí o jejím mimořádném talentu.
Žena s hlavou plnou plánů
Nygrýnová nebyla jen skvělou sportovkyní, ale i vynikající studentkou. Absolvovala pedagogickou fakultu v Plzni, pokračovala ve studiu psychologie a vystudovala také Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Na rozdíl od ostatních sportovců nikdy nežádala o individuální studijní plán. V roce 1980 se provdala za herce a recitátora Alfreda Strejčka, s nímž měla dvě dcery, Lenu a Kristinu, které žijí v Blovicích. Po narození své první dcery Leny (1981) se ještě dokázala vrátit na vrchol své kariéry a v roce 1982 v Praze na stadionu Eden skočila svůj osobní rekord 689 cm, což je dosud platný český rekord.
Po celou dobu své atletické kariéry trénovala pod vedením Konstantina Gemova a to i v době, kdy byla členkou Rudé hvězdy v Praze. V barvách Škody Plzeň v roce 1987 ukončila svou závodní kariéru.
Po odchodu ze závodních drah učila na základní škole, věnovala se trenérství, přednášela na sportovních kempech a zajímala se o alternativní medicínu. Sama praktikovala makrobiotickou stravu a snažila se vést zdravý životní styl – i to z ní dělalo zajímavou osobnost, která inspirovala ostatní. Pracovala jako vedoucí trenérka na osmileté škole se sportovním zaměřením v Plzni – Doubravce. Po roce 1990 se živila jako překladatelka a nákupčí ve firmě Škoda Plzeň v Blovicích. Věnovala se také alternativní medicíně a makrobiotické stravě. V roce 1991 vydala svoji knihu s názvem Jíme celky v makrobiotickém talíři.
Stín dopingu a tragická úmrtí
Kariéru Jarmily Nygrýnové provázela podezření z dopingu. V éře socialistického Československa, kdy byl sport silným nástrojem politické propagandy, užívání „podpůrných prostředků“ stalo v některých sportech normou. Bývalý vzpěračský reprezentant Jan Helebrant v roce 2023 pro deník Sport prohlásil: „Vím bezpečně, že dopovala. Bylo to vidět na její fyziognomii. To je jasné.“ Podobně se vyjádřil Michal Polák z Antidopingového výboru, který Nygrýnovou uvedl jako příklad sportovce, jehož předčasná smrt na rakovinu může být spojena s užíváním anabolických steroidů. Nygrýnová není jediným případem. V československé atletice se objevují další tragické příběhy sportovců, kteří zemřeli předčasně, často na rakovinu, což vyvolává spekulace o následcích dopingu. Například Hana Trejbalová, talentovaná atletka, zemřela v roce 1966 ve věku 18 let na vzácné nádorové onemocnění. Její kamarádka Julie Luhanová vzpomínala, že Trejbalová náhle výkonnostně vynikla, což vyvolalo otázky o možné podpoře zakázanými látkami. Podobný osud potkal Jiřinu Špačkovou, která zemřela v roce 1972 ve věku 24 let, či dálkaře Jaroslava Brože, jenž podlehl rakovině varlat v roce 1974 ve věku 24 let. Dalšími příklady jsou koulař Jiří Skobla, mistr Evropy, který zemřel v 48 letech, a diskař Jiří Žemba, u něhož se rovněž spekuluje o dopingu jako příčině předčasného úmrtí. Tyto případy spojuje nejen tragický konec, ale také jméno sportovního lékaře, doktora Bradny, který podle svědectví některým atletům předepisoval „podpůrné léky“. Vlasta Vacková, další atletka, vzpomínala, jak její matka léky od doktora Bradny vyhodila, protože měla podezření, že nejsou v pořádku. Tyto příběhy naznačují, že doping byl v tehdejším Československu systematicky organizován, což mělo devastující dopady na zdraví sportovců.
Braní anabolických steroidů se pravděpodobně podepsalo i na zdraví Jarmily Nygrýnové. Zemřela 5. ledna 1999 v Plzni po dlouhém boji s onkologickým onemocnění, ve věku pouhých 45 let.
Přesto stále zůstává držitelkou českého u rekordu, a ocenění „Sportovní hvězda 20. století“, které jí in memoriam udělila Plzeňská sportovní unie spolu s městem Plzeň.
Jarmila Nygrýnová-Strejčková byla jednou z nejtalentovanějších československých atletek, jejíž kariéra je důkazem mimořádného odhodlání a schopností. Její předčasný odchod, stejné jako nečekaná smrtelná onemocnění dalších sportovců dokazují, že honba za medailemi měla někdy příliš vysokou cenu. I přes tyto kontroverze zůstává Jarmila Nygrýnová-Strejčková inspirací pro budoucí generace, ale zároveň varováním před neetickými praktikami ve sportu.
Zdroje:
