Hlavní obsah
Lidé a společnost

Výbuch na palubě letadla přežila jen letuška. Kdo nastražil bombu zjistili novináři po 52 letech

Foto: Palickap, Creative Commons, CC BY 3.0,

Pomník v Srbské Kamenici

Mrazivý lednový podvečer roku 1972. Nad severními Čechami přelétá pravidelná linka ze Stockholmu přes Kodaň do Záhřebu a Bělehradu. Na palubě je pouhých 28 lidí. Let probíhá zcela rutinně, dokud nevybuchne nálož v předním zavazadlovém prostoru.

Článek

Letadlo startovalo z Kodaně v 15:20 SEČ. Poslední radiový kontakt s posádkou proběhl v 16:01, kdy kapitán Ludvik Razdrih potvrdil přelet hraničního bodu Hermsdorf a přelaďování na pražskou kontrolu. V tu chvíli už ale černé skříňky přestaly zapisovat – palubní síť byla přerušena explozí. Československá vyšetřovací komise pod vedením Stanislava Krebse jednoznačně prokázala, že příčinou byl výbuch amatérsky vyrobené bomby v kufru v předním zavazadlovém prostoru. Nálož obsahovala průmyslovou trhavinu na bázi TNT a dusičnanu amonného, spouštěcím mechanismem byl budík bez ručiček. Kufr si nechal odbavit neznámý cestující pod falešným jménem, který do letadla nenastoupil. K útoku se krátce po nehodě přihlásila chorvatská extremistická organizace Ustaša. Ačkoli oficiálně nikdy nebyl nikdo odsouzen, švédští investigativní novináři v letech 2022–2023 na základě svědectví bývalých členů Chorvatského revolučního bratrstva označili za hlavního organizátora Josipa Seniće, vůdce evropské buňky. Senić byl už dva měsíce po atentátu nalezen mrtvý v německém Wieslochu s podříznutým hrdlem a dvěma ranami v hlavě. Pravděpodobně ho zlikvidovala jugoslávská tajná služba.

Vesna Vulovičová – zázrak, který vešel do Guinnessovy knihy

Vesna se v okamžiku exploze se nacházela v zadní kuchyňce. Zatímco přední a střední část trupu se rozpadly a 19 lidí vypadlo ještě ve vzduchu, zadní část trupu s ocasem a pravým motorem dopadla na zalesněný svah nad Bynoveckým potokem u Srbské Kamenice. Lesník Bruno Henke a další místní ji našli za soumraku – zaklíněnou pod převráceným cateringovým vozíkem, přikrytou tělem kolegyně, s těžkými zraněními. První dny strávila v kómatu v nemocnici v České Kamenici, pak ji převezli do vojenské nemocnice v pražských Střešovicích a začátkem března do Bělehradu. Měla zlomenou spodinu lebeční, otok mozku, zlomené dva obratle, bérec, předloktí, žebra, pohmožděná játra, ledviny a spoustu tržných ran.

Byla to náhoda, že letěla

Původně měla ten den letět jiná Vesna, ale kdosi v dispečinku to spletl a směnu na trase Stockholm-Kodaň-Záhřeb-Bělehrad dostala ona. K letu se měla připojit v Kodani. Představa, že tam stráví půl dne prohlídkou památek a noc pak v hotelu Sheraton, ji těšila. Poslední věc, kterou si pamatovala bylo to, jak v Kodani nastupuje zadními dveřmi do letadla a vidí několik žen, které uvnitř uklízejí. Nevzpomínala si ani, co se dělo následující týdny. První, co si vybavuje, jsou její rodiče, jak se k ní v nemocnici sklánějí. Jenže to bylo až měsíc po tragédii.

Co dvaadvacetileté Vulovičové při pádu z výšky 10 160 metrů zachránilo život, o tom se jen spekuluje. Zřejmě byla ve chvíli výbuchu v zadní části letadla, snad v kuchyňce. Exploze za ní možná přibouchla dveře, proto ji podtlak nevytáhl ven. Při pádu se letadlo rozlomilo na dvě půlky a ta její dopadla na prudký svah, po kterém sklouzla dolů. To náraz zmírnilo. Lékaře překvapilo, že jí dekomprese neroztrhla srdce, ale zdůvodnili to jejím nízkým krevním tlakem. Ona sama vtipkovala, že bez spousty kafe nevydrží a letuškou vlastně nikdy neměla být.

Vesna se zotavila natolik, že znovu chodila, i když s následky nehody se potýkala až do smrti, 23. prosince 2016. Bylo jí pouhých v 66 let. V roce 1985 jí Paul McCartney osobně předal certifikát Guinnessovy knihy rekordů za přežití pádu z 10 160 metrů bez padáku.

Konspirační teorie, která se nikdy nepotvrdila

V roce 2009 přinesla německá veřejnoprávní stanice ARD senzační tvrzení, že letadlo možná omylem sestřelila československá protivzdušná obrana, která si stroj spletla s hrozbou při přeletu letadla s východoněmeckým vůdcem Erichem Honeckerem. Tvrdila, že se vyšetřovatelé snažili zakrýt, že prý letadlo spadlo nikoli z desetikilometrové, nýbrž ani ne kilometrové výšky. Redaktoři, kteří přišli s tvrzením, o němž uvádějí, že se opírá o záznamy tajných služeb, argumentovali hlavně tím, že těla obětí, rozptyl trosek a to, že jedna osoba na palubě přežila, neodpovídalo zřícení z deseti kilometrů. „Letadlo se rozpadlo několik set metrů nad Srbskou Kamenicí. Průběh této nehody byl úplně jiný a takzvaný zázrak je výmysl,“ prohlásil tehdy redaktor ARD Peter Hornung Andersen. Československé a jugoslávské tajné služby údajně vše ututlaly a „zázrak“ přežití vytvořily jako záminku. Tato verze však byla českými leteckými historiky, vojenskými experty i analýzou původních záznamů černých skříněk otevíraných v Nizozemsku za přítomnosti západních odborníků jednoznačně vyvrácena – rozptyl trosek na desítkách kilometrů čtverečních i konec záznamu v 10 km prostě nelze zfalšovat. Zůstala tak jen ukázkou, jak silně může v době studené války a utajovaných archivů fungovat konspirační příběh.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz