Článek
O čtvrt roku později se v centru Karlových Varů objevila skupina dětí, které přežily peklo beslanské školy. Na první pohled působily jako běžná parta – procházely se kolonádou, smály se a hrály si. Jenže jejich klid a neobvyklá kázeň prozrazovaly něco jiného. Najednou nevíte, na co se smíte zeptat a co raději nechat být. Jako novinář musíte klást otázky, uzávěrka nečeká, a tak se nejdřív obracíte na dospělé. I když se usmívají, v očích jim zůstává smutek a strach, který je bude provázet po zbytek života.
Beslan nebyl náhodnou volbou. Severní Kavkaz na přelomu tisíciletí ovládl konflikt mezi ruskou vládou a čečenskými separatisty. Radikální vůdce Šamil Basajev měl za sebou sérii krvavých útoků – atentát na prezidenta Achmata Kadyrova, přepadení města Nazraň, odpálení dvou civilních letadel i bombu v moskevském metru. Útok na základní školu v Beslanu zapadal do jeho strategie zastrašit civilní obyvatelstvo a šokovat svět. První školní den byl pro něj ideální příležitostí. V budově se nacházely stovky dětí a jejich rodičů.
Obsazení školy
Ráno 1. září vjela na školní dvůr ukradená policejní dodávka a nákladní vůz s asi třicítkou ozbrojenců. Někteří lidé si zpočátku mysleli, že jde o cvičení. Iluze se ale rychle rozplynula. Teroristé zahájili střelbu do vzduchu, nahnali děti, rodiče i učitele do tělocvičny a začali instalovat výbušniny. Několik desítek lidí dokázalo utéct, ale přes 1100 rukojmích zůstalo uvězněných v objektu. Útočníci postupovali brutálně: zabavili mobily, zakázali jídlo i vodu a přinutili všechny mluvit výhradně rusky. Když se otec Ruslan Betrozov pokusil uklidnit ostatní překladem do osetštiny, zastřelili ho. Potenciálně nebezpečné muže teroristé odvedli do jiné místnosti, kde se odpálila sebevražedná atentátnice. Zabila několik rukojmích i spolubojovníků.
Pat a zoufalství
Druhý den nepřinesl skoro žádnou naději. Vyjednávání přimělo útočníky propustit jen 26 žen a malých dětí. Starší musely zůstat. V tělocvičně mezitím panovalo peklo. Žízeň, horko a strach lámaly lidské síly. Děti kolabovaly, někteří lidé zoufale pili vlastní moč nebo žvýkali listy rostlin. Nervózní a vyčerpaní ozbrojenci stále častěji vyhrožovali střelbou.
Krvavý chaos
Třetí den kolem jedné hodiny odpolední otřásl tělocvičnou výbuch. O chvíli později následovala další exploze a střecha se zřítila, pohřbila pod sebou zhruba 160 lidí. Dodnes není jasné, co explozi způsobilo – oficiální verze obviňuje teroristy, svědci i nezávislí vyšetřovatelé ale tvrdí, že ji mohly vyvolat granáty ruských jednotek. Po výbuchu se strhla střelba. Teroristé začali pálit i na zdravotníky, kteří přijeli odvézt mrtvé. Někteří rukojmí využili chaosu a utekli. Ruské speciální jednotky za podpory tanků, obrněnců a vrtulníků zahájily útok. Boj se proměnil v krvavou řež. Těžké zbraně zvýšily počet obětí, zatímco teroristé využívali rukojmí jako lidské štíty. Po dvou hodinách vojáci ovládli většinu budovy. Několik útočníků však uniklo. Jednoho z nich dav na místě lynčoval. Celkem zemřelo 31 teroristů, jednoho soud poslal na doživotí.
Zotavení v Karlových Varech
Po tragédii se svět snažil poskytnout dětem aspoň špetku úlevy. V prosinci 2004 přiletělo do Karlových Varů 43 beslanských dětí s doprovodem rodičů. Česká vláda financovala jejich pobyt v sanatoriu Mánes, který stál zhruba dva miliony korun. Program zahrnoval koupele, masáže, psychoterapii i hipoterapii. Děti navštěvovaly divadla, hrady, učily se lyžovat a poznávaly české vánoční zvyky. Pod stromečkem našlo každé z nich malý dárek. Pobyt ale provázely i spory. O děti soupeřilo sanatorium Mánes se soukromým Kriváněm, za nímž stál ruský podnikatel Isaj Novotný. Napětí nakonec ustalo a děti zůstaly v Mánesu, kde našly klid a péči.
Pravda pod pokličkou
Beslanský masakr vyvolal otázky, na které Rusko nikdy nedalo jasnou odpověď. Podle oficiální verze exploze způsobili teroristé, organizace Hlas Beslanu vedená Ellou Kesajevovou ale ukazuje na pochybení úřadů. Evropský soud pro lidská práva v roce 2017 konstatoval, že ruské bezpečnostní složky měly informace o chystaném útoku, přesto nepřijaly dostatečná opatření. Kritici poukazují také na chaotický zásah, při němž těžké zbraně zvýšily počet obětí. Kesajevová dokonce tvrdí, že část útočníků mohla získat svobodu díky tajným službám a že kontrolní stanoviště kolem školy někdo záměrně vyklidil.
Ať už je pravda jakákoliv, nikdo z odpovědných nezaplatil za fatální chyby. Policejní velitelé sice stanuli před soudem, ale amnestie jim zajistila hodnosti i výsluhy. Rusko vyplatilo rodinám obětí odškodné ve výši 80 milionů korun, přesto zůstává spousta otázek bez odpovědi.
Masakr v Beslanu změnil celé Rusko. Prezident Vladimir Putin využil tragédii k posílení své moci – zrušil přímé volby gubernátorů (později je částečně obnovil), zpřísnil dohled nad médii i bezpečnostními složkami. Pro obyvatele Severního Kavkazu se Beslan stal symbolem nedůvěry k vládě a nedořešené bolesti. Organizace Hlas Beslanu dál bojuje za spravedlnost a připomíná, že mýtus o „hrdinných záchranářích“ zakrývá i zásadní selhání státu.
Zdroje:
