Článek
Představte si, že dnes přijdete na dolní Manhattan a řeknete: „Tohle všechno je moje.“ Přesně to mohl v 17. století prohlásit rodák ze středočeského Mšena, Augustin Heřman. Jeho životní start přitom nebyl zrovna růžový. Jako syn evangelického kněze musel po bitvě na Bílé hoře s rodinou prchnout z vlasti před náboženským pronásledováním. Útočiště našli v tehdejším Amsterdamu – v pulzujícím srdci světového obchodu.
Mladý Augustin ale nebyl žádný ustrašený uprchlík. Byl to dravý, ambiciózní mladík s neuvěřitelným talentem na jazyky a kreslení. Když mu bylo třiadvacet, sbalil si kufry a vyrazil za oceán do Nového světa. V tehdejším Novém Amsterodamu (dnešní New York) se rychle zorientoval a začal obchodovat s kožešinami, tabákem a indigem, a než se kdokoli nadál, stal se jedním z nejbohatších měšťanů. Vlastnil pozemky v dnešním New Jersey i v horním New Yorku a stal se pravou rukou guvernéra. První spolehlivý zápis ho zastihl v Americe v červnu 1644: jako zástupce amsterdamské firmy Pieter Gabry & synové potvrzuje příjem 2622 guilderů od Willema Kiefta, tehdejšího guvernéra provincie Nové Nizozemí.
La Grace: Kráska, nebo děvka?
Heřman nebyl jen „kravaťák“ tehdejší doby. V jeho žilách kolovala krev dobrodruha. Společně s kapitánem Blauveltem si pořídil fregatu jménem La Grace (v překladu „Půvabná“ či „Milost“). Stačilo ale prohodit dvě písmena a z lodi byla „La Garce“ neboli „Děvka“. Heřman písmena měnil podle potřeby: jako seriózní obchodník plul na ladné La Grace, jako pirát na divoké La Garce. S oficiálním posvěcením guvernéra přepadal lodi nepřátelských mocností, zejména Španělů. Pro Heřmana to nebyl jen byznys, ale i sladká pomsta. Pálit lodi katolických Habsburků, kteří ho vyhnali z domova, mu přinášelo nepochybně velké zadostiučinění. Z kořisti v podobě vína, cukru a ebenu si pak doma na Manhattanu žil jako král.
Drsný pád a úprk ve stylu Horymíra
Jenže ani v 17. století netrvala sláva věčně. Heřman se nepohodl s guvernérem Petrem Stuyvesantem, kterého přezdívali „Tvrdohlavý Péťa“. Stuyvesant byl puritánský suchar, zakazoval i lidové zábavy a Heřman mu se svou bohémskou náturou lezl krkem. Heřmanova obchodní říše potřebovala úvěry, lodě, kapitál a politické krytí. Když zemřel jeden z jeho podporovatelů a věřitelé začali tlačit na splacení dluhů, Heřman narazil. Guvernér Stuyvesant, s nímž se už dříve dostal do sporů, mu prý situaci nijak neusnadnil. Někdejší pán obchodních skladů a radní kolonie skončil na hraně bankrotu a na čas i ve vězení pro dlužníky.
Tady začíná jedna z nejšťavnatějších legend: Aby se dostal na svobodu, předstíral Augustin šílenství. Do vězeňského dvora si nechal přivést svého věrného bílého oře. Ve chvíli nepozornosti stráží na koně vyskočil a v čistém „šemíkovském“ stylu přeskočil hradby pevnosti a zmizel v lesích. Kůň prý skok nepřežil, ale Heřman byl volný a připravený na svůj největší životní kšeft.
Mapa, která změnila dějiny
Heřman věděl, že se do New Yorku jen tak nevrátí. Nabídl tedy své služby anglickému lordu Baltimorovi v sousedním Marylandu. Hranice mezi koloniemi byly tehdy v naprostém chaosu. Augustin, geniální kartograf, mu nabídl, že vytvoří mapu, jakou svět neviděl.
Deset let projížděl divočinou, měřil každou zátoku a zakresloval každý kopec. Výsledek byl tak dokonalý, že se podle jeho mapy lidé orientovali dalších 200 let! Na okraj mapy hrdě přidal svůj portrét a nápis: „Augustine Herrman Bohemian“. Nikdy nezapomněl, odkud přišel. Za odměnu dostal čtyři tisíce akrů půdy v zálivu Chesapeake.
Pán na Českém panství a hořký konec
Na svých nových pozemcích založil Bohemia Manor neboli České panství. Snil o tom, že sem přivede tisíce českých exulantů a vytvoří kolonii „Nova Bohemia“. Jenže časem se ukázalo, že čeští protestanti už se v Evropě usadili a do neznámé Ameriky se jim nechtělo. Z chlapce z exulantské rodiny se stal pán obrovského majetku. Vozil se v kočáru, zakládal sady a vinice, pořádal lovy a vystupoval jako aristokrat. Jenže jeho osobní život tak idylický nebyl. První žena Jannetje, s níž měl pět dětí, zemřela. Druhé manželství s Mary Catherine Wardovou mu ale štěstí nepřineslo. Děti odcházely z domu, rodinné vztahy se komplikovaly a do jeho života vstoupila i sekta labadistů, která mu nakonec připravila další majetkové potíže.
Stárnoucí Heřman přesto snil dál. Chtěl, aby jeho rod nesl jméno Augustine, aby Bohemia Manor zůstalo nezcizitelným panstvím a aby se české jméno v Americe udrželo navždy. V závěti žádal, aby byl pohřben vedle své milované první ženy a aby na jeho hrobě stálo, že byl zakladatelem Bohemia Manor.
Zemřel roku 1686 jako bohatý muž, diplomat, kartograf, obchodník a bývalý korzár. Ne jako zbojník s páskou přes oko, ale jako člověk, který dokonale využil brutální pravidla své doby. Jeho potomci se o majetek soudili, mužská linie rodu vymřela a panství se nakonec rozpadlo. Hrob se ztratil. Kámen z něj byl poničen. Legenda však přežila.
Dnes po tomto českém pirátovi v Americe zůstaly názvy jako Bohemia River nebo dálnice Augustine Herman Highway. Zatímco v Marylandu ho znají školáci, u nás doma na něj dějepis tak trochu zapomněl.
Zdroje
