Článek
Kulínský vyrůstal v hudebním prostředí, jeho rodiče Blanka a Bohumil Kulínští založili v roce 1973 světově uznávaný sbor Bambini di Praga. V osmnácti letech převzal jeho vedení a zároveň studoval dirigování na Pražské konzervatoři a později na JAMU v Brně. Vedle sboru dirigoval přední orchestry, například Symfonický orchestr FOK, Komorní filharmonii Pardubice či Orchestr Národního divadla, kde byl v letech 1997–2002 šéfdirigentem. Jeho talent ho zavedl i do zahraničí – hostoval v Japonsku či u Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu.
Osobní život a první náznaky problémů
Kulínského soukromí bylo úzce spjato se sborem. První manželku Margitu, sboristku, si vzal po vztahu, který začal, když jí bylo čtrnáct let. Manželství skončilo poté, co Margita zjistila, že Kulínský zneužil její mladší sestru. Sbor navštěvovala od svých 11 let, s Kulínským začala chodit, když jí bylo 14,5 roku.
„Považovala jsem to za vážnou známost, v osmnácti letech jsem se k němu nastěhovala a později jsme se vzali,“ uvedla u soudu. V září 1995 se dozvěděla, že Kulínský zneužil její sestru, když jí bylo 12 let, a později s ní také souložil. „Nedokázala jsem pochopit, že člověk, se kterým žiju a plánuju budoucnost, je schopen něco takového udělat,“ řekla Losová. Žena o několik let později o zneužívání řekla svému druhému muži, který se rozhodl podat trestní oznámení na policii. Až poté se dozvěděla o dalších případech zneužívání členek sboru. Druhou ženou se stala Linda Vágnerová, rovněž bývalá sboristka, s níž měl vztah od jejích šestnácti let; rozvedli se v roce 2006.
Trestní stíhání: Od zatčení k rozsudku
Skutečný zlom nastal 25. listopadu 2004, kdy byl Kulínský zatčen kvůli podezření z pohlavního zneužívání nezletilých sboristek. Vyšetřování odhalilo 49 případů sahajících od roku 1984 až do roku 2004. Obvinění zahrnovala osahávání, psychický nátlak a v některých případech i soulože, ke kterým docházelo na soustředěních a zájezdech. „Měla jsem z něj strach,“ vypověděla Jarmila F., sestra jeho první ženy, kterou zneužíval od dvanácti let. Další svědkyně líčily manipulaci – odmítnutí Kulínského návrhů vedlo k jeho nepřízni či kritice jejich zpěvu.
Proces byl komplikovaný. Kulínský strávil 219 dní ve vazbě do července 2005. Krajský soud v Hradci Králové ho dvakrát osvobodil (2006 a 2007), ale Vrchní soud v Praze rozsudky vždy zrušil kvůli procesním pochybením a nedostatečnému posouzení důkazů. Případ 47 dalších obětí byl kvůli průtahům oddělen, později sloučen zpět. Hlavní líčení začalo v říjnu 2007. Státní zástupce žádal 8,5 roku vězení, obhajoba v čele s Tomášem Sokolem vinu popírala. V dubnu 2008 Kulínský dostal tříletý podmíněný trest za zneužití 23 dívek a útisk 19, ale po odvolání obou stran odvolací soud v lednu 2009 trest zpřísnil na 5,5 roku vězení. Součástí rozsudku byl i desetiletý zákaz pedagogické činnosti.
Spekulace se vedly i o roli jeho matky Blanky, spoluzakladatelky sboru. Některé svědkyně tvrdily, že o zneužívání věděla – například měla dívky posílat na Kulínského pokoj. Důkazy však nestačily k jejímu obvinění, a Blanka vše popřela: „Byla jsem v šoku z výpovědí.“
Život po propuštění: Snaha o nový začátek
Kulínský nastoupil do vězení v dubnu 2009 a po odpykání poloviny trestu byl 21. června 2011 podmínečně propuštěn. Ve vězení údajně plánoval založit pěvecký sbor, což se ale nepodařilo. Po návratu do civilního života čelil realitě. Hudební svět mu zavřel dveře. Týden po propuštění Bambini di Praga, tehdy pod vedením jeho matky, ukončili činnost. Důvodem byl pravděpodobně pokles zájmu o sbor kvůli aféře.
Kulínský se snažil přizpůsobit. Krátce působil jako druhý sbormistr Pražského filharmonického sboru a archivář partitur v Pražské komorní filharmonii, ale kontakt se sboristkami měl zakázán. V roce 2007 opustil hudební prostředí a začal pracovat jako asistent kamery pro dokumentaristky Olgu Špátovou, se kterou měl krátký vztah, a Olgu Sommerovou. Později se živil jako řidič taxislužby pro firmu Sedop. V březnu 2008 vydal knihu vzpomínek Volný pád, kde reflektoval své stíhání a zveřejnil dopisy z vazby – pokus o vysvětlení či obhajobu, který ale veřejnost příliš nepřesvědčil.
Jeho život po vězení byl skromný a osamělý. Kulínský se stáhl z veřejnosti, příležitostná zaměstnání mu zajišťovala obživu, ale na někdejší slávu nenavázal. V roce 2018, ve věku 59 let, zemřel na akutní selhání ledvin.
Světoznámý dětský sbor Bambini di Praga defíinitivně ukončil činnost 28. června 2011 koncertem v pražské Měšťanské besedě. Ve své době patřil ke špičkovým tělesům sborového umění, spolupracoval s předními českými orchestry, koncertoval v celkem 22 zemích celého světa.
Zdroje:
