Článek
Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí v Mostě na místě, kde už v polovině 13. století vyrostla raně gotická bazilika. Když ji v roce 1515 zničil požár, město se rozhodlo postavit nový chrám, který by ztělesňoval jeho hrdost a víru. Pod vedením Jakuba Heilmanna ze Schweinfurtu, žáka proslulého Benedikta Rieda, vzniklo v letech 1517–1550 velkolepé trojlodní halové trojlodí s vtaženými opěráky, pětibokým presbytářem a renesančními portály. Financování zajistila veřejná sbírka, povolená papežem Lvem X. a králi Ludvíkem Jagellonským a Zikmundem I., která vynesla přes 12 000 kop grošů. Kostel se stal symbolem Mostu. V 60. letech 20. století odhalil geologický průzkum ložisko 2 milionů tun hnědého uhlí, které leželo pod starým Mostem. V éře socialistického průmyslu byla těžba prioritou, a tak bylo rozhodnuto o demolici většiny města, včetně 70 okolních vesnic. Historické jádro Mostu, srovnatelné s Českým Krumlovem, mělo zmizet. Jen jediná památka měla být zachována – gotický kostel, jehož jedinečnost si památkáři nenechali vzít. Usnesení vlády z roku 1964 nařídilo jeho záchranu, ale jak přesunout 12 000 tun kamene, aniž by se rozpadl?
Jedenáct variant a jediné řešení
Komise pod vedením Stanislava Bechyně a později Aloise Myslivce zvažovala 11 možností, jak kostel zachránit. Některé zněly jako sci-fi: ponechat kostel na uhelném pilíři uprostřed lomu, postavit ho na železobetonový rám, nebo ho rozebírat kámen po kameni a znovu složit. Většina variant však byla buď technicky neproveditelná nebo by znamenala ztrátu historické hodnoty. Nakonec zvítězila nejodvážnější myšlenka: přesunout kostel jako celek o 841 metrů na nové místo poblíž gotického kostela sv. Ducha a barokního špitálu. Rozhodnutí nebylo jednoduché. Trasa přesunu vedla přes zasypaný důl Boží požehnání, a nové stanoviště leželo na místě bývalého dolu Richard, který musel být nejprve zasypán. Přesun byl navíc finančně náročný – stál tehdy astronomických 150 milionů korun
Přípravy jako z jiného světa
Přípravy na přesun trvaly několik let a připomínaly trénink na vesmírnou misi. Nejprve proběhl detailní stavebně-historický a geologický průzkum, který odhalil složitosti terénu i stavebních materiálů kostela. Barokní oltář, varhany a další součásti interiéru putovaly do depozitáře. Klenby kostela zpevnili technici epoxidovou pryskyřicí, což předtím otestovali na menším kostele v Mostě. Věž rozebrali, aby neohrozila stabilitu při transportu. Celý kostel pak sevřela ocelovou příhradovou konstrukcí a obvodovým betonovým věncem, které rozložily váhu 12 000 tun na 53 hydraulických vozíků vyrobených Škodou Plzeň. Kolejová dráha, dlouhá 160 metrů, byla navržena tak, aby vyrovnávala nerovnosti terénu a obloukový tvar trasy. Vozíky propojily kulové klouby a řídil je počítače Hewlett-Packard se softwarem od Jiřího Součka, českého inženýra, který dokonce některé snímače vyrobil doma v garáži. Velín, umístěný přímo v kostele, monitoroval pohyb pomocí elektromagnetických čidel, která sledovala každý milimetr posunu.
Cesta za záchranou
Dne 15. září 1975 začalo zdvihání kostela. Původní základy byly odděleny od zdiva vložením plechů a železobetonového pásu, který umožnil naložení na vozíky. Samotný přesun odstartoval 30. září v 11:50. Kostel se pohyboval po obloukové dráze se sklonem 12,3 promile rychlostí 1,2 až 3,2 cm za minutu – pomaleji než kráčející člověk. Celá operace trvala 27 dní, do 27. října 1975, kdy kostel dorazil na nové místo. Ne vše šlo hladce. Hned na začátku se kostel po kolejích rozjel až desetkrát rychleji, než měl a začal se houpat. Posádka velínu, vybavená vodováhami a čidly, však rychle zareagovala a stabilizovala ho. Oblouková dráha způsobila otočení kostela, takže jeho oltář, tradičně směřující na východ, nyní míří na jih. Tato změna vyžadovala při vysvěcení církevní výjimku.
Nový začátek
Po přesunu čekal kostel nový začátek. Na dvoupatrových základech, které zajistily stabilitu, byla znovu postavena věž a obnovena střecha. Interiér prošel restaurováním, při němž byla vytvořena expozice severočeského gotického a renesančního umění, obohacená o fresky z Kopist. Kostel byl slavnostně otevřen 4. listopadu 1988 a vysvěcen v červnu 1993. Od roku 2010 je národní kulturní památkou a láká tisíce návštěvníků, které fascinuje nejen jeho architektura, ale i příběh jeho záchrany. Přesun kostela je zapsán do Guinnessovy knihy rekordů jako přeprava nejtěžšího předmětu po kolejích. Koleje, po nichž putoval, jsou dnes vystaveny v parku u jezera Most. Když navštívíte Most, nezapomeňte si prohlédnout tento chrám – stojí nejen jako svědectví gotického umění, ale i jako symbol lidské vynalézavosti.
Zdroje:
