Článek
Únos Michala Kováče mladšího je neodmyslitelně spojen s érou autoritářského premiéra Vladimíra Mečiara. Prezident Michal Kováč, původně Mečiarův spojenec, se po svém zvolení v roce 1993 stal jeho hlavním politickým oponentem. Kováč kritizoval Mečiarovu vládu za korupci a odklon od demokratických principů, což vedlo k eskalaci napětí mezi prezidentem a premiérem. Pravděpodobným cílem únosu bylo donutit prezidenta Kováče k rezignaci, aby Mečiarova vláda získala větší kontrolu nad politickým prostředím. Michal Kováč mladší se stal obětí kvůli svému spojení s kauzou Technopol, v níž byl v Německu obviněn z podílu na podvodu přesahujícím dva miliony dolarů. Na základě tohoto obvinění vydal Interpol v roce 1994 mezinárodní zatykač. Ačkoliv se později ukázalo, že důkazy proti Kováčovi mladšímu byly nedostatečné, tato kauza poskytla záminku pro únos.
Brutální akce s politickým podtextem
Dne 31. srpna 1995 neznámí pachatelé, podle pozdějšího vyšetřování příslušníci Slovenské informační služby, zastavili auto Michala Kováče mladšího nedaleko Svätého Jura u Bratislavy. Osm mužů ho vytáhlo z vozu, nasadilo mu masku a omráčilo ho elektrickými šoky. Pak do něj násilím nalili láhev whisky. Následně ho únosci převezli přes hranice do rakouského Hainburgu, kde ho nechali v bezvědomí v jeho mercedesu před policejní stanicí. Anonymní telefonát ze Slovenska upozornil rakouskou policii na přítomnost osoby hledané mezinárodním zatykačem. Kováče mladšího rakouské úřady zadržely, převezly do nemocnice a později do vyšetřovací vazby ve Vídni kvůli zatykači Interpolu. Rakouská justice však Kováče mladšího nevydala a v říjnu 1995 ho propustila na kauci. V únoru 1996 mu soud ve Vídni umožnil mu návrat na Slovensko. V roce 2000 německý soud kauzu Technopol definitivně uzavřel s tím, že pro odsouzení Kováče mladšího neexistují důkazy.
Zapojení Slovenské informační služby a amnestie Vladimíra Mečiara
Vyšetřování ukázalo na přímou angažovanost Slovenské informační služby pod vedením Ivana Lexy, blízkého Mečiarova spojence. Klíčovou roli sehrála výpověď bývalého agenta Oskara Fegyverese, který odhalil pozadí únosu. Kvůli své výpovědi se musel skrývat v zahraničí a dodnes žije mimo Slovensko, údajně v Česku. S kauzou je spojena i tragická smrt Róberta Remiáše, policejního důstojníka a Fegyveresova přítele, který zahynul v dubnu 1996 při výbuchu svého auta. Tento čin, pravděpodobně vražda, zůstává nevyřešený. Vyšetřování únosu odpovědné úřad opakovaně mařily. Vyšetřovatelé Jaroslav Šimunič a Peter Vačok byli z případu odvoláni a v roce 1996 byl spis uzavřen pro nedostatek důkazů. Klíčovou překážkou spravedlnosti se staly amnestie, které Vladimír Mečiar udělil 3. března a 7. července 1998, když jako premiér zastupoval prezidenta. Tyto amnestie zastavily trestní stíhání všech osob spojených s únosem. I přes pokusy nové vlády Mikuláše Dzurindy v roce 1998 částečně zrušit tyto amnestie, Ústavní soud Slovenské republiky v roce 1999 rozhodl, že amnestie nelze zrušit ani změnit. V roce 2002 Nejvyšší soud SR potvrdil, že případ podléhá Mečiarovým amnestiím, čímž bylo trestní stíhání definitivně zastaveno.
Zrušení amnestií a naděje na spravedlnost
Po letech politických diskusí a veřejného tlaku se v roce 2017 podařilo slovenskému parlamentu po změně ústavy zrušit Mečiarovy amnestie. O čtyři roky později rozhodl soudní dvůr Evropské unie, že
slovenská justice může vydat evropský zatykač na jednoho z obžalovaných Ve svém verdiktu konstatoval, že nové stíhání osob, je možné, protože soud nikdy nerozhodl o jejich trestní odpovědnosti. Tento krok otevřel cestu k obnovení vyšetřování, soudní procesy se ale od té doby prakticky nepohnuly.
Odraz v kultuře
Únos Michala Kováče mladšího zanechal hlubokou stopu ve slovenské společnosti. Kauza byla zpracována v knize Dominika Dána Popel všechny zarovná (2005) a ve filmech, jako je Únos (2017) od Mariany Čengel Solčanské či dokumenty Mečiar (2017) od Terezy Nvotové a Skutok sa stal (2019) od Barbory Berezňákové. Tato umělecká zpracování připomínají temné období 90. let, kdy se Slovensko potýkalo s politickým násilím a zneužíváním moci. Fakta o případu pak zveřejnila novinářka Luba Lesná v knize Únos prezidentovho syna alebo Krátke dejiny tajnej služby.
Kontroverzní aktéři a jejich proměna
Kauza odhalila rozporuplné role některých aktérů. Podnikatel Marián Kočner, v 90. letech obchodní partner Kováče mladšího, se později proslavil jako klíčová postava korupční sítě a je obžalován z objednání vraždy novináře Jána Kuciaka. Podobně novinář Peter Tóth, který původně odhaloval pozadí únosu, se později ukázal jako agent SIS a Kočnerův spolupracovník. Únos Michala Kováče mladšího tak zůstává jedním z nejtemnějších momentů moderní slovenské historie.
