Článek
Regina Kučerová bydlela v přízemním bytě 1+1 v ulici Novákových v pražské Libni, který zdědila po své babičce. Babička zde žila od roku 1964, a když bylo Regině osmnáct, přihlásila se k ní a pomáhala jí s domácností. Podle zákona měla Regina právo byt po babiččině smrti užívat, což ale nesl těžce nový majitel domu, Zdeněk Bruthans, který nemovitost koupil v roce 1992. Bruthans chtěl byt využít jinak, pravděpodobně pro kancelář své počítačové firmy a regulované nájemné 1 500 Kč, které Regina platila, bylo proti tržnímu nájmu ve výši 5 000 Kč pro něj nepřijatelné.
Bruthans se Reginu snažil různými způsoby donutit k vystěhování. Podle svědectví jejího snoubence Jiřího a dalších nájemníků jí mizely ze dveří zvonky a jmenovky, majitel činžáku jí odpojil televizní anténu, a dokonce ji osočoval z prostituce. „Na podzim 1998 měla dcera vytopený byt. Byly ucpané stoupačky a veškeré fekálie z domu vytékaly přes záchod do jejího bytu,“ popsala matka Reginy. Instalatér, kterého Bruthans nejprve odmítal přivolat, pak našel v trubkách nacpaný hadr. Regina se nevzdala a v roce 1998 podala na Bruthanse žalobu.
„Nedlouho před posledním stáním jí nabídl náhradní byt v paneláku na Jižním Městě. Byt byl v hrozném stavu, měl zničené jádro, rozbitá umyvadla a prokopnuté dveře. Na rekonstrukci nechtěl dát majitel dost peněz. Odmítli jsme a Bruthans opáčil: Berte, je to moje poslední nabídka,“ vzpomínal přítel zavražděné Jiří. Vše nasvědčovalo tomu, že Regina soudní spor vyhraje, což Bruthanse přimělo k radikálnímu řešení.
Plánování vraždy
Zdeněk Bruthans, inženýr s červeným diplomem z elektrofakulty a IQ 130, byl podle znaleckého posudku egocentrický narcista s psychopatickými rysy. Peníze a podnikatelský úspěch pro něj byly kompenzací za neúspěchy v mezilidských vztazích. Reginu nejen nenáviděl, ale podle svědků po ní i mlsně pokukoval, což jeho frustraci ještě prohlubovalo. Když se ukázalo, že spor o byt prohraje, rozhodl se jednat. Oslovil svého zaměstnance Martina Reže, kterému dlužil přes 200 tisíc korun. Nabídl mu 150 tisíc korun za odstranění nepohodlné nájemnice. Rež nejprve navrhoval, že by ženu mohli vystrašit nebo odvléct za hranice, ale Bruthans trval na vraždě, která měla vypadat jako loupež nebo sexuální útok, aby odvedla pozornost od něj. Rež nakonec pověřil svého kamaráda Pavla Kapouna, kterému slíbil 80 tisíc korun. Kapoun, nadšenec do vysílaček, Reginu několik dní sledoval, aby zjistil její zvyky.
Den vraždy
Ráno 12. února 1999 Regina odcházela jako obvykle do práce. Když otevřela dveře, Kapoun ji zatlačil zpět dovnitř. Podle jeho výpovědi se Regina bránila a křičela o pomoc, ale zmlkla, když jí řekl, že se jí nic nestane, pokud bude zticha. Asi půl hodiny spolu mluvili – Regina tušila, že za útokem stojí Bruthans, a odmítla se z bytu vystěhovat. Když se pokusila utéct k telefonu, Kapoun zpanikařil a bodl ji loveckým nožem do zad a dvakrát do hrudníku. Každá rána byla smrtelná. Kapoun poté z bytu utekl, spálil zakrvácenou bundu a nůž údajně zahodil do 60 metrů hlubokého vrtu v lomu u Nehvizd.
Ten samý den Rež od Bruthanse převzal 110 tisíc korun, z nichž Kapounovi vyplatil 70 tisíc, přičemž si 10 tisíc nechal za svou pomoc, včetně poskytnutí duplikátu klíče od domu. Policie pachatele dopadla díky stopám z mobilních telefonů a automobilu, které si za „vydělané“ peníze koupili.
Soudní proces a tresty
Po dvou měsících vyšetřování, v dubnu 1999, byli Bruthans, Rež a Kapoun obviněni. Klíčovým důkazem byla výpověď Martina Reže, který podrobně popsal plánování vraždy. Městský soud v Praze uložil Bruthansovi výjimečný trest 18 let vězení s propadnutím činžovního domu, zatímco Rež a Kapoun dostali po 15 letech. Předsedkyně senátu Marie Marková zdůraznila, že společenská nebezpečnost objednatele vraždy je vyšší než vraha samotného, a Bruthansovo odmítání viny znemožňuje jeho resocializaci.
Bruthans a Rež se odvolali, ale Vrchní soud rozsudek potvrdil. Bruthans byl podmíněně propuštěn v roce 2009 po deseti letech vězení, ačkoliv nadále tvrdil, že je nevinný. Rež i Kapoun si své tresty odpykali a rovněž byli propuštěni.
Boj matky o spravedlnost
Roberta Kučerová, matka zavražděné Reginy, prožívala po ztrátě dcery obrovské trauma. Zdravotní problémy jí zpočátku bránily domáhat se odškodnění, které začala žádat až v roce 2006. Vrchní soud v Praze přiznal 2 miliony korun od Bruthanse za nemajetkovou újmu, ale ten se platbě dlouho bránil. Nakonec zaplatil po nátlaku advokátky, i když zpočátku poslal jen půl milionu jako „zálohu“. Další pachatelé měli zaplatit 100 tisíc korun.
Roberta také bojovala o očistu dcery, kterou Bruthansova manželka Anna pomlouvala, když naznačovala, že Regina pracovala jako prostitutka. Tato nehoráznost vedla k žalobě na ochranu osobnosti, což byl v Česku ojedinělý případ hájení cti zemřelého. Roberta trvala na veřejném projednání, aby pravda vyšla najevo.
Vražda Reginy Kučerové je připomínkou, jak daleko může zajít lidská chamtivost a nenávist. Zdeněk Bruthans, muž s vysokým intelektem, ale bez empatie, nechal zavraždit mladou ženu kvůli bytu, který mu stál v cestě. Roberta Kučerová, která přišla o jediné dítě, dodnes žije s bolestí a uchovává urnu s popelem dcery doma, obklopená jejími věcmi. Peníze, které od Bruthanse získala, jí dceru nevrátí, ale pomohly jí zajistit družstevní byt, kde žije.
Zdroje:
